<p>BRNO: V Brně žije velké množství tvůrčích a kreativních lidí a je v zájmu města, aby odsud neodcházeli. Podpora kreativních odvětví přináší prospěch nejen jim, ale pomáhá i rozvoji celého regionu. Proto vznikl záměr vytvořit Kreativní centrum Brno, které by po vzoru obdobných institucí v jiných evropských městech poskytovalo zázemí pro lidi v tvůrčích profesích.</p> <p>V Kreativním centru Brno by mohl vzniknout inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích </p> <p>Součástí vize jsou i nájemní ateliéry, zkušebny, dílny. Toto zázemí má pomoci rozvíjet tvořivý potenciál talentovaných lidí a zamezit tak jejich odlivu mimo Brno. Centrum by mělo vzniknout v objektu bývalé káznice mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavskou v blízkosti centra Brna. Stavebně technický průzkum, předprojektová dokumentace a další navazující aktivity mají nyní prokázat, zda je káznice skutečně vhodným místem pro tyto účely.<br />
Kreativní centrum může rovněž otevřít a zatraktivnit pro širokou veřejnost dosud méně přitažlivou oblast, která je navíc jako zanedbaná část města s výskytem sociálního vyloučení zahrnuta i v Integrovaném plánu rozvoje města.<br />
Projekt je součástí třetí generace Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje a také Koncepce ekonomického rozvoje města Brna. Iniciátorem projektu je Magistrát města Brna, studii proveditelnosti pro něj zpracovává Jihomoravské inovační centrum (JIC). Právě JIC má totiž již deset let zkušeností s provozem vlastních inkubátorů a s podporou začínajících firem, i když převážně v technických oborech.</p> <p> Mapování kreativních odvětví v Brně</p> <p> V rámci studie proveditelnosti Kreativního centra projektový tým zjišťuje podrobnosti o kreativních odvětvích v Brně. Musí například nalézt odpovědi na otázky: Kolik v Brně působí architektů, jak je možné podpořit designéry, aby lépe obstáli v mezinárodní konkurenci, nebo jestli už je Brno hlavním městem českého odvětví videoher. Výsledky mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně budou použity nejen pro studii proveditelnosti Kreativního centra, ale zároveň mohou posloužit jiným kulturním projektům a kreativním záměrům.<br />
Tým vedený Zdeňkou Kujovou pracuje od ledna 2013 na studii proveditelnosti Kreativního centra v objektu bývalé káznice. Během roku 2013 vznikla postupně analytická část – analýza jak kreativní scény, tak samotné budovy káznice i lokality kolem ní. To vše doplnila analýza kreativních center v zahraničí.<br />
„Právě jsme dokončili kvantitativní část mapování jedenácti kulturních a kreativních odvětví v Brně“, říká manažerka projektu Zdeňka Kujová. „Za každé jednotlivé odvětví máme databázi samostatně podnikajících živnostníků, firem, institucí i organizací neziskové sféry. Konkrétně se jedná o hudbu, scénická umění, oblast kulturního dědictví, film a video, televizi a rozhlas, dále o architekturu, reklamu, videohry, literaturu a knižní trh, výtvarná umění a řemesla. Udělali jsme přehledy, kolik subjektů v Brně celkově působí, kolik zaměstnávají lidí, jaké mají právní formy. Celkově jsme pak v Brně identifikovali 10 až 12 tisíc subjektů spadajících do kreativních odvětví“.</p> <p> Na rok 2014 je v plánu kvalitativní výzkum </p> <p>Na přelomu ledna a února jsou plánovány rozhovory s odborníky z jednotlivých odvětví. Vybraní experti na toto odvětví jsou přizváni, aby společně identifikovali silné stránky a potřeby subjektů kreativních odvětví v Brně.<br />
„Metodika byla připravena ve spolupráci a kvalitativní rozhovory povede Petr Návrat, který se dlouhodobě věnuje projektům zabývajícím se regenerací měst, lokálním ekonomickým rozvojem a městskou samosprávou“ dodala Zdeňka Kujová. Výsledky celého mapování budou zveřejněny v létě 2014.</p> <p> Na mapování spolupracuje Institut umění ČR, Partnerství pro české brownfieldy a v začátcích zkoumání pomohl také Ateliér Divadelního manažerství Divadelní fakulty JAMU v Brně a odborní konzultanti jednotlivých odvětví a metodiky výzkumu.</p> <p> Více informací
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.