„Město v mé paměti“

<p>ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Název projektu, který zahájil v roce 2007 v městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm díky programu Nadace České spořitelny a Nadace OSF Praha – Senioři vítáni – vystihuje jeho cíle. Ti, kteří jej uvedli do života, chtěli ozřejmit roli seniorů ve společnosti, poukázat na negativní stereotypy a umožnit seniorům aktivně se zapojit do dění ve společnosti.</p> <p>A nejen, že se jim podařilo naplnit původní záměry, ale projekt se ujal tak, že si nyní žije svým vlastním životem, a koordinátorka projektu Marcela Slížková to komentuje slovy: „Dnes je to tak, že skupina seniorů úkoluje mě, a já nestíhám.“<br />
Původním záměrem bylo vytvořit skupinu pamětníků, poskytnout jim prostor a příležitost rozvinout zájem o literaturu a motivovat je k zaznamenávání vlastních vzpomínek na město. Z těch pak měl vzniknout netradiční průvodcovský materiál po Rožnově, který by zachytil pomíjivé podrobnosti, které se nedostanou do kroniky.<br />
Na začátku se angažovalo pár nadšenců, nyní se pravidelně jednou za měsíc schází skupina asi 25 – 30 seniorů, z nichž větší část je tvůrčím způsobem aktivní, dalších cca 20 seniorů se účastní jen těch aktivit, které je zajímají. Skupina není uzavřená a příležitostně se rozšiřuje o další přátele, např. při příležitosti vernisáží či setkávání se zajímavými osobnostmi.<br />
Výstupem jejich činnosti je už pět vydaných netradičních průvodcovských materiálů pamětí města: Rožnovská struha, Hájnice, Rožnovské náměstí a Pozoruhodné rožnovské ulice. Nově pak Rožnovské sídliště Záhumení.<br />
K nahlédnutí na www.knir.cz/index.php?…<br /> V rámci práce tvůrčí skupiny se podařilo vydat dvě knihy; od Richarda Sobotky – Barva Jeřabin<br /> a Jana Surého – Tož tak ide svět. „S prvním autorem jsme tak trochu počítali, ovšem pan Surý překvapil všechny, když přinesl na setkání obsah svého ´šuplíku´,“ říká M. Slížková. (Knihu je možné zapůjčit také v Městské knihovně Praha a stojí za přečtení.)<br />
Senioři se vrhli i do pořádání výstav, aktivně vymysleli a připravili dvě výstavy fotografií – „Domov“ a „Svědkové zmizelého času“ a v letošním roce „Byli jsme při tom“ – výstava ke 140 letům rožnovské knihovny. Další člen skupiny vytvořil samostatně fungující skupinu fotografických nadšenců, a to bez rozdílu věku. Pravidelně se scházejí (mimo knihovnu) pořádají přednášky, technické vzdělávání a výstavy. Jedna účastnice projektu začala dokonce vydávat noviny pro Domov seniorů.<br />
V kreativním prostředí, které se podařilo vytvořit, vzniklo mnoho dalších nápadů. Senioři psali nejen o svých vzpomínkách na starý Rožnov, ale i své prožitky a příběhy, a ze sebraných literárních dílek vytváří knihovna pravidelně 2 x ročně almanach literárních prací „Malé čtení“. Na jejich základě se pak konají diskusní setkání pro veřejnost.<br />
Senioři se zapojují i do dalších činností, zúčastňují se např. besed pro žáky ZŠ, a participují na přípravě dalších programů v knihovně.<br />
Je tu i jakási neplánovaná přidaná hodnota, a sice fakt, že projekt měl dopad i do osobních životů seniorů, když více jak polovina účastníků založila rodinné kroniky a začala psát pro své potomky vzpomínky na dětství.<br />
Projekt kromě všeho, co bylo napsáno, je přínosný zejména tím, že nabízí pohled na seniory, se kterým se běžně nesetkáváme. Potvrzuje, že příležitost a zájem o to, co mohou pamětníci nabídnout – zkušenosti, zážitky, vzpomínky, nadhled a moudrost – je pro ně velmi motivační, a pro celou společnost přínosné. Zdá se, že díky projektu je jasné, že seniorům v optimálních podmínkách nechybí ani energie, nápady a akceschopnost, tedy to, co je často přisuzováno spíše těm mladším.<br />
Marcela Slížková pod čarou dodává: „Programy, zaměřené v České republice na seniory, se orientují téměř výhradně na poskytování služeb a nabídku např. univerzit třetího věku. Projekt Město v mé paměti je postaven na aktivní participaci seniorů ve veřejném životě, na jejich ochotě angažovat se ve prospěch ostatních tím, že dávají k dispozici část svého času a především své životní zkušenosti.“</p>