Národní galerie v roce 2019: 30 let od Sametové revoluce
PRAHA: V roce, kdy si Česká republika připomíná 30. výročí Sametové revoluce, představí Národní galerie hned několik výstavních projektů prezentujících tvorbu zásadních osobností českého umění. Na začátku roku to bude fenomén české dokumentární fotografie ve Veletržním paláci v prostorech 5. patra, které budou do budoucna věnovány fotografii coby významnému médiu umělecké tvorby.
Ve Valdštejnské jízdárně zahájí galerie rozsáhlou výstavu věnovanou pařížskému surrealistickému období Josefa Šímy. V květnu bude na 58. bienále umění v Benátkách otevřena instalace Stanislava Kolíbala.
Veletržní palác pak v rámci tzv. Summer Openingu uvede site-specific zvukovou instalaci Milana Grygara ve Velké dvoraně a malířskou tvorbu Josefa Bolfa v rámci další edice cyklu současné malby. Na podzim bude v paláci Kinských zahájena výstava kreseb Václava Hollara, která vychází z jedinečného výzkumu publikovaného v objemném soupisovém katalogu. Autumn Opening pak propojí sochařské dílo Stanislava Suchardy s fotografiemi Jitky Hanzlové.
Samotný pád komunistického režimu připomene fotografická výstava Havel na Hrad!ve Veletržním paláci. „Připomenutí klíčového okamžiku našich moderních dějin jsme ve výstavním plánu nemohli opomenout. Cílem výstavy je mimo jiné kriticky zhodnotit obrazový materiál, který vznikl v průběhu roku 1989 a najít ty nejlepší fotografické záběry, které události z této doby připomínají. Páté patro Veletržního paláce se tak opět stane prostorem pro prezentaci média fotografie – výstavu Josefa Koudelky Invaze 68 zde hned začátkem roku 2019 nahradí také výstava fotografického spolku ASA 400,“ popisuje Jiří Fajt. Rok 1989 a pád totalitárního komunistického režimu bude připomínat řada dalších kulturních aktivit, od divadel malých forem, filmových představení až po undergroundovou scénou oblíbené koncerty písničkářů a rockových kapel.
Do vzdálenější historie se Národní galerie vrátí prostřednictvím výstavy Sasko–Čechy, která se vůbec poprvé věnuje dvěma tisíciletím dynamických vztahů těchto sousedních kulturních regionů – k vidění tak bude nejen gotické a renesanční umění, ale třeba i model slavné sochy Davida Černého Quo vadis. Výstavní rok pak uzavře vánočně laděný projekt Krásné madony v Anežském klášteře, který připomene Prahu jako jedno z nejvýznamnějších uměleckých ohnisek zaalpské
Zdroj a více informací ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818