ZLÍN: Dvěma vernisážemi ve čtvrtek 2. května v 17 hodin pozve Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně po krátké odmlce rovnou na dvě nové krátkodobé výstavy, které budou pro řadu návštěvníků pověstným déjà vu a návratem do dětských let.
Výstava Svět hraček Baťa přibližuje jeden z produktů firmy Baťa – pryžové hračky ze sbírky Michala Widenského z pardubického Muzea technických hraček. Ty jsou s obrovským smyslem pro detail představeny mimo jiné i v dioramatech a scenériích z první republiky od baťovské prodejny přes skautský tábor až po vojenské manévry. Kolekci doplňují i kaučukové hračky z přelomu 19. a 20. století či produkce n.p. Fatra Napajedla.
„Baťa zahájil výrobu vlastních hraček z pryže jako první v Československu. Jeho hračky si postupně získaly výsadní postavení mezi tímto druhem zboží a cílily na dětské zákazníky firmy. Hračky se zpočátku vyráběly ve Zlíně, ale v roce 1938 se jejich produkce přesunula do nedalekých Napajedel,“ uvedl historik Michal Heinrich, kurátor výstavy.
Součástí výstavy je dětský hrací koutek s retro hračkami z Fatry, kde se zabaví i ti nejmenší návštěvníci. Pro dospělé proběhnou komentované prohlídky výstavy s Michalem Widenským. Tato výstava navíc vůbec poprvé ve velkém rozsahu pamatuje na slabozraké a nevidomé návštěvníky, aby i oni odcházeli s příjemným zážitkem.
Druhá výstava Zázračné oči a ruce Ludvíka Kadlečka představí další část kolekce originálních výtvarných návrhů tohoto předního tvůrce filmového studia na Kudlově. „Ludvík Kadleček jako výtvarník spolupracoval často především s Hermínou Týrlovou, byl ale všestranným tvůrcem, později i režisérem animovaných filmů, především pro děti. K animaci využíval nejrůznější materiály, jako první použil například formelu. Byl držitelem mnoha cen a ocenění,“ představila Kadlečkovu osobnost kurátorka výstavy Hana Kuslová. Zlínské muzeum vystavilo první část kolekce ze seriálu Ferda Mravenec v roce 2022, současná výstava obsahuje 15 panelů s návrhy z večerníčků Ahoj, braček a Lienka Anulienka, které doplňují trojrozměrné sbírkové předměty - filmové scénáře a technika.
Více informací na www.muzeum-zlin.cz
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.