„Budilova škola je tu, aby budila v lidech talent,“

říká Vendula Prager, zakladatelka a ředitelka Budilovy divadelní školy, která nabízí nová vzdělávací studia pro začátečníky, pokročilé i profesionály.

V názvu školy je obsaženo také jméno českého herce, režiséra, divadelního historika a překladatele Vendelína Budila (1847 − 1928). Tento čestný člen Národního divadla v Praze řídil vlastní divadelní společnost a později i Městské divadlo v Plzni. Výčet jeho potomků, kteří v divadelním světě našli svou existenci, je dlouhý. Na divadelní dráhu se vydaly také všechny tři jeho prapravnučky a Vendula Prager je jednou z nich.

Po ukončení studia Mezinárodní divadelní školy Jacqua Lecoqa se V. Prager věnovala pohybovému divadlu, tanci, loutkářství a choreografii. A navíc cestování s divadelní společností a poznávání nových kultur obohatily její techniky výuky. Zároveň nabyla přesvědčení, že učební metoda J. Lecoqa je celosvětově srozumitelná, a tak začala uvažovat o tom, že si založí vlastní školu se zaměřením na pohybové divadlo. „Mezinárodně uznávaná Metoda Jacqua Lecoqa nechává studenty, aby si zábavným způsobem našli cestu autentického sebevyjádření. Samotní pedagogové jsou tady od toho, aby je popostrkovali a hráli si s nimi. Metoda, inspirovaná Řeckým divadlem a Komedií del'Arte, která v sobě zároveň zahrnuje prvky východního bojového umění a klasické západní tělovýchovné kultury, vznikla v druhé polovině minulého století ve Francii. J. Lecoq podporoval lidskou touhu objevovat nové dramatické tvary, věřil ve schopnost člověka pozorovat a imitovat přírodu i věci kolem nás a především upřednostňoval školu hrou. Ráda bych pozvala každého začínajícího mladého umělce, a hlavně všechny profesionály, aby se na vlastní kůži přesvědčili, jak může být studium na naší škole zábavné a jakou svobodu v uměleckém oboru jim může dát," říká Vendula Prager a pokračuje: „Studium není vyhrazeno jen interpretům, ale také autorům, režisérům, hudebníkům, dramaturgům, scénografům, choreografům a každému, kdo se zajímá o umělecko-dramatickou tvorbu, a to začátečníkům i profesionálním hercům. Těm pomáhá udržovat se v kondici a rozšiřovat si umělecké obzory. Doufám také, že naše škola bude přínosná pro českou i světovou divadelní scénu a že pomůže českým i dalším východoevropským studentům metodu J. Lecoqa zpřístupnit a že naplníme požadavky našich studentů. Těším se také na zahájení prvního ročníku v říjnu 2010 denního studia.“

Letos Budilova škola nabízí tři zaměřená studia: Studio dynamického textu (únor až květen 2009), Studio smíchu (únor až květen 2009) a Studio pohybové dynamiky a základy improvizace (leden-květen 2009).

Studio dynamického textu je zaměřeno na dynamickou práci s textem v souladu s dynamikou hlasu a těla prostřednictvím improvizace a řízené tvorby.

Studio smíchu je cestou do jádra komedie prostřednictvím kolektivní tvorby a současně také cestou ke kolektivní tvorbě prostřednictvím humoru. V tomto trimestru frekventanti procházejí komediálními styly, jako jsou klasická komedie, groteska, lidská komedie, bufoni, absurdní divadlo, klauniáda, nový cirkus a kabaret.

Studio pohybové dynamiky a základy improvizace analyzuje pohyb a dramatizuje jej, současně je zaměřeno na dynamickou práci těla v prostoru a na poznávání souvisejících zákonitostí. Je vhodné pro choreografy, scénografy, začínající herce, tanečníky a všechny, kteří se pohybu chtějí v divadle věnovat.

Pedagogy školy jsou Vendula Prager a Dominika Dery, české absolventky Mezinárodní školy Jacqua Lecoqa v Pařiži, dále Tomáš Měcháček, Bára Látalová, hostujícími pedagogy jsou Simon T. Rann z Austrálie a Trond Eric Vassdal z Norska.

Výsledky kolektivní tvorby z dílny Budilova studia smíchu budou prezentovány v sobotu 28. března na „Festiválku aneb jsem spokojený“ v kině Aero a všechny konečné práce studentů pak na III. veřejné konferenci o Metodě Jacques Lecoq v květnu 2009.

Podrobné informace o studiu naleznete na www.budil.cz

nebo na tel.: 420 736 171 052 a na info@budil.cz.

Foto: Vojta Brtnický.

Eva Horníčková