Za kočárky, ale i Gočárem do rychnovské radnice

<p>RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Dne 18. dubna 2013 spatřila světlo světa nová publikace čtvercového formátu o 159 stránkách autorů Miroslavy a Jiřího Pecháčkových Svět hraček Rychnov nad Kněžnou – průvodce muzejními expozicemi.</p> <p>Pečlivě vydaná knížka, kterou pokřtil docent Václav Šplíchal netypicky polibkem, začíná stručnou historií tohoto muzea (sídlí na rychnovském náměstí v 1. poschodí radnice z roku 1804, v níž dopsala svoji slavnou Domácí kuchařku 1825 Magdalena Dobromila Rettigová).<br />
Následuje Povídání o hračkách a kapitolky Panenka – milovaný svět děvčátek (tady je i o Shirley Templové, Marbulínkovi a Lucince, i o charitaitivní hračce Habešánkovi), Jízda na koni, houpací kúň a rytířské hry, Plyšové hračky, Deskové hry, Mechanické hračky (tam jsou zařazeny kolotoče, železnice a vláčky, filmové, projekční a reprodukční přístroje, parní stroj, autíčka, zemní stroje, lodě i letadla), Stavebnice, Rodinná domácí divadélka, Vojáci a Velké hračky – koloběžky, trojkolkky , auta, saně a lyže.</p> <p>Rychnovské muzeum hraček vzniklo v květnu 2005. Je umístěné ve třech místnostech rychnovské radnice a ročně jej navštíví přes pět tisíc lidí. </p> <p> Letos do tohoto jedinečného muzea hraček můžeme přijít až od poloviny května, kdy se otevře veřejnosti. </p> <p>Unikátním přírůstkem je atypický domeček pro panenky, i se schodištěm, pokojíky, koupelnou a na střeše s tenisovým kurtem (po jeho odklopení se objeví svítidla, jež zajišťují osvětlení všech místností). Vytvořil jej slavný český architekt Josef Gočár, jehož díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury.<br />
Z dalších přírůstků zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mužové čeští, návštěvníci tu mj. najdou habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistům) i panenky v podobě Shirley Templové, dětské hvězdy amerického filmu, ale i panenka v podobě jeptišky.<br />
Expozice byla podstatně rozšířena a obohacena o typicky český fenomén – čtyři domácí loutková divadla i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky, v němž bývalo až 130 loutek, třeba i vlk v babiččině čepci. </p> <p>V muzeu (ve druhé místnosti) najdeme exponáty do 30. let 20. století – zaujme dobový pokojíček z roku 1930 s funkčním osvětlením a původním nábytkem. To byla doba, kdy byly běžné celuloidové panenky – ty se sice vyráběly vedle porcelánových už od přelomu 19. a 20. století (kolem roku 1900 byl celuloid daleko dražší než porcelán). Používaly se i tzv. papírmaše (papiermache), forma se používala stejná jako u<br /> porcelánových, ale plnila se právě touto papírovou masou. Tyto panenky, určené spíš pro chudé děti, byly ale stejně krásné, stejně sdělné jako ty porcelánové, a často měly i mrkací oči. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si totiž kolikrát děti ani nesměly hrát. Čeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak naše panenky ze 30. let jsou hodně podobné panenkám francouzským.<br />
Ve třetí místnosti jsou k vidění kočárky ze 40., 50. i počátku 60. let, jeden z nich – z 20. let – patřil rodině továrníka z Třebechovic pod Orebem. Dál tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráčci, a nechybí ani Ferda mravenec. Kuchyňská linečka, naprosto stejná jako v té velké kuchyni, co měla maminka, v kuchyňce uhláček, v pokojíčcích kamínka a dokonce tenkostěnný porcelánový servisek.</p> <p> „Naše muzeum se věnuje hlavně českým hračkám, které obklopovaly české děti do roku 1965. Je tu tak i miniaturní dětská televizka s kompletními pohádkami, které se posunovaly na kotoučcích a kde na obrazovce běžel jakoby příběh. Holčičky zaujme i původní fungující panenkovský fén na ploché baterie,“ dodala průvodkyně Miroslava Pecháčková, která začala sbírat panenky kolem roku 1990.</p>