Václav Hudeček – Dvořák gala na festivalu ve Skutči
<p>SKUTEČ: V programu festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč vystoupil houslový virtuos Václav Hudeček již před třemi lety. Na všechny zájemce o koncert, který se konal v prostorách poutního kostela Na Chlumku v Luži, se tehdy ani nedostalo.</p> <p>Proto se pořadatelé rozhodli pozvat Václav Hudečka znovu, tentokrát do velkého sálu Kulturního klubu Skuteč, kde vystoupí v neděli 26. dubna 2015 s orchestrem Komorní filharmonie Pardubice.</p> <p>Dramaturgie koncertu je veskrze zaměřena na dílo Antonína Dvořáka, kterého Václav Hudeček velmi obdivuje. O houslovém koncertu, který je na program rovněž zařazen, v jednom z rozhovorů řekl: „Zbožňuji tento neprávem ve světě opomíjený koncert našeho velkého a milovaného Dvořáka. Hudba je o prožitku. A skladatelé, jako byl Dvořák, do své hudby vepsali prožité vášně, radosti a smutky.“<br />
Vedle zmíněného koncertu pro housle a orchestr návštěvníci uslyší populární Mazurek, slavnou Českou suitu a Pražské valčíky. Dirigentem koncertu bude Petr Louženský.<br />
Václav Hudeček patří mezi houslisty k nejvýraznějším talentům 20. století, a to zdaleka ne jen v českém měřítku. Narodil se v roce 1952 v Rožmitále pod Třemšínem a první housličky dostal už jako pětiletý. Ve dvanácti letech začal studovat na Pražské konzervatoři a v patnácti hrál na dnes už legendárním koncertě v Londýně s Královskou filharmonií. O den později mu jeden z nejslavnějších houslistů 20. století David Oistrach nabídl, aby se stal jeho žákem. Jezdil za ním pak do Moskvy od r. 1970 až do jeho smrti v r. 1974.<br />
Václav Hudeček má za sebou tisíce koncertů po celém světě. Vystupoval v těch nejprestižnějších koncertních síních v Evropě, v Americe, v Austrálii i v Asii, na velká zahraniční turné vyjíždí několikrát do roka. Je představitelem ruské houslové školy, která kromě výborné techniky předpokládá ještě navíc hru s citovým zaujetím.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818