Moravákům se narodil ve sklípku
DOLNÍ BOJANOVICE: Překvapení čeká každého, kdo se jde podívat na jeslilčky v Dolních Bojanovicích do kostela sv. Václava. Postavy, které zobrazují pastýře a lid s dary malému Ježíškovi, mají symbolické moravsko-slovácké kroje. Ani postava svatého Josefa v kožichu tak docela neodpovídá stylistice Vánoc. Obyčejně se jesličky umísťují do jeskyně, chléva nebo chýše. Bojanovičtí je ale postavili do vinného sklípku.
Vánočně vyzdobenému kostelu odpovídají i každodenní ranní zpěvné mše s roráty, písněmi z doby českého císaře Karla IV. Slavnostní vánoční mše jsou v kostele hrány obzvláště od doby, kdy v Bojanovicích působil regenschori, vynikající pedagog Pavel Janeček. Byla to zvláštní osobnost - ráno muzicíroval na mši, dopoledne na svatbách a odpoledne na schůzi pro místní komunisty. Při vánočních obřadech troufale hrál Vánoční mši Jakuba Jana Ryby nebo sakrální skladby, které se jinde hrát nesměly. Svatováclavský sbor a orchestrt je v současnosti jedním z významných těles Moravského Slovácka. Křesťanské tradice zde udržují jako málokde jinde.
Také Vánoce v Dolních Bojanovicích mají hudební tradici. Dechovka „Burdů“ před půlnoční procházela vesnicí a vyhrávala koledy. Dnes se dodržují i volby stárků a chození po koledě. A když se o Štědrém večeru jde na návštěvu příbuzných, tak se musí zazpívat … "za pohárek za tolárek budem zpívati". Během sychravých večerů se pije slivovice a tak mnozí koledníci již na půlnoční nedojdou.
Slavnostním jídlem bývá křenová omáčka s knedlíkem a uzeným, pekou se koláče, ale vynikající bojanovickou specialitou jsou korunky Panenky Marie nebo běžně korýtka. Růže už byste stěží hledali, ale Boží milosti ještě některé hospodyňky, často vynikající cukrářky, běžně připravují.
I když se moderní život dotýká občanů v této snad nejzbožnější obci na Moravě, víra je zakořeněná v jejich duších. Vítek Sládeček při úpravě vinného sklepa na rotundu vsadil do čela sklepa kříž. „Našel jsem v sutinách někde u Hustopečí podivný kámen. Odhrábnul jsem kameny a prsť okolo a byl to krásný kamenný kříž. Bude se hodit, řekl jsem si.“ Vinař ho umístil do čela rotundy, aby vytvořil symbolickou ozdobu posvátné vinařské svatyně.
V obci se traduje příběh chasy, která rozdováděná šla od muziky z Josefova, kteréhosi z nich napadlo trefovat se do sochy Panenky Marie u cesty kamením. Jeden z chlapců hodil větším kamenem a urazil Matce Boží ruku. Prý do měsíce si zlomil ruku a právě tu, co Panence urazil. Věřte nebo nevěřte…
Víra a Vánoce jsou v Dolních Bojanovicích spjaty se spoustou tradic a hlavně s velkou hudebností. Zaznívají koledy, ale hned i světské, ty nádherné moravsko-slovácké písničky s překrásnými texty, oslavujícími život, rodinu a lásku. Bohaté lidské vztahy překypují v celé atmosféře svátků symboly rodiny a zrození života.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818