Filmová meditace o člověku a Zemi je výkřikem o pomoc i výzvou ke změně
ČR: Dosáhli jsme bezprecedentního okamžiku v historii naší planety. Lidé v současnosti ovlivňují Zemi a geologické procesy více než všechny přírodní síly dohromady. Ve čtvrtek 14. listopadu vstupuje do českých kin filmová meditace Antropocén: Epocha člověka, která na Mezinárodním filmovém festivalu Jihlava získala cenu za nejlepší svědectví o přírodě. Film přijede uvést jeden z autorů, uznávaný fotograf Edward Burtynsky.
Film Antropocén: Epocha člověka jde ve stopách výzkumu vědců sdružených ve skupině Anthropocene Working Group, která už deset let přináší na základě rozsáhlého vlivu lidské činnosti na planetu Zemi důkazy o konci holocénu a nástupu antropocénu. Štáb filmu v čele s Jennifer Baichwalovou, Nicholasem de Pencierem a Edwardem Burtynským natočil za více než tři roky na 43 lokacích ve 20 zemích a 6 kontinentech 202 hodiny a 57 minut hrubého materiálu. Během natáčení bylo použito 29 různých kamer, některé točily z helikoptéry či z dronu, jiné v oceánu či z čela vlaku. Tvůrci přitom neměli k dispozici tradiční scénář a výsledná podoba filmu se rodila ve střižně během desetiměsíční práce. Komentář namluvila držitelka Oscara Alicia Vikanderová. Vznikl dokument, který kombinuje umění a vědu a nabízí empirický, neučebnicový náhled na klíčový moment v historii geologie. Dechberoucí snímky přináší provokativní a nezapomenutelný zážitek a názorně ukazují dopad lidstva na naši planetu.
„Je zřejmé, že s naší planetou se něco děje. Každý člověk ovlivňuje prostředí kolem sebe – od výbuchu v Černobylu, kácení deštných pralesů, likvidování orangutanů na Borneu, korporátů a energetických fúzí ke každodennímu zacházení s plasty a plýtvání. Každý z nás by měl dělat to, na co právě stačí. My jsme filmový distributor, a proto chceme v českých kinech v rámci klubových a školních projekcí ukázat magické obrazy jednoho uhrančivého dokumentu,“ řekl koordinátor distribuce AČFK Jan Jílek.
„Antropocén: Epocha člověka je závěrečným dílem trilogie, která začala v roce 2005 snímkem Manufactured Landscapes a zachycovala Burtynského fotografickou esej o průmyslové revoluci v Číně. Ve snímku Watermark (který jsem režírovala s Burtynským a Nicholas de Pencier točil a produkoval) jsme se zabývali myšlenkou lidské interakce s vodou a pokusili se prozkoumat všechny způsoby, jakými vodu používáme. Antropocén: Epocha člověka vychází z výzkumu Anthropocene Working Group a premisy, že lidé mění Zemi a její ekosystémy víc než všechny přírodní procesy dohromady. Pokud jsme chtěli zprostředkovat fakt, že my lidé, kteří žijeme a budujeme civilizaci nějakých 10 tisíc let, nyní naprosto dominujeme planetě staré 4 a půl miliardy let, potřebovali jsme globální perspektivu. Použili jsme, a to i v těch nejnáročnějších podmínkách, to nejlepší vybavení a usilovali o nejnovější technologie, jaké jsme si mohli dovolit, ale film se také snaží nacházet okamžiky intimity, detaily, které jsou pro objevení, pochopení a vzbuzení empatie v rámci kontextu nezbytné,“ řekla režisérka Jennifer Baichwalová.
Film Antropocén: Epocha člověka v předpremiéře uvede 13. listopadu v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) jeden z tvůrců dokumentu Edward Burtynsky, uznávaný světový fotograf, jehož snímky průmyslové krajiny se nacházejí ve sbírkách více než šesti desítek muzeí na celém světě, včetně Národní galerie v Kanadě, Francouzské národní knihovny, Muzea moderního umění a Guggenheimova muzea v New Yorku. Burtynsky v Praze zároveň představí i výstavu svých fotografií a o své tvorbě, fascinaci přírodou a její razantní proměně vlivem narůstající industrializace a migrace promluví o den dříve při master class. V CAMPu budou v dalších dnech uvedeny i předchozí filmy, na kterých se Edward Burtynsky autorsky podílel – Watermark a Manufactured Landscape. Součástí programu bude i diskuze Reflexe antropocénu. Více najdete na stránkách http://praha.camp/.
Antropocén: Epocha člověka je prvním filmem z projektu Do kina!, jehož cílem je rozšíření nabídky školních projekcí o umělecky hodnotné a zároveň edukativní tituly a výchova nového vnímavého publika.
Ohlasy
„Je důležité připomínat lidem – znovu a znovu a znovu – že takto s naší planetou nemůžeme nadále zacházet.“ (Hollywood Reporter)
„Oslnivá a velkolepá cesta nutící nás přemýšlet, jak by mohla být na Zemi znovu nastolena rovnováha.“ (Los Angeles Times)
„Přesvědčivý a v mnoha záběrech děsivý film.“ (New York Times)
Důležité odkazy
Oficiální trailer s českými titulky
Oficiální stránky Asociace českých filmových klubů: www.acfk.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818