čtvrtek
28. března 2024
svátek slaví Soňa
Kostel sv. Kateřiny, foto autor textu



Kostel zaniklé osady Tamovice znovu ožívá

Autor článku: 
Petr Drkula

<p>ŠTRAMBERK: Ti, kdo navštíví malebné městečko Štramberk, zpravidla pro řadu zdejších pozoruhodností opomenou na jednu z dalších krajových kulturních dominant této tzv. Lašské brány Beskyd. Není se ani čemu divit, jelikož ještě donedávna ona význačná avšak nenápadná sakrální památka postupně pozbývala svého reprezentačního vzezření, o její přístupnosti ani nemluvě.</p> <p>Kostel sv. Kateřiny, který stojí mezi Štramberkem a obcí Rybí, zažil v poslední době svou radikální obrodu; ta však byla naléhavá, přestože určitá renovace proběhla již počátkem padesátých let minulého století. Dřevěná stavba je jednou z posledních připomínek zaniklé osady Tamovice a některé její konstrukční prvky jsou svým stářím ojedinělé. Přes řadu přestaveb v celé své historii si tento kostelík zachoval některé původní gotické prvky, které se tu snoubí s lidovým architektonickým tvaroslovím. Ačkoli úsudky o jeho románských základech jsou prozatím jen domněnkou, s určitostí můžeme říci, že původ některých částí této stavby sahá až do poloviny 15. století. Toto překvapivé zjištění bylo doloženo odbornou expertízou, která byla provedena v roce 2009.<br />
Nynější renovace byla rozsáhlejšího charakteru a zahrnovala opravu jak celkové vnější části, tak i interiéru. Komplexní úpravou prošlo i okolí svatostánku, které je vymezeno obklopujícím pitoreskním hřbitůvkem. Radikální zásahy uvnitř kostela však měly další a předem neočekávaný přínos. Pod dlažbou chrámové lodi bylo v průběhu její opravy odkryto dávné středověké pohřebiště. Tato až do 18. století běžná forma umísťování tělesných ostatků, která představovala privilegium místních honorací, však přeci jen vykazuje jisté známky archaičtějšího způsobu pochovávání. Kosterní nález dávných zemřelých, mezi nimiž dominují nezletilí, tedy podporuje domněnky o starobylosti tohoto místa a o jeho historickém významu. Právě díky důkladné rekonstrukci kostela mohl být až nyní proveden takto rozsáhlý záchranný archeologický průzkum, který probíhal pod vedením Národního památkového ústavu v Ostravě. Tento počin tak zprostředkovaně přispívá i k bližšímu poznání některých stránek života předků zdejších obyvatel, ale i širšího regionu. Kostnice, která byla z objevených pozůstatků vytvořena, bude totiž předmětem dalšího exaktního zkoumání, o jehož výsledcích budou zdejší návštěvníci v budoucnu rovněž informováni.<br />
Revitalizaci filiálního kostela sv. Kateřiny, která trvala dva roky, zadala Římskokatolická farnost ve Štramberku, přičemž uskutečněné práce byly prováděny tradičními řemeslnými technologiemi s respektem ke specifikům obnovované památky. Právě tento přístup je příslibem zachování osobitých vlastností a funkčních projevů, jaké vykazuje každá podobná stavba. V rámci výměny střešní krytiny byl proto využit tradiční štípaný smrkový šindel, při restaurování fasády pak bylo použito klasické vápenné omítky a jejích nátěrů; úprav se dočkal také chrámový oltář a zdejší varhany. Tato zevrubná udržovací akce, která zahrnovala opravu střechy, krovu, fasády a oken, dveří, mříží, včetně odvodnění a oplocení areálu, si vyžádala 4,8 milionů korun; přičemž 92,5% této částky bylo pokryto dotací Evropské unie.<br />
Kostel sv. Kateřiny je pro veřejnost otevřen od začátku července tohoto roku, ale oficiální otevření proběhlo až o dva měsíce později spolu se slavnostní mší svatou, kterou sloužil biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz.<br />
Specifická poloha kostela na území dávno zaniklé osady dosud předurčovala jeho osamělý osud. Své rehabilitace jakožto bohoslužebný prostor by se však nedočkal, nebýt prvotní a dosud přetrvávající iniciativy místních obyvatel. Právě oni položili svými sbírkami základ částky na nezbytnou opravu, k níž svým dílem přispěly také okolní obce. Nepříznivé klima kostela způsobené jeho minimálním provozem a uzavřeností, bylo v minulosti podlomeno také vykradením jeho vnitřní umělecké výzdoby – nástěnných vyobrazení křížové cesty a několika plastik. Avšak právě oltářní plastika sv. Kateřiny, byla jako jediná po vloupání nalezena v nedaleké příkopě a mohla se tak vrátit na své původní místo. Dnes ji samotní farníci, kteří mají na starosti zpřístupnění kostela veřejnosti, vždy raději odvážejí a znovu přivážejí. Také masivní dřevěné lavice, které nepodléhaly památkové ochraně, ale podlehly zubu času, si museli zdejší věřící nechat zhotovit na své náklady. Jejich soustavnou péči však bude budova kostelíku i nadále potřebovat, jelikož další interiérové vybavování jej teprve čeká a také jeho vitalita je do určité míry spojena s jeho pravidelným provozem.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ČR: Historie.cs, publicistický cyklus věnovaný vybraným tématům českých a československých dějin, se bude vysílat na ČT2. Poprvé ho diváci mohli na druhém programu České televize sledovat v neděli 10. března od 9:20 hodin. Repríza bude vždy o týden později, v sobotu večer na ČT24. Proměny se dočká i web a sociální sítě pořadu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
14.03.2024

SEMILY: Semilské muzeum přijalo nový úkol ve snaze rozšířit a zatraktivnit svou nabídku. Od letošního února převzalo od města zanedbaný dům č. p. 186 v Jílovecké ulici a chce v něm od června letošního roku vytvořit expozici lidového léčitelství. Po výstavách o semilské léčitelce Květoslavě Patočkové a lidových léčitelích Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje, se toto téma totiž ukázalo natolik nosné a zajímavé pro návštěvníky i badatele, že jsme se rozhodli střednědobou výstavu v muzeu zaměnit v trvalou expozici na Červené roubence.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Památky
Co se děje
21.03.2024

JAROMĚŘ: Rodinný příběh, který v sobě ukrývá šumění moře v mušličkách, dodnes ceněnou architektonickou „perlu“ v podobě obchodního domu navrženého architektem Josefem Gočárem i vůni motorového benzínu aut Aero a motocyklů Indian, je spjatý s Jaroměří. Díky nové expozici městského muzea opět ožívá a může být pro mnohé inspirací, jak bylo možné od píky vybudovat prosperující firmu na řemeslu, které nemělo ve vnitrozemí žádnou tradici. A můžeme někoho přivádět k úžasu nad tím, že na mušličkách se dá zbohatnout.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
13.03.2024