Jeho Svatost dalajlama má svůj strom v trojské Botanické zahradě
PRAHA: Duchovní vůdce Tibeťanů a nositel Nobelovy ceny za mír při své návštěvě Prahy posvětil na Žofíně strom, který na jaře příštího roku zapustí kořeny v Botanické zahradě hl. města Prahy. Jeho Svatost dalajlama se tak stane už 71. významnou osobností, která se zapojila do projektu Kořeny osobností v botanické zahradě. Společně se stromem tak symbolicky zanechává své kořeny v České republice.
Připojil se tím například k Nicolasu Wintonovi, Věře Čáslavské, Madelaine Albrightové či svému blízkému příteli Václavu Havlovi. Dalajlamovým stromem je Malus sikkimensis, neboli jabloň sikkimská.
„Malus sikkimensis jsme se souhlasem Jeho Svatosti vybrali proto, že jde o strom, který nese skutečné ovoce. Dalajlamovi následovníci z něj mohou symbolicky trhat plody poznání a z jejich semen pak dál vysazovat a šířit toleranci, soucítění i otevřenost srdcí, o nichž Jeho Svatost mluví,“ vysvětluje Oldřich Vacek, ředitel Botanické zahrady hl. města Prahy.
Jablůňka pěstovaná v botanické zahradě ze semínka od roku 1997 byla pro jednaosmdesátiletého duchovního, šiřitele míru a lásky, zvolena také pro svůj původ. Malus sikkimensis přirozeně roste právě v dalajlamově původní domovině – v řídkých horských lesích, na úbočích a v údolích jižního a jihovýchodního Tibetu v nadmořské výšce 2500 až 3000 metrů. Vyskytuje se ale i v Sikkimu či Ásámu, státech severní Indie, v níž tibetský vůdce nalezl své exilové působiště, a dále v Nepálu, Bhútánu a také v některých provinciích jihozápadní Číny jako jsou S'-čchuan, Jünnan a další. Stromek dorůstá výšky asi šesti až osmi metrů a kvete od května do července bílými až narůžovělými květy. Plody jsou drobná, maximálně pět centimetrů velká jablíčka, která po úplném dozrání zaujmou svou sytě červenou barvou.
Více o projektu Kořeny osobností v botanické zahradě v přiložené TZ.
Darina Miklovičová
602 200445
darina.miklovicova@gmail.com
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818