PRAHA: Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova vzniklo v roce 2011. Je tedy mladé, ale někteří z jeho členů získali určité zkušenosti již dříve, protože se ve prospěch této kulturní památky angažují od r. 2008. Svojí činností se snaží připomenout existenci této významné kulturní památky a doufají, že docílí zvýšení společenského zájmu o její záchranu.
Zaměřili se na obnovení tradičních svátků, které se zde v minulosti konaly („dušičky“ obnovené v r. 2008, Májová slavnost obnovena v r. 2009) a hodlají založit i tradice nové. Především by chtěli uctít památku osobností, které již ve 20. století usilovali o záchranu Malostranského hřbitova. „Pracovně“ nazývají připravovanou akci MEMORIÁLEM JAKUBA ARBESA, který v r. 1910 jako první burcoval veřejnost, aby nedopustila tehdy zvažovaný zánik hřbitova.
Janě Trojanové, předsedkyni Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova, jsme položili několik stručných otázek. Měně stručné, ale starosti a slasti začínajícího o.s. dokreslující odpovědi najdete níže:
Můžete představit o.s. pro záchranu Malostranského hřbitova
Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova bylo
zaregistrováno 25. 11. 2010 na MV ČR. Ustavující schůze se konala
1. 2. 2011. Zakládajících členů bylo dvanáct, k 1. 2. 2012
devatenáct.
Základní oporou v činnosti Sdružení je pro mne v našem tříčlenném
výboru statutární zástupkyně předsedy o.s. Bc. Marta Jiroudková
(založila původní webové stránky www.malostranskyhrbitov.cz
o které se stará). Třetí členkou výboru je Ing. Gabrieala Kalinová,
CSc., autorka brožury „Hudebníci Mozartovy generace“ a spoluautorka
publikace „Významné osobnosti duchovního světa na Malostranském
hřbitově“.
Důležitými spolupracovníky Sdružení jsou Martin Arden a Adam Hnojil. M.
Arden se věnuje především propagaci. Připravuje velice pěkné pozvánky na
naše akce a v současné době pracuje na nových webových stránkách
sdružení. Kdo má s podobnou prací zkušenosti tak ví, že je to velice
časově náročná záležitost. A. Hnojil je „náš“ odborník na
funerální plastiku a korektor našich publikací.
Mezi našimi členy jsou i profesionální průvodci po pražských
památkách, ale není jich dost. Velice bychom přivítali další zájemce,
i neprofesionály, kteří by se chtěli průvodcovské činnosti po
Malostranském hřbitovu věnovat. Musím ale předeslat, že naše sdružení
nemá žádné finanční prostředky a všichni členové i naši
spolupracovníci vykonávají veškerou činnost ve prospěch Malostranského
hřbitova bez nároků na odměnu.
Jaké máte zkušenosti ohledně podpory ze strany veřejné správy
Jediným finančním podporovatelem byla pro nás dosud jen Městská část
Praha 5. (Pozn. redakce: na katastru MČ Praha 5 se kulturní památka
nachází). Poskytnutím financí z grantu pro podporu kultury a rozvoj
kulturních aktivit nám umožnila vydání dvou publikací a jsme za to velice
vděční. Část výtisků jsme městské části věnovali, aby je mohla
využít k propagačním účelům.
Situace v roce 2012 je jiná; MČ P5 změnila podmínky pro přijímaní
žádostí. Jednou z nich je 25% finanční spoluúčast. Tím je pro nás
podání žádosti o přidělení grantu bezpředmětné.
Pro letošní rok máme připravený titul „Heraldické památky
Malostranského hřbitova v Košířích“. Je věnovaný šlechtickým rodům
a doplněný o nově objevené náhrobky v posledním půlroce. Je to pro nás
nová situace; musíme hledat sponzora, případně grant, kterým bychom mohli
náklady uhradit.
Získávání finančních prostředků (chceme je věnovat především na
publikační činnosti) je náš hlavní problém. Témat máme dost i lidí
schopných publikace zpracovávat na velmi dobré úrovni. Nemáme ovšem
žádného fundraisera a nenaučili jsme se zatím tomu, jak získávat peníze.
Ale přitom jsme subjekt, který svoji aktivitou a již dosaženými výsledky
by za příznivějších okolností určitě na finance z různých zdrojů
určených pro NO mohl dosáhnout.
Jaké jsou největší překážky ve vašem snažení?
Mimo výše uvedené finanční problémy (domnívám se přitom, že peníze jsou, problém je spíš „u nás“) nás trápí nedostatek profesionálních průvodců a zájemců o tuto činnost (provádění po Malostranském hřbitově) a dobrovolníků pro pořadatelskou službu při našich akcích. Ve spolupráci s SPH zvažujeme částečné zpřístupnění MH pro veřejnost a tyto služby zatím nemáme zcela pokryté.
