Expozice v Muzeu Vysočiny Třebíč nově přístupné i pro handicapované
<p>TŘEBÍČ: Po rozsáhlé stavební rekonstrukci třebíčského zámku zpřístupňuje Muzeum Vysočiny Třebíč nové expozice v tomto objektu i pro handicapované.</p> <p>Pro potřeby invalidních osob pohybujících se na vozících byla nainstalována výtahová plošina pro bezbariérový přístup do různých úrovní objektu, mimo dosah plošiny jsou k dispozici výsuvné transportní ližiny. Zřízeno bylo také hygienické zázemí pro imobilní spoluobčany.</p> <p> Při přestavbě objektu se pamatovalo i na osoby s dalšími druhy postižení. Ve spolupráci se Slepeckým muzeem při Technickém muzeu v Brně vznikly doprovodné texty k expozicím v Braillově písmu. Zrakově handicapovaný návštěvník tak bude mít možnost získat bližší informace ze speciálně upraveného textu o každé jednotlivé audionahrávce.</p> <p>Do konce roku 2015 se ve spolupráci s Českou unií připravuje také realizace video nahrávek neslyšících průvodcovských textů stálými expozicemi Muzea Vysočiny Třebíč pro neslyšící a nedoslýchavé ve znakovém jazyce. Neslyšícím budou videonahrávky k dispozici na zapůjčených tabletech. Mimo to bude nahrán průvodce ve znakovém jazyce do informačního systému Průvodce4U, což je mobilní aplikace pro chytré telefony, které dokážou načíst informace z QR a NFC kódů umístěných u jednotlivých exponátech.</p> <p>Na specifické nároky sluchově postižených pamatovalo muzeum i při obnově Kamenného sálu, vyhledávaného koncertního prostoru pro řadu kulturních akcí. Po obvodu stropu pod rekonstruovanou klenbou sálu byla instalována tzv. indukční smyčka, která v kombinaci se sluchadly slouží k zesílení zvuku a zlepšení kvality poslechu u nedoslýchavých návštěvníků.</p> <p>V rámci konání akce Otevřené památky a srdce se Muzeum Vysočiny Třebíč přidává k Městskému kulturnímu středisku Třebíč a zpřístupňuje zdarma pro handicapované návštěvníky expozice Svět portálů a bran, Svět neživé přírody, Lidé.Místa.Osudy. a Valdštejnové na Třebíči ve čtvrtek 8. října 2015.</p> <p>Návštěvníci mohou zároveň využít nabídku muzejního café-baru, zázemí pro rodiče s dětmi nebo internetovou studovnu. Muzeum Vysočiny Třebíč se tímto snaží umožnit přístup do svých nových expozic co nejširší veřejnosti, s ohledem na nejrůznější skupiny návštěvníků a jejich specifika, a zpříjemnit jim tak pobyt v nově opraveném a vybaveném objektu zámku v Třebíči.</p> <p>Mgr. Ondřej Rázl<br />
oddělení tiskové<br />
odbor sekretariátu hejtmana<br />
mobil.: +420 724 650 161<br />
tel.: +420 564 602 308<br />
fax.: +420 564 602 421<br />
e-mail: razl.o@kr-vysocina.cz</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818