Zlatá Lýra – Divadlo Hybernia uvede příběh plný hitů slavného hudebního festivalu zasazený do historických souvislostí
PRAHA: Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Úspěšné představení Divadla Andreje Bagara v Nitre, které odkazuje na památku legendárního bratislavského festivalu, mohou vidět diváci Hybernie v pátek 10. května. Inscenace odkryje nejen slávu, ale i temnější kapitoly známého festivalu, jehož historie je poznamenaná uměleckými úspěchy i politickou cenzurou. Zajímavostí je originální scéna inspirovaná tehdejšími přímými přenosy. Během představení zazní také autentický hlas Gustava Husáka. Součást projekce jsou dobové plakáty, rozhovory a fotky. Divadlo Hybernia uvede inscenaci ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze.
Mezinárodní festival populární písně Bratislavská Lýra ovlivňoval vývoj populární hudby v Československu od roku 1966 až do sametové revoluce. Milovali ho hudebníci i fanoušci. Inscenace Zlatá Lýra ukáže kromě hitů slavného festivalu také osudy interpretů a obraz doby, ve které žili. Tvorbě představení předcházelo náročné studium dobových dokumentů i archivu STB. Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby bez nostalgie a idealizace s nadhledem, humorem i problémy, které oblast kultury v tehdejším Československu přinášela. „Velmi si vážíme dlouhodobé výborné spolupráce se Slovenským institutem a jsme rádi, že můžeme našim divákům nabídnout i skvělé slovenské inscenace,“ říká Eva Homindová, ředitelka Divadla Hybernia.
Diváci se mohou těšit na Karla, Waldemara, Evu, Martu, Helenu, Janu, Mekyho, Mariku, Júliu, Vaša či Roba..a na známé hity jako je Rozprávkový dom, Oh baby baby, Don diri don, Rekviem, Píseň o mé zemi, Cesta, Zem pamätá, Krédo, Pár nôt, Študentská láska, Atlantída, Úsmev či Kaskadér. Jak uvedl režisér Marián Amsler, výsledkem je inscenace s dokumentárními prvky, která je zároveň plná humoru: „Dalo by sa povedať, že to bude taká estráda, ale v tom najlepšom slova zmysle,“ vysvětlil. „V hre zaznejú víťazné piesne Bratislavskej lýry, ale aj tie, ktoré sa nezúčastnili súťaže, ale zazneli v programe a stali sa slávnymi. Napríklad pieseň Bratříčku zavírej vrátka od Karla Kryla, ale aj slávny moment, keď americká speváčka Joan Baez pozvala na javisko Ivana Hoffmana. Takže okrem piesní uvidíme aj také až dokumentárne prvky. My sme skúmali dobovú tlač, rozhovory s umelcami, spisy ŠtB, ktoré boli vedené na konkrétnych ľudí i celú súťaž. Aj toto všetko sprevádza príbeh festivalu,“ upřesňuje Marián Amsler.
Zlatá Lýra měla v Nitre premiéru loni v březnu.
Více na www.hybernia.eu.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818