Devadesát vůní dřeva
BRNO: Výstava věnovaná řezbáři, sochaři, scénografovi a loutkáři Františku Vítkovi k jeho devadesátým narozeninám představí i autorovu méně známou volnou sochařskou tvorbu. Vedle toho uvede i autorovy loutky stěžejního významu. Pořádá Moravské zemské muzeum Brno. Výstava, jejímž kurátorem je znalec Vítkova díla Phdr. Jaroslav Blecha, bude zahájena vernisáží 22. října a potrvá do 12. ledna.
František Vítek, řezbář, sochař, výtvarník, scénograf, loutkářský technolog a konstruktér, loutkář… slaví v letošním roce významné životní jubileum. V relativně dobré kondici a neustálé činorodosti se dožívá krásných devadesáti let. Jak sám neustále skromně ale důrazně podotýká, je to prý zejména díky jeho ve všem spřízněné oddané životní partnerce, inspirativní ženě Věře. Koneckonců tomu napovídá i jejich společná šedesátiletá tvorba, hlavně loutkářská, v níž autorství jednoho či druhého lze jen stěží oddělit. Léta se již o Vítkových mluví s naprostou samozřejmostí jako o uměleckém tandemu a jejich scénografické, herecké, dramaturgické i režijní progresivní počiny jsou v kontextu vývojových přeměn českého loutkového divadla považovány za unikátní a zásadní.
Sochařské dílo Františka Vítka je zatím docela neznámé. Všechny artefakty má ze dřeva, vytvářené často metodou „alla prima“, jen sporadicky ozvláštněné mosaznými či železnými komponenty. Představují bohatou škálu předmětů od miniatur až po rozměrné objekty, od šperků, abstraktních plastik až po figurální skulptury. Přitom vlastnosti dřeva – druh, tvar, struktura, barva, stáří, anomálie – sehrávají vždy zásadní inspirační roli při vzniku myšlenky a jejího uměleckého rozvíjení. V loutkářské tvorbě vychází František Vítek z tradičních technologií všemožných typů loutek a mechanických figur, ale suverénně překračuje hranice jejich archaické podoby. Vytváří tak přirozené překlenutí mezi starým a novým. Pro svoji výtvarnou kvalitu je lze směle označit pohyblivými sochami. Svojí volnou tvorbou, převážně sochařskou, se řadí nejspíše k nové generaci surrealistů, čemuž svědčí jeho častá inspirace uměním přírodních národů, bájeslovím a podobně.
Věříme, že vystavený reprezentativní „vzorek“ umožní návštěvníkům proniknout alespoň nakrátko do hlubin umělecké duše zaklínače dřeva Františka Vítka.
Vernisáž se uskuteční 22. října v 17.00 hod.
Mramorové sály, Biskupský dvůr. Muzejní 1, Brno.
Výstava potrvá do 12. Ledna 2019
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818