čtvrtek
28. března 2024
svátek slaví Soňa
Slavný plzeňský rodák Ladislav Sutnar - designér, typograf, avantgardní umělec
© Archiv Sutnarky



Zrození "Sutnarky"

PLZEŇ: Doc. akad. malíř Josef Mištera, děkan umělecké fakulty, kterou založil a vybudoval na Západočeské univerzitě v Plzni, je vizionář. A úspěšný. Vysnil si fakultu a novou budovu pro ni, vysnil si největší letní uměleckou školu v republice a to vše se stalo realitou. Snil také o tom, že by fakulta mohla nést jméno zdejšího slavného rodáka Ladislava Sutnara, osobnosti, která měla být za minulého režimu zapomenuta, přestože významně formovala nejen český, ale i americký a světový design. Vymyslel prestižní Cenu Ladislava Sutnara, Galerii Ladislava Sutnara, Nadaci Sutnar, přál si mít velkou sbírku díla Ladislava Sutnara a největší jeho archiv v Evropě. A … ono vše to existuje a velmi úspěšně funguje. Jméno designéra světového významu, který na vrcholu své kariéry odešel do Spojených států a uspěl i tam, nejen, že k fakultě neodmyslitelně patří, ale přirozeně vznikla jeho familiární verze „SUTNARKA“. Jaké kroky pro to bylo třeba učinit, na to v následujícím článku vzpomíná Josef Mištera. 

Autor článku: 
Josef Mištera/jal

Návrat Ladislava Sutnara do vlasti a rodné Plzně

Ladislav Sutnar byl ve své vlasti bývalým režimem prakticky vymazán z kulturních dějin. Teprve státním vyznamenáním za zásluhy v oblasti kultury uděleným in memoriam prezidentem Václavem Havlem, pražskými retrospektivními výstavami a vydáním monografie začala po sametové revoluci jeho umělecká rehabilitace. I tak Ladislav Sutnar zůstal širší veřejnosti dlouho neznámý. K jeho jménu se nehlásily umělecké školy, neexistovala zde galerie nebo muzeum nesoucí jeho jméno. Ani občané Plzně, kteří jsou hrdí na slavná jména významných osobností, jejichž osud byl nějakým způsobem spojený s tímto městem, po sametové revoluci Ladislava Sutnara neznali. To byl smutný výsledek působení totalitní propagandy.

Když uplynulo dvacet let od pádu železné opony a situace se neměnila, uvědomil jsem si, že moje přání získat jeho jméno pro fakultu a galerii možná není tak nereálné. Přivedlo mne to k myšlence vrátit Ladislavu Sutnarovi jeho rodiště a Plzeňanům vrátit jejich slavného a významného rodáka, který měl být zapomenut. Později jsem projekt nazval „Návrat Ladislava Sutnara“.

Na přelomu let 2010/11 jsme začali komunikovat s panem Radoslavem L. Sutnarem, jeho synem. Získat jeho důvěru zpočátku nebylo snadné, tím spíše, že se v Čechách našli lidé, kteří se naši školu snažili v Sutnarových očích pošpinit. On se ale nenechal zmanipulovat. Informoval se o nás na internetu a úroveň naší školy jej přesvědčila, že nemusí mít nejmenší obavy o kredit slavného jména Sutnar. A tak pan Radoslav L. Sutnar přijal pozvání k návštěvě naší školy.

Jakmile jsme obdrželi svolení k použití jména Ladislava Sutnara, nechal jsem zrekonstruovat Univerzitní galerii, kterou jsme spravovali, a přejmenoval ji na Galerii Ladislava Sutnara. Výlohy galerie jsme označili logem Ladislava Sutnara, které nám jeho syn nabídl též k dispozici. Galerie Ladislava Sutnara byla otevřena 6. května 2011 vernisáží výstavy 21 litografií Roberta Rauschenberga „Tribute.“ Na mapě plzeňských galerií se tak ocitla vedle Galerie Jiřího Trnky, galerie dalšího světoznámého Plzeňana - Galerie Ladislava Sutnara, prestižní galerie orientovaná především na užité umění a design s mezinárodním programem. To byla první etapa projektu, první krok Sutnarova symbolického návratu.

