Český sochař Vojta Sucharda
NOVÁ PAKA: Po 119 letech se Vojta Sucharda vrací do míst kde získal výuční list, aby předvedl, jak dokázal získané dovednosti zúročit. Stalo se tak na výstavě ČESKÝ SOCHAŘ VOJTA SUCHARDA, která byla 27. září otevřena v Městském muzeu Nová Paka.
Dnešní sídlo novopackého muzea bylo totiž v minulosti Závodem pro kostelní a pomníkové práce v kameni, dřevě a štuku, kterému velel Antonín Sucharda mladší. Tomu se zde roku 1884 narodil syn Vojtěch, který se pak v rodinném závodě v letech 1897-1899 vyučil. Následovala studijní léta na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté intenzivní spolupráce s bratrem Stanislavem, tehdy již věhlasným sochařem a profesorem pražské Akademie. Mladý, talentovaný a řemeslně všestranně zdatný Vojta ale začal tvořit i samostatně, ke spolupráci byl zván předními architekty: Kamilem Hilbertem, Josefem Gočárem, Antonínem Pfeifferem. Po první světové válce založil v Praze divadlo Říše loutek, pro které vyřezal přes 350 originálních loutek a které hraje pro radost dětí dodnes. Po druhé světové válce pak vytvořil své dílo patrně nejznámější a nejpopulárnější – nové apoštoly pro orloj Staroměstské radnice.
Vraťme se však do Nové Paky. V úvodu zmíněná výstava je první samostatnou výstavou Vojty Suchardy, která jej představuje jako sochaře. A když se tak prezentuje v místech, kde se narodil a vyučil, rozhodně nedělá kumštýřskému rodu Suchardů ostudu. Na výstavě jsou k vidění modely pro sakrální prostory – především pražskou Svatovítskou katedrálu a Štěchovický kostel projektovaný arch. Kamilem Hilbertem. Jeho řezbářskou virtuozitu dokumentují modely reliéfů pro úřadovnu pražského primátora, nebo dětský portrét jeho starší dcery Aničky. Nechybí modely apoštolů pro staroměstský orloj. Do jeho domácího prostředí nám dávají nahlédnout ukázky vyřezávaného nábytku, který s láskou vytvářel po svatbě s malířkou Aničkou Brichovou, v roce 1908. Za zvláštní zmínku stojí možnost seznámit se s koncepcí sochařské výzdoby Staroměstské radnice, kterou Sucharda vypracoval a předložil po poničení budovy v samém konci druhé světové války. Jeho návrh nebyl nakonec ve jménu ochranářského purismu přijat. Že Vojta Sucharda ukryl doklady o své koncepci v jednom z apoštolů se zjistilo až v letošním roce, když procházeli jeho apoštolové restaurátorskými pracemi. Kopie dokumentů jsou na výstavě k vidění. A samozřejmě i všelicos dalšího. Muzeum k výstavě připravilo i zajímavý pracovní sešit. Nezbývá než konstatovat, že výuční list Vojty Suchardy měl být s vyznamenáním!
Výstava v Městském muzeu Nová Paka potrvá do 18. listopadu 2018.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818