<p>OSTRAVA: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě v těchto dnech vydává díky podpoře Nadace OKD dva tituly v podobě elektronických knih. První z nich je elektronická verze regionální publikace Slezské báje a pověsti národní od Karla Jaromíra Bukovanského (z roku 1877); druhou pak stručná příručka E-knihy aneb První pomoc pro začátečníky, kterou sepsaly přímo pracovnice knihovny.</p> <p>Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě buduje od roku 2005 Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje, která si primárně klade za cíl záchranu rozpadajících se dokumentů z 19. a 1. pol. 20. století. Je využívána především badateli pro odborné studium. Pro širší veřejnost (a především mladou generaci) však není příliš uživatelsky příjemná a neumožňuje čtení prostřednictvím moderních technologií (e-čteček, mobilních telefonů, iPadů).<br />
Knihovna se tedy rozhodla některé atraktivní regionální tituly vydávat i v podobě elektronických knih, a to v různých formátech vhodných pro nové čtecí technologie. Jde o tituly, které jsou dnes již z hlediska autorského práva volné.<br />
Jako pilotní byl vybrán titul Slezské báje a pověsti národní od Karla Jaromíra Bukovanského. Karel Jaromír Bukovanský (1844 – 1932) byl významným vlastivědným pracovníkem a sběratelem lidových pověstí. K jeho počinům patří také založení Ostravského muzea. Ve svých Slezských bájích a pověstech národních shromáždil např. pověst o založení Těšína, hornické báje a legendy apod.<br />
Zájemci o regionální problematiku si nyní mohou Slezské báje a pověsti národní stáhnout ve 4 různých formátech – ePub (vhodné pro většinu čteček elektronických knih), mobi (vhodné pro čtečky Amazon Kindle), pdf (vhodné pro osobní počítače, notebooky, tablety) a pdf pro čtečky (vhodné pro čtečky s displejem min. 9").<br />
Pro ty, kteří elektronické knihy teprve objevují, je určena publikace Moniky Oravové a Gabriely Filipové E-knihy aneb první pomoc pro začátečníky. Přináší základní informace o e-knihách i čtečkách e-knih. Obsahuje také odkazy na české prodejce elektronických knih i servery, které poskytují e-knihy zdarma k legálnímu stažení. V neposlední řadě se zabývá také autorskoprávní otázkou vydávání a šíření e-knih.<br />
Oba tituly jsou dostupné na webových stránkách knihovny (www.svkos.cz – odkazy přímo na úvodní obrazovce). Knihy vznikly v rámci projektu E-knihy aneb nová výzva pro knihovny podpořeného Nadací OKD v programu Pro radost.<br /> Bližší informace o projektu je k dispozici zde
ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.