Radoslav L. Sutnar, který nás se svojí ženou Elaine v létě téhož roku navštívil, samozřejmě zavítal i do galerie věnované jeho otci. Byl jsem napjatý očekáváním, jak budou on a jeho paní s prostorem spokojeni a velmi se mi ulevilo, když jsem slyšel slova uznání a chvály.

Chválou Sutnarovi nešetřili, ani když hovořili o úrovni naší školy. V průběhu tohoto historicky prvního setkání jsme jednali o další spolupráci. Radoslav L. Sutnar měl několik podmínek, které musíme splnit, než nazveme naši budoucí fakultu jménem jeho otce. Chtěl, abychom definovali vnitřní vazbu programu školy s odkazem Ladislava Sutnara – jakýsi manifest. Další podmínkou byla přítomnost předmětu deskriptivní geometrie ve výuce. Ta byla předem splněna, protože se u nás deskriptivní geometrie vyučuje. Manifest jsem později ve spolupráci s Radoslavem Sutnarem zkoncipoval.

V průběhu jednání jsme se dohodli, že fakulta bude každoročně udělovat Cenu Ladislava Sutnara. Tato cena je určena umělcům, designérům a pedagogům, nebo institucím za jejich přínos na poli užitého umění a designu. Cenu reprezentuje plaketa navržená doc. Petrem Vogelem. Je složena z několika vrstev černého a bílého kovu prořezaných laserem a jedná se o transponované logo L. Sutnara „Ležící S“. Cenu každoročně vyhlašuje Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara a z návrhů, které obdrží, vybírá maximálně pět kandidátů Umělecká rada fakulty. Cenu pak předává děkan fakulty  (v prvních letech i Radoslav L. Sutnar) na podzim - přibližně v době, kdy si připomínáme výročí jak narození, tak i úmrtí L. Sutnara. Vzhledem k tomu, že fakulta jmenuje do Umělecké rady ty nejvýznamnější ze svých pedagogů a nejvýznamnější ze svých externích pracovníků, je zde záruka, že komise, rozhodující o ocenění, bude vždy odborně na výši a nezávislá na vnějším prostředí, na politické situaci apod. Statut Ceny L. Sutnara se stal součástí Statutu Fakulty designu a umění L. Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, k jehož eventuální změně je potřeba rozhodnutí Akademického senátu naší fakulty i Akademického senátu Západočeské univerzity. Domnívám se tedy, že tento statut poskytuje maximální záruky, že Cena L. Sutnara si v budoucnu udrží vysoký kredit.         

Cena Ladislava Sutnara zásluhou jeho syna Radoslava získala prakticky okamžitě vysoké mezinárodní renomé. V průběhu následujících let si přijeli pro cenu osobnosti i instituce z řady zemí Evropy i z USA, jako např. Steven Heller, Anton Beeke, Richard Saul Wurman, Cooper Hewitt Museum of Design, The J. Paul Getty Trust, Art Institute of Chicago, MoMA, Pratt Institute, Gerrit Rietveld Academy a další. Založení Ceny L. Sutnara bylo další etapou projektu „Návrat Ladislava Sutnara“.

Ceny byly poprvé předány při slavnostním zahájení provozu nové budovy naší fakulty dne 18. října 2012, která byla též nazvána po L. Sutnarovi. Na slavnostní otevření se dostavil také Radoslav L. Sutnar se svojí ženou a osobně předal některé ceny. Byl to „Sutnarovský den“ plný významných událostí. Pan primátor Martin Baxa udělil Ladislavu Sutnarovi in memoriam čestné občanství města Plzně. Ladislava Sutnara zde zastoupil jeho syn Radoslav. Poté pan primátor v Dominikánské ulici odhalil bronzovou plaketu na rodném domě L. Sutnara. Autorem plakety je student ateliéru Socha a prostor profesora Jiřího Beránka. Téhož dne odpoledne proběhla v Galerii L. Sutnara vernisáž plakátů Ladislava Sutnara. To byly další etapy „Návratu…“. 

