středa
19. ledna 2022
svátek slaví Doubravka
Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund
© Foto: NTM - Zdroj: ČTK



Zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let

ČR-ZLÍN: Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund, který letos v únoru oslavil 102. narozeniny, ve středu zemřel. Potvrdila to Zikmundova rodina i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila tehdejší Československo a vozy Tatra.

Autor článku: 
ČTK

"Dne 1. prosince 2021 odjel na poslední cestu legendární český cestovatel, spisovatel, fotograf a filmař, inženýr Miroslav Zikmund," uvedlo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V sídle budovy bude umístěna kondolenční kniha.

Zikmund žil ve Zlíně, poslední léta trávil v soukromí s životní partnerkou Marií Macalíkovou. "V posledních dnech byl vzhledem ke svému věku hospitalizovaný v Praze. Poslední rozloučení však bude ve Zlíně. Bude soukromé, jak si přál," řekla Jana Macalíková, dcera Zikmundovy životní partnerky.

 
 

Cestami propagovali tatrovky i Československo

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Na Vysoké obchodní škole se seznámil s Jiřím Hanzelkou. První plány na cestu kolem světa začali spřádat již v roce 1938, válka jim je ale načas odsunula. V přípravách na cestu však neustali, učili se jazyky, Zikmund jich nakonec ovládl osm, Hanzelka čtyři.

Po válce se jim podařilo přesvědčit ministerské úředníky i vedení automobilky Tatra pro svůj plán, potřebné peníze měla přinést propagace automobilů Tatra a písemné, rozhlasové i filmové reportáže z cesty. Na svou první cestu vyrazili 22. dubna 1947 v osobním voze Tatra 87 z pražské Opletalovy ulice.

Nejprve se ze severu "zakousli" do afrického kontinentu, z marocké Casablanky pokračovali do Egypta a proti toku Nilu pouští do Súdánu až do skalnaté Etiopie. Autem přejeli celou Núbijskou poušť, což před nimi nikdo nedokázal, a jako první vztyčili československou vlajku na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru. "Pateho zakoncen africky usek cesty kolem sveta - stop - 37 270 kilometru dvaceti sedmi zememi," psali v telegramu do Prahy v červnu 1948 z Kapského Města.

Přes Atlantik se s tatrovkou přeplavili do Jižní Ameriky, kde se podívali vysoko pod zasněžené vrcholky And i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Neznalost místních nepsaných zákonů jim mnohdy připravila nejednu krušnou chvilku, ale přízeň domorodců si nakonec vždy dokázali získat.

Jejich putování "Novým světem" skončilo v Mexiku na podzim 1950. Hanzelka si zlomil levou ruku v zápěstí a musel odjet domů, ani Zikmund však nemohl v cestě pokračovat. Studená válka vytvořila neprodyšnou železnou oponu a nedovolila československému občanovi, aby vstoupil na půdu Spojených států. Za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 111 tisíc kilometrů, z toho 61 700 ve svém voze. Pořídili 10 tisíc fotografií a natočili 11 kilometrů filmu.

Na druhou cestu, kterou zahájili 22. dubna 1959, dostali dva lehké náklaďáčky Tatra 805 a vyrazili přes Jugoslávii a Turecko na Blízký východ. Pak putovali do Pákistánu a odtud do Indie. Zdolali například horské cesty Nepálu, prokřižovali ostrov Cejlon, a než zamířili na zpáteční cestu přes Sovětský svaz, zvládli i deštěm rozbahněnou Sumatru, Novou Guineu proslulou kanibalismem a lidnaté japonské souostroví. Do Prahy na zaplněné Staroměstské náměstí se vrátili v listopadu 1964.

Ze své druhé cesty museli oželet návštěvu Austrálie, kterou realizoval až v roce 1992 Zikmund, Hanzelka kvůli zdraví už jet nemohl. V 90. letech se Zikmund znovu vypravil mimo jiné i na Sibiř, Srí Lanku, do Izraele, Egypta a Maroka.

 

Za popis Sovětského svazu a pražské jaro dostali zákaz cestovat i publikovat

O svých cestách, při nichž objeli celou zeměkouli, napsali Hanzelka se Zikmundem dvacítku knih a natočili řadu dokumentárních filmů, včetně čtyř celovečerních. Ze své druhé výpravy (1959 až 1964) také vypracovali pro omezený počet adresátů čtyři zvláštní zprávy - o Západním Irianu, Indonésii, Japonsku a SSSR.

"Zvláštní zpráva č. 4", jež podávala nelichotivý obrázek o sovětské společnosti, vyvolala značnou nelibost komunistů, jimž se pak cestovatelé znelíbili i svou angažovaností za pražského jara. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba odsoudili, dostali zákaz cestovat i publikovat.

Oba cestovatelé získali řadu vyznamenání a dalších poct, vznikly o nich filmy, mimo jiné právě snímek Století Miroslava Zikmunda od cestovatele a dokumentaristy Petra Horkého, který je osobitým pohledem na dějiny dvacátého století Zikmundovýma očima.

V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. V roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Zikmunda Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

 

Mohlo by vás také zajímat...

BROUMOV: Lektorky Maiwaldovy akademie Vzdělávacího a kulturního centra Broumov připravily nový vzdělávací program Příběh knihy, který se inspiruje historií, rukodělným řemeslem mnichů a klášterní knihovnou. Během tvořivého programu budou žáci a studenti poznávat knihařské řemeslo, středověkou vazbu knih a vyrobí si svůj vlastnoručně šitý knižní blok.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
18.01.2022

BERLÍN: Krátkometrážní animovaný snímek režisérky Lucie Sunkové Zuza v zahradách se probojoval do soutěžní sekce Generation Kplus Competition 72. ročníku Berlinale. Tato kategorie věnovaná dětskému publiku každoročně nabízí desítky krátkometrážních titulů včetně těch animovaných. Posledním zástupcem české animace byl v roce 2020 studentský snímek Lístek, který vytvořila ve zlínském ateliéru Animované tvorby UTB Aliona Baranova.

Celá ČR, zahraničí
Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
18.01.2022

ČR-ZAHRANIČÍ: Třídílná minisérie Podezření, kterou pro Českou televizi napsal scenárista Štěpán Hulík, se ve slavnostní zahraniční premiéře představí příští měsíc na dvaasedmdesátém ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Série bude uvedena v prestižní sekci Berlinale Series jako historicky vůbec první seriál nejen z Česka, ale také ze střední a východní Evropy.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
17.01.2022

PRAHA: Stejně jako v mnoha dalších oborech jsou i v architektuře dneška zcela zásadní otázky udržitelnosti. Jedním z průkopníků takto pojaté architektury budoucnosti je respektovaný švédský ateliér White Arkitekter, jehož práci představí Galerie Jaroslava Fragnera na výstavě s názvem A Heart of Wood. Již tento čtvrtek 13. ledna ji zahájí vernisáž spojená s přednáškou architektů Oskara Norelia a Roberta Schmitze, autorů unikátní dřevěné výškové stavby Sara Kulturhus, dvacetipatrového multifunkčního kulturního centra a nové dominanty pětatřicetitisícového města Skellefteå v severním Švédsku.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura
Co se děje
14.01.2022