úterý
5. listopadu 2024
svátek slaví Miriam
© Banner



DNY SLOVANSKÉ KULTURY 2017 skončily

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: V neděli 4. května závěrečným koncertem pěveckého sboru Milanosz a setkáním s fotografem Otou Nepilým skončil v pořadí již čtvrtý ročník festivalu DNY SLOVANSKÉ KULTURY 2017. Letos nabídl historicky největší společnou prezentaci polské a chorvatské kultury, ale také další výrazné organizační a dramaturgické změny v programové nabídce.

Autor článku: 
Jiří Králík

 Rekordní byla účast zahraničních hostů především z Polska a Chorvatska, ale díky organizaci souběžné Mezinárodní lingvistické konferenci CISLa se na festivalu objevili i hosté z dalších 10 zemí. Uskutečnilo se několik desítek akcí a  festival symbolicky bude pokračovat i v dalších měsících - většinou se zahájených výstav. I přes velice nízký rozpočet se festival uskutečnil v plánovaném rozsahu - celková návštěvnost festivalových akcí byla více jak 3000 diváků, ale další mnohem větší počet navštíví v průběhu 4 měsíců některé atraktivní výstavy. Pátý jubilejní ročník bude věnován prezentaci SRBSKÉ, LUŽICKO-SRBSKÉ A ČESKÉ KULTURY.

 

 

NOVINKY V DRAMATURGII FESTIVALU

Festival se konal již podruhé ve městech spojených s odkazem na Velkou Moravou a nabídl některé dramaturgické novinky. Tou největší byla první Mezinárodní lingvistická konference CISLa (1.- 2. 6. ve Starém Městě), druhou pak spolupráce s již tradiční akcí Noc s Metodějem (2.6. Uherské Hradiště), třetí novinkou byla akce Dobrodošli (3. 6. UH) a poslední pak Živé legendy (4. 6. na Modré). Byli bychom rádi, když by se některé z těchto prvků festivalu staly pevnou součástí i dalších ročníků.

 

ÚSPĚŠNÁ PRVNÍ MEZINÁRODNÍ LINGVISTICKÁ KONFERENCE

Obsahem první mezinárodní a mezislovanské konference CISLa (Conference on Inter-Slavic Language) bylo první setkání lingvistů, tvůrců a uživatelů umělého zonálního slovanského pomocného jazyka, kterému všichni Slované dostatečně dobře rozumí bez učení, protože jim stačí znalost jejich vlastního rodného jazyka. V roce 2017 si spolu s UNESCO připomínáme 100 let od smrti Ludwika Zamenhofa - tvůrce Esperanta a také 400 let od smrti Fausta Vrančiće, který je autorem prvního chorvatského slovníku a pravopisu. Proto byla konference věnována těmto dvěma osobnostem.
Na konferenci aktivně spolupracovalo 64 zájemců o slovanský mezijazyk a odborníků z 12 různých států světa - 7 slovanských včetně Ruska i Bulharska a 5 neslovanských. Konference se zúčastnila také delegace světového vedení Esperantistů a také lingvisté, kteří se zabývají románskými mezijazyky a přejí si spolupracovat.
Konferenci zahájili vzácní hosté, především paní velvyslankyně Republiky Chorvatsko v ČR Ines Troha a paní ředitelka mezinárodního Fóra slovanských kultur dr. Andreja Rihter, která nás seznámila s činností a strategií své organizace, pro kterou je náš spolek Slovanská unie kontaktní osobou. Konferenci také podpořil pan režisér Václav Marhoul, který používá umělý slovanský jazyk ve svém novém filmu Nabarvené ptáče.
Součástí konference byla také prezentace a příprava mezinárodního projektu Ambasáda slovanské mládeže, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery připravuje Slovanské gymnázium v Bratislavě.
Na konferenci jsme se kromě diskusí o lingvistice a kultuře seznamovali s nejstaršími slovanskými legendami o zakladatelích národů Čechovi, Lechovi a Mechovi a doc. Luděk Galuška nás seznámil s historií území Starého Města a Uherského Hradiště v době Velké Moravy. Konferenci zakončila prof. Biserka Draganič, která hovořila o současném využití hlaholice v reklamě a turistice a rozdala účastníkům konference veselé suvenýry v podobě čokoládových hlaholských písmen. Na závěr vystoupil pěvecký sbor Hrvatska růžica, který zazpíval Otčenáš ve starém slovanském jazyku.
12 nejaktivnějších účastníků konference bylo oceněno řádem Konstantina filosofa.