Několik dnů, které u nás strávil Radoslav L. Sutnar, nám pomohlo blíže se poznat a stali jsme se přáteli. Po jeho návratu do USA jsme si e-mailovali téměř každý den, a tak jsme dokázali pružně projednávat další projekty. Radoslav L. Sutnar přijal opravdu naši fakultu a město Plzeň za své a rozhodl se podpořit stěžejní kulturní projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 darem studie L. Sutnara k obrazu „Venuše­ - Plzeň je žena“. Radoslav takto upravil název kompozice podle jednoho z hesel kandidatury města Plzně na zmíněný titul. Později v listopadu 2014 Radoslav L. Sutnar daroval městu Plzeň již rozměrný obraz na totéž téma.

Poté, co zemřel Radoslavův bratr, objevily se v naší korespondenci úvahy, jak do budoucna naložit s ostatky Radových rodičů. Nabídl jsem mu, že naše fakulta nesoucí Sutnarovo jméno se bude starat o hrob, který bychom mohli pro jeho rodiče zřídit v Plzni. Projednal jsem tuto záležitost s panem primátorem. Mgr. Martin Baxa okamžitě jednal a nabídl možnost uložit urny pana Sutnara a jeho choti v čestném hrobě města Plzně. S Radoslavem jsme se dohodli, že v rámci zimního semestru v roce 2013 proběhne v akademické obci naší fakulty soutěž na řešení náhrobku L. Sutnara na Ústředním hřbitově v Plzni. Vítězný návrh doc. Petra Vogela vycházel z jeho dřívějšího designu Ceny L. Sutnara. I zde je vertikální těleso pomníku tvořeno několika vrstvami silných nerezových desek, ve kterých průřezy vytváří známé Sutnarovo logo „Ležící S“. Tato stéla stojí na vodorovné desce z černého kamene, na níž je vyrytý text. Ve spolupráci s vedením hřbitova jsme s doc. Vogelem nalezli pro hrob překrásné místo nedaleko kaple sv. Václava. V této části Ústředního hřbitova jsou situovány hroby dalších významných osobností, jejichž život byl nějakým způsobem propojený s městem Plzní. Je to takový malý plzeňský Slavín.

Odstěhovat občana Spojených států amerických po smrti mimo jejich hranice není jednoduchá záležitost. Rozhoduje o tom soud a celý proces je zdlouhavý. Musel jsem do USA napsat dopis, ve kterém jsem vahou svého úřadu garantoval, jak bude s ostatky amerického občana nakládáno. Od prvotní myšlenky až do chvíle, kdy se na stole v mé pracovně objevila zásilka s urnami, uplynul téměř rok. Byl to zvláštní pocit. Sedmdesát pět let od chvíle, kdy opustil svoji vlast, vrátil se Ladislav Sutnar nazpět. Nazpět do své země, do svého rodného města, které se hlásí k jeho odkazu. Vrátil se tam, kde se narodil, kde strávil své dětství, navštěvoval základní školu a vynikající gymnázium. Do města, kde začal kreslit a malovat, kde se zamiloval do své Františky, která se později stala jeho manželkou, partnerkou na celý život. Ladislava a Františku jsme uložili do hrobu dne 5. 11. 2014 po malém obřadu v kapli sv. Václava na Ústředním hřbitově v Plzni. Byl to krásný, milý obřad, při kterém pan primátor předal Radoslavu L. Sutnarovi Pečeť města Plzně a Radoslav přivítal svého otce a matku v jejich rodném městě a mne jim představil jako svého bratra. 

A to byl další velký krok „Návratu Ladislava Sutnara“. Nikoliv ovšem poslední. Plzeň a její návštěvníci měli možnost poznat také duchovní – umělecký odkaz Ladislava Sutnara. Proto jeho dílo v roce 2015 postupně zaplnilo výstavní prostory Evropského hlavního města kultury. V interiéru Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni se objevila prezentace plakátů z mezinárodní studentské soutěže „Hommage à Sutnar - Evropa, kultura“.

