Výstava fajáns a jemné kameniny ze sbírek rodiny Prof. MUDr. Miroslava Jaroše
MĚLNÍK: Výstava s názvem Proměny tvaru a dekoru představuje soukromou sbírku významné vědecké osobnosti minulého století, jakou byl vynikající ortopéd, prof. Miroslav Jaroš (1897–1970), přednosta 1. kliniky pro ortopedickou chirurgii Univerzity Karlovy v Praze a univerzitní profesor ortopedie a traumatologie. Obsah vystavené kolekce sleduje uměleckou práci modelérů, malířů a dekoratérů středoevropské keramiky v průběhu více než tří staletí.
Vznik tohoto souboru je však příznačný pro domácí sběratelství uplynulého století. Ve sbírce prof. Jaroše nacházíme nejrůznější typy nádob z bohatě malované moravské a slovenské fajánse a české i německé jemné kameniny.
Nejstaršími kusy jsou habánský talíř ve tvaru kardinálského klobouku datovaný letopočtem 1693 a typické talíře z manufaktury ve Frankfurtu nad Mohanem, Hanau nebo Bayreuthu, zastupující kobaltem malovanou fajáns z konce 17. a první čtvrtiny 18. století po vzoru holandského Delftu. Velmi pozoruhodná je řada malovaných džbánů, především ze středisek západní Moravy a západního Slovenska, patřící do období od druhé čtvrtiny 18. do poloviny 19. století. Příklad habánů následovala produkce moravských i slovenských toufarů a tradice hrnčířských rodů zejména v Sobotišti, Košolné, Stupavě a Modré. Významnou sbírku lidové fajánse vycházející ještě z národopisného hnutí 19. století shromáždil například secesní architekt Dušan Jurkovič.
Také ve druhé skupině sbírky, měkké kamenině, převažuje malované nádobí z českého Týnce nad Sázavou, Dolního Chodova a moravských Olomučan. V průběhu 19. století však začaly tovární kameninové výrobky nezadržitelně zatlačovat malovanou fajáns a malovaný dekor byl nahrazován podglazurním tiskem pomocí mědirytin. K velmi oblíbeným patřily nejčastěji černě tištěné jídelní soubory s námětem vedut nebo kobaltem tištěné talíře s hustým květinovým dekorem, které jsou na výstavě zastoupeny produkcí továrny Augusta Nowotného ve Staré Roli u Karlových Varů, továrnou v Dalovicích i drážďanskou továrnou Villeroy & Bosch. Zajímavostí výstavy jsou dnes již málo známé siderolithy a terralithy, severočeská kamenina z oblasti Děčínska a Teplicka, která se rozšířila v průběhu 19. století a stala se oblíbeným doplňkem aristokratických sídel i měšťanských interiérů.
Jarošova sbírka fajánse a jemné kameniny vystavená v Regionálním muzeu Mělník je cenným dokladem sběratelství v době mezi dvěma světovými válkami a v poválečném období. Dosud zůstala zachována původní skladba i zaměření sbírky, které v širších souvislostech zapadá do kulturních dějin doby samostatného československého státu. Podobnou skladbu keramiky bychom našli i v jiných sbírkách zakládaných v době tzv. první republiky, například malíře Miloše Maliny nebo ve známé kolekci Hugo Vavrečky. Kurátorem výstavy je Mgr. Miroslav Smaha, historik umění.
Vernisáž se koná ve čtvrtek 16. 1. 2020 v 18:00 hod. ve velkém sále Regionálního muzea Mělník. Výstava je otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 hod.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818