Spolupracujete s nějakými subjekty, máte spřízněné partnery?
a) Rozhodující pro veškerou činnost na Malostranském hřbitově je
přístup Správy pražských hřbitovů. Ze spolupráce v současné době
mám velkou radost. V druhé polovině roku 2011 a v r. 2012 udělala SPH,
především zásluhou provozního náměstka Ing. Přibyla a pí Sylvy
Dvořákové (správcová hřbitova na Malvazinkách, pod který Malostranský
hřbitov patří) neuvěřitelný kus práce. Z mnoha náhrobků a zdí byl
odstraněný břečťan, jsou částečně obnoveny pěšiny mezi náhrobky…
Poděkování si zaslouží nejen vedení Správy pražských hřbitovů, ale
i všichni zaměstnanci, kteří na obnově hřbitova pracovali.
V letošním roce přistoupila SPH k postupnému kácení stromů, které jsou
přestárlé, ale především nemocné, a tím i nebezpečné pro
návštěvníky i pro náhrobky.
b) Velmi dobře se nám spolupracuje i s představitelem Národního památkového ústavu z územního odborného pracoviště HMP Na Perštýně s p. Ing. arch. Ladislavem Bartošem. Veškerou práci SPH i Sdružení na Malostranském hřbitově sleduje.
c) Osobně jsem velice vděčná Nadaci VIA za to, že vybrala v minulém
roce naše o.s. mezi organizace, které mají možnost navštěvovat jimi
organizované workshopy. Pro nové subjekty bez zkušeností je to nesmírná
pomoc. Oceňuji vysokou kvalifikovanost všech přednášejících, jejich
vstřícnost a schopnost naslouchat naším problémům. Vážím si jejich
upřímného zájmu o zpětné vazby na jednotlivé přednášky. Organizační
zvládnutí průběhu workshopů během celého roku je perfektní.
Zvláště chci poděkovat p. Renatě Vondrákové, ale i ostatní jsou
skvělí!!!
Oceňuji na této akci Nadace VIA také to, že je zde vytvořena příležitost
k setkávání členů z různých sdružení. Myslím, že všichni
účastníci vítají pokud se mohou setkat s lidmi „stejné krevní
skupiny“, kteří si jinak občas připadají jako „donkichoti bojující
s větrnými mlýny“.
Jaká je Vaše představa o ideálním konečném stavu hřbitova?
Jednak je to zařazení Malostranského hřbitova mezi národní kulturní
památky. A také vytvoření zajímavého kulturního centra s významem
nejen pro Prahu 5, ale s celopražskou, celonárodní až mezinárodní
působností.
Všechny tyto předpoklady Malostranský hřbitov má.
Než nastane situace, že budou „proudit“ davy návštěvníků např.
z Bertramky, Strahovského kláštera či centra Prahy na Malostranský
hřbitov je potřeba udělat ještě velký kus práce. Aby se lidé začali
o Malostranský hřbitov zajímat je nutné, aby se seznámili s jeho
historií, významem v minulosti a dozvěděli se, proč je důležitý
v současnosti.
Realizace těchto plánů není v silách (samotného) sdružení.
Shrnutí:
Publikační činnost:
V r. 2009 byla založena edice zaměřená na významné osobnosti na
Malostranském hřbitově. V roce následujícím vyšla díky grantu od MČ
Prahy 5 publikace “Hudebníci Mozartovy generace” (tehdy ještě pod
křídly Svatoboru).
V r. 2011 jsme vydali již pod „svojí značkou“ publikaci „Významné
osobnosti duchovního světa na Malostranském hřbitově“.
Osobnosti
Ve své době se veřejně angažovali např.:
Václav Pešina z Čechorodu (1782 – 1859), jeden z iniciátorů dostavby
chrámu sv. Víta
Leopold Thun – Hohenstein (1748 – 1826), biskup pasovský, majitel
usedlosti Cibulka
Jeroný Zeidler (1790 – 1870), opat Strahovského kláštera a zakladatel
strahovské obrazárny
Michael Martinovský, přítel K. J. Erbena, skladatel a sběratel
lidových písní
Program v roce 2012
Jana Trojanová, předsedkyně
Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova
jana.troja@seznam.cz
ČR: Jedním ze stěžejních projektů Nadačního fondu Magdaleny Kožené, jehož cílem je upozornit a zviditelnit téma „zušek“ je celostátní happening ZUŠ OPEN. Letos to bude 3. ročník a pro velký zájem příznivců i samotných škol a s rostoucím počtem atraktivních programů i společných projektů se III. ročník ZUŠ Open rozšiřuje nově do dvoudenního termínu
BEROUN: Muzeum Českého krasu v Berouně stejně jako v minulém roce připravilo přednáškový cyklus "Setkávání v muzeu". Jedná se o celkem 5 přednášek s rozmanitou tematikou od historie přes politologii a architekturu až po biologii (kroniky, lidové stavitelství, evoluce, velká hospodářská krize, Listopad 1989), které se s finanční podporou města Berouna konají vždy ve čtvrtky od 18 h v Jenštejnském domě na Husově náměstí.