Do ČR poprvé míří unikátní mužský tbiliský operní sbor Suliko zapsaný na seznamu UNESCO
PRAHA: Naprosto unikátní vystoupení chystá gruzínský soubor sólistů 'Tbiliské opery' Suliko poprvé v České republice. Jediný mužský “operní sbor” zapsaný na seznamech UNESCO vystoupí 9. listopadu 2018 v pražském Rudolfinu.
Soubor “Suliko”, který zpívá bez účasti hudebních nástrojů ( tzv. akapela), byl založen v roce 2007. Je to jeden z nejpopulárnějších folklórních souborů v Gruzii.
"Je to jediný soubor na světě gruzínské folklórní hudby, kde jsou interprety současní sólisté opery. Soubor je miláčkem publika nejen v Gruzii, ale i za jejími hranicemi. Gruzínská hudba, folklór, vícehlasný zpěv se staly obchodní značkou Gruzie. Mnoha lidem na světě se zalíbila gruzínská hudba. Všude zanechávají okouzlující, nezapomenutelný dojem,” říkají zástupce produkcí Royal Wedding Prague a Events Production, které představení do České republiky přivážejí.
Soubor "„Suliko" zaznamenal obrovské ohlasy všude, kde vystupoval, jako například v Německu, Francii, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Turecku, Řecku, Izraeli, USA a dalších zemích. V jejich obsáhlém repertoáru je folklór, gruzínské městské písně (romance), které jsou interpretovány vícehlasně. Soubor se také mnohokrát účastnil oficiálních recepcí gruzínských velvyslanectví v různých zemích světa. Byl vyznamenán státními cenami.
Mužský soubor "Suliko" je v Praze poprvé a jejich koncert ve Dvořákově síni Rudolfina bude nezapomenutelnou a neobvyklou podívanou!
Zajímavost:
Soubor “Suliko” je vokální a instrumentální soubor vytvořený Ivanem Galuashvilim a složený ze sólistů z opery v Tbilisi. Ačkoli oni dostali velmi vysokou úroveň klasického výcviku, zůstávají tito umělci připojeni k tradiční gruzínské hudbě, včetně polyfonního zpěvu. Tyto písně, předané ústně, byly zapsány jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Večerní program vás ponoří do děl z tradičního repertoáru a současných gruzínských skladatelů. Některé písně jsou spojeny s kultem révy a mnoho pochází z 8. století. Píseň je přítomna ve všech aktivitách každodenního života, od pracovních písní (Naduri zahrnují zvuky fyzického úsilí v hudbě), na vánoční písně (Alilo), stejně jako léčebné písně. Byzantské liturgické hymny byly také začleněny do gruzínské polyfonní tradice a dokonce se staly hlavním rysem tradice.
Další informace a zdroj zde
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818