Broumovské kostely oslavily 300leté výročí v Bruselu
BRUSEL-BROUMOV: Je to právě 300 let, co se začalo se stavbou osmi unikátních kostelů na Broumovsku, které navrhl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Právem jsou považovány za barokní perly regionu a usiluje se proto nejen o jejich obnovu, ale i o zápis na seznam evropského kulturního dědictví UNESCO. K významnému výročí byl vydán speciální charitativní kalendář, který byl slavnostně představen až v Bruselu.
„Dlouhodobě se snažím oblast a tamní kostely zviditelnit, protože jsou skutečně jedinečné. Nikde jinde v Čechách totiž nenajdete tolik kostelů blízko sebe, a to ještě od tak uznávaného architekta, jako byl Dientzenhofer. Vydat k tomuto významnému výročí kalendář proto bylo logickým krokem a jsem rád, že jsme ho veřejnosti poprvé mohli ukázat zrovna v Bruselu a s přítomnými novináři, lidmi z Evropské komise a dalšími důležitými osobnostmi probrat, jak se už nejen kostelům, ale celému Broumovsku pomohlo,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který akci k představení kalendáře zorganizoval.
Kalendáře do Bruselu osobně přivezl broumovský děkan Martin Lanži, který účastníkům akce přiblížil nelehký boj za záchranu sakrálních staveb, jež se daří jen díky nezměrné ochotě mnoha dobrovolníků, památkářů, úředníků, pedagogů, politiků, malých a velkých sponzorů a i díky dotaci od Evropské unie.
„Naším cílem je kostely otevřít veřejnosti podobně, jako je celoročně otevřený třeba kostel v Neratově. K tomu ale bude potřeba ještě mnoho oprav, usilovné práce i financí. Pevně ale věřím, že to zvládneme,“ komentuje situaci Lanži a skromně upozorňuje, že autorem fotografií v kalendáři je jeho rodný bratr Dan Veselský.
Za pět let se oblast obrovsky proměnila
„Když jsem před necelými pěti lety téma pomoci Broumovsku na půdě EP poprvé otevřel, neuměl jsem si jasně představit, co vše spustíme. Ta oblast obrovsky ožila, je teď ve všech turistických průvodcích a už před dvěma lety nám hoteliéři během letních měsíců hlásili plnou obsazenost ubytovacích zařízení. Letos dokonce rozšiřovali kapacity. Ve vylidňující se oblasti znovu začaly fungovat různé služby a skvěle funguje také přeshraniční spolupráce, kdy už i z Valbřichu do Meziměstí jezdí linkový autobus. Lidé a podnikatelé se jednoduše dali dohromady a mám z toho opravdu velkou radost,“ popisuje Zdechovský, který hodlá Broumovsko i nadále podporovat.
Více informací o kostelech:
http://www.broumovsko.cz/kostely-na-broumovsku
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818