neděle
1. září 2024
svátek slaví Linda, Samuel
Kralova vila v Prachaticích
© Foto: Veronika Polnická



Co mají společného města Plzeň a Prachatice?

PRACHATICE/PLZEŇ: Odpověď zní: architektonický skvost, ovlivněný odkazem originality geniálního ducha architekta Adolfa Loose. Po publikování článku o spolku Živá vila a o jeho velkém nasazení v boji za zachování jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb v Jižních Čechách - rodinného domu Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích, díla významného architekta židovského původu Fritze Reichla přišla velká vlna ohlasů od čtenářů, kteří se o zajímali nejen o činnost spolku, ale také o vývoj celé kauzy, zejména podání návrhu na Ministerstvo kultury ČR na vyhlášení této stavby za nemovitou kulturní památku.

Autor článku: 
Veronika Polnická

ŽIVÁ VILA A PRACHATICE – pár informací pro oživení paměti : Stavba byla realizována v letech 1931 – 32 a je jedinečnou ukázkou vlivu umírněné funkcionalistické moderny a architekta Adolfa Loose. Funkcionalistická vila nacházející se v Nádražní ulici stojí v cestě vybudování plánované dopravní přeložky silnice II/141 v úseku Prachatice-Těšovice. A tak se město, jakožto vlastník vily rozhodlo pro její zbourání. Projekt by však nemusel splňovat současné právně zakotvené normy a požadavky, které plynou ze zákona - vzhledem k jeho zastaralosti (zárodek plánu přeložky pochází z roku 1976). V současnosti do děje vstupuje iniciativa Živá vila, která svou činností dělá vše pro to, aby ke zbourání vily nedošlo; počínaje podáním návrhu na Ministerstvo kultury ČR, přes činnost iniciativy až po provozní záležitosti objektu. Návrh je jednoznačně podpořen krajským pracovištěm Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Snahu iniciativy Živá vila, z.s. (jejích členek Barbory Staňkové, Pavly Zelenkové a Kateřiny Wagnerové) podporují nejen jejich přátelé, ale především za nimi stojí také spousta důležitých osobností z oboru architektury, kulturní historie a majoritní část obyvatel města Prachatice. Ti všichni si plně uvědomují význam vily nejenom v kulturně-historickém kontextu, ale též z hlediska architektonické koncepce reflektující invenčním přístupem podněty puristicko-funkcionalistické avantgardy, jež svou prostorovou dispozicí a vybavením interiéru prezentuje určitý životní styl. Pouze zastupitelé v radě města jsou jedinými, kdo si vážnost situace ještě plně neuvědomují a zarputile odmítají návrh na kompromis.

 

VILA V DOMĚ – ADOLF LOOS A PLZEŇ

Podobná situace nedávno nastala také v Plzni, hlavním městě kultury 2015, kde Adolf Loos a jeho žáci provedli několik realizací rodinných domů pro investory z řad židovských lékařů, právníků a obchodníků. Největší pozornost je věnována domu manželů Semlerových (návrh domu pochází z roku 1931), kde Adolf Loos mohl zasáhnout i do stávající dispozice domu. Na vile manželů Semlerových tak nakonec byl v přízemí uplatněn princip tzv. Raumplanu a v interiéru došlo k aplikaci konceptu, který vychází z odnože tradičních anglických domů a ke kombinaci detailů další funkcionalistické vily v Brně – vily Fritéze a Grety Tugendhatových. Jenom pro upřesnění bych na tomto místě podotkla, že s naprosto stejnými principy se setkáme také v rodinném domě Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích. Této devízy domu manželů Semlerových si je plně uvědom Plzeňský kraj – zřizovatel Západočeské galerie v Plzni. Poté co se v roce 2012 stal jeho vlastníkem, započal ro na to s kompletní rehabilitací interiéru, který po Loosově smrti dokončil jeden z jeho nejtalentovanějších žáků Heinrich Kulka. V prostorách domu tak v dohledné době vzniknou badatelna, expoziční prostory - mobiliář čítající na 200 výkresů od architekta Kulky a samozřejmě také bude vyhrazeno místo, jenž by plnilo funkci oddychu a setkání s přáteli po návštěvě jedné z komentovaných prohlídek či výstav - kavárna.
Plzeňský kraj plánuje všechny tyto vize uvést v realitu nejpozději do roku 2020. Tak to je naprosto ideální stav, kdy se město stará o jednu ze svých nejdůležitějších památek a stejně tak by tomu mohlo být v případě Prachatic, kde se Kralova vila v současné době díky svépomoci a neutuchajícímu entuzianizmu jejích zastánců nachází v provozuschopném stavu. Pořádají se zde vernisáže, koncerty, komentované prohlídky, setkání pamětníků a odborné přednášky. Pokud by se nakonec vyplnilo přání ve které doufají nejen členové iniciativy Živá vila a rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, a bude prohlášen kulturní památkou, pak by všechny zainteresované naplnil velký pocit štěstí a satisfakce. A budoucí generace by tak mohly převzít zodpovědnost za tuto památku, jejíž hodnotu snad čísly ani nelze vyjádřit. Konečný soud nad osudem vily zůstane ovšem záležitostí Ministerstva kultury, neboť právě to se návrhem na prohlášení tohoto jedinečného objektu by se mělo zabývat již zkraje roku 2016.
V této souvislosti nemohu nevzpomenout optimistické prognózy většiny čtenářů a jménem iniciativy ŽIVÁ VILA V PRACHATICÍCH si dovoluji vyřídit velké díky za podporu a projevený zájem.

Článek bych zakončila vše vypovídající,  téměř zázračnou formulí, jejíž poslání je ukryto ve vzkazu, který členové spolku Kralova vila posílají všem kdo chtějí naslouchat prostřednicím natočeného videa s pozvánkou na speciální předvánoční koncert skupiny PLEASE THE TREES, který se konal 19. 12. 2015. V pozvánce zazněla z úst Báry Staňkové tato kouzelná věta: „.Nechceme bojovat proti městu, chceme být jeho součástí, přijďte a svou účastí dokažte, že to má smysl“….

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Články a komentáře
28.08.2024

PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Hudba, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
12.08.2024

TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.

Celá ČR, Plzeňský kraj, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Senioři, Ostatní
Co se děje
07.08.2024

OKNA: Do historie malé státní MŠ a ZŠ Okna na Českolipsku se letos nepochybně zapíše Aljaška. Jak to? Právě zimní divočinou jednoho z nejodlehlejších míst planety vede extrémní závod Iditarod Trail Invitational, kterého se rozhodl zúčastnit jeden z tatínků, jehož děti do ZŠ chodí. Chtěl se pokusit jako první člověk o přechod Aljašky na lyžích a jako motivaci pro sebe sbírat za každý ujitý kilometr peníze pro školu, která nutně potřebuje rozšířit kapacity. Pojďte se s námi v letních parnech osvěžit příběhem z krajiny ledu, sněhu a extrémních výzev spojujících sportovce, dobrodruha a nadšence Jana Vencu Franckeho se „školou s okny dokořán“. Celý společný projekt představuje okenský učitel Milan Bárta a na vlastní závod jsme se samozřejmě zeptali i hlavního aktéra.

Liberecký kraj, zahraničí
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Články a komentáře
14.08.2024