V naší Galerii Ladislava Sutnara následovala výstava „Ladislav Sutnar a kniha“. Galerie města Plzně představila Sutnarovy Venuše a v Západočeském muzeu byla otevřena velká expozice Sutnarovy designérské tvorby. V Plzni byl rovněž odhalen pomník Ladislava Sutnara – kompozice zvětšených dílů stavebnice Build the Town a v Západočeském muzeu byla zpřístupněna stálá expozice Ladislava Sutnara. V Galerii města Plzně proběhla velká výstava Sutnarových Venuší. Bylo vydáno několik knih o životě a díle geniálního designéra – pro odborníky, pro veřejnost i pro děti. V jubilejním roce 120. výročí od narození Ladislava Sutnara byla v Plzni založena nadace SUTNAR - NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH ( viz http://www.designcabinet.cz/nadace-sutnar). Název nadace připomíná zásluhu Radoslava a Elaine Sutnar, kteří desítky let pečovali o odkaz Ladislava Sutnara a podpořili rehabilitaci a rozvoj jeho odkazu v České republice.

Je mi velmi líto, že 21. února letošního roku Elaine Ford Sutnar po dlouhé a těžké nemoci zemřela.

Nejnověji k popularizaci Ladislava Sutnara u široké veřejnosti přispívá  interaktivní Bedekr Plzní Ladislava Sutnara (https://bedekr.fdu.zcu.cz/). Cílem projektu bylo vytvoření virtuální mapy míst, jež jsou spjata s osobností Ladislava Sutnara v Plzni a která by mohla veřejnost systematicky objevovat.

Velkou radost mám také z publikace Sutnar Shapes I. a Sutnar Shapes II. Za její koncepcí stojí Radoslav Sutnar a Steven Heller, grafickou úpravou řešila vedoucí ateliéru grafický design Kristýna Fišerová a prof. Rostislav Vaněk. Kniha inspirovaná Sutnarovým dílem je plná návrhů písem, fotografií, plakátů a ilustrací našich studentů a prací studentů newyorské School of Visual Arts, vzniklých pod vedením Stevena Hellera. Publikace v roce 2018 získala významné designové ocenění Red Dot.

A k čemu se v současnosti upínají moje naděje a očekávání? Sutnarka/ Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara disponuje největší sbírkou sutnarovských děl a největším archivem Ladislava Sutnara v Evropě. Věřím, že se v blízké době dočkáme i Sutnarova kabinetu – jeho stálé expozice v plánované nové budově Západočeské galerie v Plzni. Tedy další významný krok v projektu „Návrat Ladislava Sutnara“.

Vše, o čem se v článku zmiňuji, včetně velké prezentace světového designéra v roce 2015, bylo a je samozřejmě možné realizovat pouze díky výrazné pomoci statutárního města Plzeň, především Mgr. Martina Baxy, společnosti Plzeň 2015, o. p. s., a Plzeňského kraje. A především, díky přátelství, které se rozvinulo mezi mnou a mým novým bratrem Radoslavem L. Sutnarem a jeho velkorysým darům a aktivitám, za které obdržel v roce 2018 Cenu města Plzně. 

 

LADISLAV SUTNAR

Narozen 9. 11. 1897 v Plzni, zemřel 13. 11. 1976 v New Yorku.

Designér, typograf, avantgardní umělec, "génius kompozice".

Studium: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova v Praze

Od roku 2013 je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, zvaná Sutnarka.

 

SUTNARKA / Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni vznikla 1. září 2013 transformací Ústavu umění a designu, čímž se završil rozvoj unikátní školy, která si za dobu své existence vybudovala pevné postavení mezi ostatními vysokými uměleckými školami nejen v České republice.         

Od akademického roku 2012/13 FDULS působí v nové moderní budově, která nese název po významném plzeňském rodákovi a mezinárodně uznávaném česko-americkém designérovi Ladislavu Sutnarovi, jehož inspirativní odkaz je základem vize této umělecké fakulty. V duchu nejnovějších světových trendů připomíná nová budova průmyslovou halu a díky jedinečné dispozici ateliérů, studií a dílen působí jako továrna na umění.          

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU je vyhledávanou vzdělávací institucí v oblasti výtvarného umění a designu. Studenti zde pod vedením řady významných českých umělců získávají bakalářské a magisterské vzdělání v širokém spektru oborů zaměřených na design, aplikované a užité umění.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.  

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
27.03.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.03.2024

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
25.03.2024