Český tanec – čísla, data, souvislosti
PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav (IDU) už od roku 2016 provádí rozsáhlý výzkum českého tance a příbuzných uměleckých oborů. V září se proto konala konference Střed zájmu: Český tanec v datech, která výsledky výzkumu prezentovala s cílem vyvolat diskusi o stavu oboru, především o palčivých tématech, jako je vzdělávání, profesní život či zdraví tanečníků. Jedním z poslání akce bylo ostatně zdůraznit, že český tanec je potřeba brát více vážně.
„Český tanec potřebuje péči a sebereflexi,“ uvedla nedávno v jednom našem rozhovoru Jana Návratová, předsedkyně sdružení Vize Tance a iniciátorka konference. Aby se debata o českém tanci, významném, ač opomíjeném kulturním odvětví, nevedla jen „na vodě“, od roku 2006 se s kolegou Romanem Vaškem z IDU věnuje kvantitativnímu výzkumu. Zkoumají socioekonomické, profesní a vzdělávací podmínky v českém tanci. Aby byli argumentačně silní při vyjednávání se státní správou a v oborových debatách, sbírají pomocí dotazníků takzvaná tvrdá data, která publikují v rámci edice Český tanec v datech. Stranou výzkumu je infrastruktura, která je tématem mapování KKO.
Podobná konference opírající se o statistiky v českém tanci se v Divadle v Celetné konala již potřetí. Východiskem pro tu zářijovou byly výsledky z šetření v letech 2015–2016 v oblasti baletu, současného tance, nového cirkusu a nonverbálního divadla. Výzkum se věnoval tvůrcům a interpretům a osloveni byli jednotlivci i soubory. Hned na úvod Návratová upozornila na aproximativnost dat, neboť návratnost vyplněných dotazníků nebyla bohužel stoprocentní (cca 1/3).
Zdroj a pdorobnosti k tématu najdete ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818