Loučení s Ilkou Kulichovou
JILEMNICE: S pondělním večerem 19. února 2018 přišla smutná zpráva, že své těžké nemoci podlehla Ilka Kulichová (*1956), vedoucí pedagožka tanečního oboru ZUŠ Jilemnice. Žačka Aleny Bartošové-Jínové, Josefy Šimsové a Evy Rejškové vyučovala taneční a pohybovou výchovu v Podkrkonoší přes čtyři desítky let a patřila mezi autority oboru nejen v regionu.
Od roku 2000 až do své nemoci vedla také neprofesionální Taneční soubor T. I. K. aktivně působící ve svém regionu. Kromě příprav krátkých tanečních vystoupení a vlastních celovečerních programů je důležitá i jeho spolupráce na různých uměleckých i sociálních projektech např. od roku 2008 s handicapovanými tanečníky na vozíku v integrované taneční skupině PATZ.
A samozřejmě nelze opominout pravidelnou a úspěšnou účast v krajských i celostátních přehlídkách scénického tance.
Choreografické myšlení Ilky Kulichové byla zásadně ovlivněno Mílou Urbanovou a Alenou Skálovou. Přesto, že žánrově je řazena ke scénickému tanci, převažující folklorní inspiraci ve svém tvorbě využívala Ilka Kulichová i pro svou pedagogickou praxi a to stylizací v kombinaci s obligátními tanečními technikami.
Mnoho jejích žaček, které vedla od prvních tanečních krůčků až k jejich taneční dospělosti, vystudovalo pedagogické zaměření a věnuje se práci s předškolními dětmi či žáky ZŠ nebo studenty SŠ. Pokračovatelky přímo v taneční pedagogické linii a v choreografickém stylu si vychovala z bývalých i současných tanečnic souboru a mezi ně patří i její dvě dcery Radka Kulichová a Markéta Pražáková, kterým bude nyní určitě chybět nejvíc…
Upřímnou soustrast!
Osobně jsem Ilku Kulichovou vždycky vnímala jako člověka, který dokáže neskutečnou vnitřní silou překonat všechny nepřízně a útrapy. Nad zákeřnou nemocí bohužel zvítězit nedokázala. I tak navždy zůstane nejen v mých vzpomínkách onou duševně silnou ženou s havraními vlasy po pás, která byla vždy ochotna nezištně poradit, pomoci nebo podpořit dobrý záměr, a kterou víc než samotný výkon a stupeň hodnotící stupeň, zajímal skutečný význam věci a její další přínos do budoucna.
Její slova zachycená v publikaci z roku 2008 to mohou vyjádřit naprosto přesně: „…Ráda bych, aby děti, které učím, dokázaly svůj pohybový potenciál tvořivě využít. Ale zároveň tak. jak se dívám kolem sebe, vidím čím dál častěji, že je hodně důležité, abych nevychovávala „ředitelky zeměkoule“, ale opravdové poctivé a upřímné lidi, kteří se sice umějí prosadit, ale mají úctu k práci druhých a hlavně pokoru k tomu, co dělají…“
Prosím, věnujte její památce, tichou pietní vzpomínku...
Text vznikl s využitím publikace 5 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance Kutná Hora 2004 - 2008. (ed.Bohumíra Cveklová, Jiří Lössl, Praha: NIPOS-ARTAMA, 2008) Zdroj foto: www.artefaktum-info.cz, www.tik.wgz.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818