Tým Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod se opět připravuje na tavbu ve středověké sklářské peci
HAVLÍČKŮV BROD: Už jen čtyři týdny dělí tým Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod pod vedením ředitele Jiřího Jedličky a archeologa Aleše Knápka od historicky druhé tavby skla v replice středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě.
„V současné době intenzivně probíhá rekonstrukce původní pece, kterou jsme postavili loni. Až přijde čas, máme opět naplánovánu ukázku atraktivního fritování, tavení a foukání skla. Temperování pece začne v sobotu 1. září a ve čtvrtek v noci by mělo být utaveno, abychom mohli v pátek 8. září od 10 do 16 hodin foukat. Vyrábět by se mělo ve stejný čas i v sobotu 9. a v neděli 10. září,“ sdělil podrobnosti Jiří Jedlička.
Stavba byla s obrovským nasazením pracovníků muzea dokončena v květnu 2016, poté se pec měsíc vysychala a týden temperovala a natápěla. V peci se topilo smrkovým a bukovým dřevem a za týden bylo spotřebováno 15 m3 dřeva. Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína a jeho synovi Františkovi. Na začátku loňského září tak vznikl ve středověké sklárně postavené v lokalitě za rybníkem Cihlář v Havlíčkově Brodě první skleněný výrobek. Probíhaly zde zároveň doprovodné dílničky, kde návštěvníci viděli všechny činnosti, které museli skláři zvládat a také si je mohli sami vyzkoušet. Každý si také mohl odnést vlastnoručně vyrobený skleněný medailon s alchymistickým symbolem skla.
Ačkoli vrchní jílová část pece značně popraskala, experiment se povedl. V peci byla dosažena potřebná teplota 1300 stupňů Celsia a podařilo se také poprvé realizovat pozapomenutou středověkou technologii fritování, tedy natavování křemičitých zrnek pomocí bukového popela. Pracovníci muzea celý experiment představili na sklářských konferencích v Jablonci nad Nisou a Bratislavě a publikovali v odborné literatuře.
Muzejníci chtějí kromě odborné části experimentu upozornit i na velký význam a potenciál historických i současných skláren pro cestovní ruch v Kraji Vysočina.
Foto: Aktuální stav funkční repliky středověké sklářské pece (foto 25. 7. 2017)
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818