 

NEJVĚTŠÍ  ÚČAST ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ A UMĚLCŮ

Na konferenci a pochopitelně i na další akce přijelo takřka 300 hostů ze zahraničí - nejvíce z Polska a Chorvatska, ale bohatá byla i účast ze Slovenska a dalších zemí. Těší nás i osobní účast významných představitelů ze zahraničí, zejména pak:

  • velvyslankyně Chorvatské republiky paní Ines Troha

  • rady velvyslankyně Polské Republiky paní Marzena Krajewská

  • předsedkyně Fóra slovanských kultur z Ljublaně paní Andreja Richter

  • předsedkyně České besedy Zagreb paní Alenka Štokič

  • mluvčího Chorvatské akademie věd pana Mariana Lipovace

  • ředitelky Chorvatského turistické centra z Prahy paní Jeleny Bilič

  • ředitelky Informačního centra Krapina paní Nedeljky Vodošljak

Mnozí z těchto hostů se setkali se starosty města Uherské Hradiště, Staré Město a Modrá. Bohatá účast ze zahraničí bohužel nevyrovnala účast domácího publika, především návštěvnost akce v parku Rochus negativně ovlivnilo tropické počasí.

 

VÝSTAVY POKRAČUJÍ I V DALŠÍCH MĚSÍCÍCH

V rámci festivalu bylo slavnostně otevřeno hned několik výstav a většina z nich bude k dispozici zájemcům po několik dalších měsíců :

 

  • KLENOTY CHORVATSKÉHO SEZNAMU UNESCO - Slovácké muzeum (do 15. 9.)

  • ROK SIENKIEWICZE A JACEK FEDOROWICZ - Eventcentrum SM (do 30. 6.)

  • STEZKA GLAGOLICE NA OSTROVĚ KRK - Památník Velké Moravy SM (do 15. 9.)

  • LEGENDY O PRAOTCI ČECHOVI - Archeoskanzen Modrá (do 15. 9.)

  • KŘEST 966 - Archeoskanzen Modrá (do 15. 9.)

  • CHORVATSKO PLNÉ PŘÍRODNÍCH KRÁS - Živá Voda Modrá (do 15. 9.)

  • POSVÁTNÉ STROMY Z ROGALINU A KRAPINY - Archeoskanzen Modrá

  • POLSKÉ MARIÁNSKÉ POUTĚ 80.LET - Kostel Sv.Ducha SM (do 31. 7.)

 

PROGRAM JEN S JEDNOU ZMĚNOU

Avizovaný a vytištěný program byl i přes letošní velice nízký rozpočet naplněn - jedinou změnou byla zrušená projekce letního kina na Rochusu (z technických problémů). K tomu napomohla zejména maximální míra spolupráce s městy a významnými organizacemi - Slovácké muzeum, Eventcentrum Staré Město, kostel Sv. Ducha Staré Město, kino Hvězda UH, Park Rochus UH, farnost Velehrad a Archeoskanzen a radnice Modrá. Celková návštěvnost všech akcí spojených s festivalem činila letos víáce jak 3000 návštěvníků, ale je třeba k tomu připočítat i výstavy v atraktivních místech na Modré, které uvidí za další 4 měsíce více jak 100.000 diváků. Bohužel festivalovou návštěvnost - především akce na Rochusu ovlivnilo tropické počasí a návštěvnost proti očekáváí byla poloviční. Mrzí to především ve vztahu k nasazení  a vstřícnosti vystupujících, kdy si některé soubory platily sami přepravu a vzdaly se pro myšlenku propojení slovanských národů vlastního honoráře. To vše jen ukazuje, že festivalové téma je aktuální a unikátní a společně s nadšením a vstřícností všech participujících institucí a osobností vytváří dobré podmínky pro úspěšné pokračování dalších.

 

 

5. ROČNÍK Dnů slovanské kultury  

SRBSKÁ, LUŽICKO-SRBSKÁ A ČESKÁ KULTURA

červen 2018
 

Jiří Králík
Michalská 660 686 03
Staré Město
mob. 602 704 620
jirka.kralik@seznam.cz

 
 

 
 
 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.

Ústecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Památky
Co se děje
05.11.2024

OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.

Olomoucký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba
Co se děje
30.10.2024

ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
30.10.2024

ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
31.10.2024