Zvuk slunečních hodin: adaptace oceňovaného románu Hany Andronikové ve světové premiéře
ZLÍN: Městské divadlo Zlín připravilo premiéru inscenace „Zvuk slunečních hodin“, jevištní adaptaci oceňovaného románu zlínské rodačky Hany Andronikové. Premiéra dramatizace, jejíž autorkou je dramaturgyně divadla Katarína Koišová, proběhne 4. prosince v komorním prostoru Studia Z.
Inscenace splácí dluh zlínské autorce
Román Zvuk slunečních hodin z roku 2001 velmi rychle po vydání získal nadšené kritické i čtenářské ohlasy a mladé autorce přinesl prestižní cenu Knižního klubu a Magnesii Literu za Objev roku. Debut tehdy neznámé spisovatelky se vyznačoval unikátním básnickým jazykem a útržkovitým vyprávěním, na kterém tehdejší kritika oceňovala zejména suverénnost prózy a nečekané formální sebevědomí, jaké začínající autoři běžně nemívají. Tento příběh o lidském osudu, formovaném zásadními událostmi 20. století, se nyní poprvé dostává na jeviště.
“Jsme rádi, že v rámci linie regionální dramaturgie dostává v našem divadle prostor právě tato autorka, která nás bohužel opustila příliš brzy. Zanechala však nesmazatelnou stopu v české literatuře a její vazba na rodné město Zlín byla pořád velmi intenzivní. Splácíme tak trochu dluh jejímu nespornému talentu a chceme upozornit ty, kteří ji neznají, na sílu jejich příběhů,” upřesňuje dramaturg inscenace Vladimír Fekar.
Adaptace románu v komorním obsazení
„Román Hany Andronikové se nabízí zpracovat jako velké, širokoúhlé plátno s velkolepými obrazy. Jako až téměř historickou fresku, zachytávající proud zásadních událostí 20. století. Naše komorní dramatizace se vydala úplně opačným směrem. Koncentruje se na příběhy čtyř hlavních postav románu,“ řekla o divadelním zpracování režisérka Natália Deáková, která v Městském divadle Zlín hostuje poprvé. Zkušená divadelní režisérka je mimo jiné také uznávanou a oceňovanou rozhlasovou režisérkou, která stojí za několika úspěšnými audio-seriály Českého rozhlasu stanice Radio Wave, jako například Neklid, Rituál nebo nejnovější Odcizení s Josefem Trojanem.
Adaptace je zaměřena na příběhy čtyř hlavních postav, přičemž centrální roli hraje Daniel (Rostislav Marek), syn baťovského architekta, který po skončení druhé světové války emigroval do Toronta. Jednoho prosincového večera, těsně před příchodem Nového roku, se setkává v Coloradu s Anne (Jana Tomečková), postarší ženou a majitelkou hotelu. Anne zažila hrůzy koncentračních táborů Terezína a Osvětimi a stejně jako Daniel opustila po válce Československo a začala nový život v Americe.
Jejich rozhovor vypravěčsky provází příběhem a postupně odhalí nečekanou souvislost jejich osudů. Na divadle pak ožívají zejména vzpomínky na Danielovy rodiče Tomáše a Ráchel Kepplerovy v podání Marka Příkazkého a Marty Bačíkové.
S hlavními postavami postupně zavítají do Zlína, Olomouce, ale také do Indie, kde Tomáš dohlíží na výstavbu továrny a prodejen Baťa, či amerického Colorada. Zvuk slunečních hodin je příběhem o silné a tragické lásce a poutech, která nás vážou k našim nejbližším. Je to vyprávění o malých lidských osudech na pozadí velkých dějin a může tak bavit čtenářky a čtenáře nejen původní knihy, ale také románů spisovatelek, jako je Kateřina Tučková, Hana Mornštajnová či Karin Lednická.
Režisérka Deáková inscenaci označila jako svého druhu terapeutickou detektivku, která je v první polovině ještě slunečná, skoro idylická, ale postupně ukazuje temné hrůzy války. Působivou scénu, která opticky zcela promění prostor studia Z a jíž dominuje torzo klavíru, navrhl Pavel Svoboda. Za civilními dobovými kostýmy stojí Jana Smetanová. Hudební složku inscenace, která hraje v celkovém vyznění klíčovou roli, vytvořil hudební skladatel Jakub Kudláč, jehož kompozice umocňují emocionální hloubku příběhu Kepplerových. Zazní také dokumentární nahrávky z archivu Českého rozhlasu, které diváky vrací časem zpátky do minulosti.
Hana Andronikova / Katarína Koišová - ZVUK SLUNEČNÍCH HODIN
dramatizace — Katarína Koišová
úprava — Natália Deáková, Vladimír Fekar a herecký kolektiv
režie — Natália Deáková
dramaturgie — Vladimír Fekar
scéna — Pavel Svoboda
kostýmy — Jana Smetanová
hudba — Jakub Kudláč
Osoby a obsazení:
Daniel Keppler - Rostislav Marek
Anne Vanierová - Jana Tomečková
Tomáš Keppler - Marek Příkazký
Ráchel Keppler - Marta Bačíková
Světová premiéra: 4. 12. 2024 ve Studiu Z
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818