Jindřich Štreit vystavuje v Jičíně
JIČÍN: Jindra ze Sovince vystavuje veliké fotografie. Jindra si říká pan profesor fotografie Jindřich Štrait. Sovinec je hrad v Jeseníkách, kde žil. Má na sobě černé šaty, k tomu úplně bílé vlasy a vousy. Svou rozcuchaností se trochu podobá svým objektům. Vernisáže se kionala v zámecké galerii RMAG v Jičíně ve čtvrtek 16. března 1917.
Fotograf má za sebou na tři stovky výstav a vydal pětatřicet fotografických knih. Nedělá jen fotky na koukání. Jeho cykly jsou sociologické a jiné studie. Např. studie určitých skupin lidí, kteří se nějak liší. Narkomani, bezdomovci, utečenci před válkou, vesničtí lidé. Proč studie? Svými fotkami bez velkých slov a frází popisuje život minorit.
Neostrosti. Proč pes za oknem je sotva k rozeznání? Nakonec barva. Černobílá. Či jen minimální barevnost. To všechno je záměr. Výrazové prostředky mistra. Tohle všechno nepotřebuje dlouhé vysvětlování. Přesto pan fotograf bchází velký sál a zájemcům vysvětluje. Nemluví o fotce, ale o životě lidí na ní. O tom, jak v táboře v Ingušsku žijí Čečenci, jak tam děti mají školu, a i uprostřed největší bídy dovedou přijít parádně oblečení na zahájení školního roku. A jak tam, když tančí, je vidět samopal u nohou vojáka. Mše v táboře narkomanů a v pivním půllitru je svíčka jako věčné světlo. Nebo bezdomovec, který si na kárce veze celý svůj majetek a psa.
Pečlivá práce mistra fotografa. Vedle sebe má Gabrielu Petrovou, kurátorku své výstavy, která mu pro jeho vysvětlování podává knížky. Hned v úvodu pravil, že po dokončení určitého cyklu vždy vydá knihu a připraví výstavu. Není to lehké, vstoupit mezi lidi a nerušit aparátem. Cyklus někdy trvá pár roků, jindy i dvacet.
Dokumentární fotografie je o čase. Hezké ale je, jak navzdory únavě s přípravou výstavy skvěle vypráví o lidech, které fotografuje. Ano, angažované umění. Však si to také odnesl vězením ve vazbě, a pak podmínkou za vlády KSČ. Za co? Za to, že fotografoval lidi. Že ukazoval, a stále ukazuje rozmanitost lidského života. Trápení, i radosti. Tady spíš trápení.
Výstava v zámecké galerii v Jičíně stojí za vidění. Potrvá do 23. dubna.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818