Ostatní

<p>OSTRAVA: Václav Šustek studuje na soukromé Střední umělecké škole AVE ART v Ostravě obor umělecký kovář, a jako maturitní výrobek předloží kříž určený právě stavěné Kapli Cesty česko-německého porozumění.</p> <p>Inspiraci našel ve známém „mikulčickém křížku“ a k tomu všemu se dostal i přes Rotary Club Ostrava International. O tom všem dále. Nejprve si ovšem musíte prohlédnout dva níže přiložené obrázky. </p> <p>Na prvním snímku je obraz známého rakouského malíře Jakoba von Alt (1789 – 1872). Ten namaloval pro císaře Ferdinanda I. desítky děl, jako nejkrásnější místa monarchie. Nu a tento akvarel je z roku 1844. Tak vypadala Moravská Ostrava, vedle ní je (kouřící komín) obec Vítkovice. Zde podnikal Salamon Mayer Rotshild, když koupil v roce 1843 Rudolfovu huť od jejího zakladatele (1828) olomouckého arcibiskupa, arcivévody Rudolfa. A tady vznikaly Vítkovice. </p> <p>Hala na spodním snímku patří do komplexu Vítkovice a je detašovaným pracovištěm zmíněné již Střední umělecké školy AVE ART v Ostravě. A také patří k těm několika objektům, které pamatují ještě Rotshildy. Takže v této hale, starší 150 let, vzniká krásný kříž k výzdobě Kaple Cesty česko-německého porozumění.<br /> Historie se vrací v kruhu. </p> <p> Ptáte se, jak se k tomu dostala AVE ART? Inu její ředitel Ing. Jaroslav Prokop je členem Rotary Ostrava International, kde se vedla řeč o tom, jak pomoci stavbě kaple, nad níž si vzal patronát Rotary Club Opava International. A tak ho napadlo spojení – kaple – kříž – umělecké kovářství – škola – maturity – rotary – šikovní kluci- zadání. A bylo to. </p> <p> Václav Šustek se zhostil námětu velice dobře. I ten jeho inspirační motiv Mikulčickým křížkem je velice zajímavý. Známý křížek představuje ojedinělý středoevropský nález z 9. století. A tak se vzkaz z 9. století přenese jako poselství do století jeden a dvacátého. Není to krásné? Navíc kopii Mikulčického křížku dostal i papež.</p> <p>Zdroj informací i fotografií: ČAS – Internetový nezávislý list</p>

<p>BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU: U Cesty česko-německého porozumění na Červené Hoře budují nadšenci kapli. Peníze na její stavbu pocházejí zejména od sponzorů a dalších spřízněných duší.</p> <p>V úterý 10. května přijela paní Ditrichová z Brodku u Přerova do firmy pana Mlejnka v Opavě, aby si vzala z vyráběné věžičky míru na zvon, který se rozhodla pro kapli zhotovit a věnovat za Rotary Club Přerov.Hotova jsou i krásná vitrážní okna, přichází čas na detaily. Stavitelé se činí.<br />
Na dárcovský účet ČS 184 610 18 19/088, VS 25062011 přibývají drobné dary, ale i dary velké – v minulém týdnu věnoval jistý podnikatel a humanista celých sto tisíc korun.<br />
Leč stále ještě je potřeba finančních prostředků. Pomozte i Vy, prosí investoři.<br />
Jisté ale je, že 26. června 2011 se Kaple zaskví v celé své kráse ke slavnostnímu svěcení a vysvěcení. </p> <p>V jednoduchém vnitřním prostoru kaple bude dominovat seznam těch, kteří takto vzkazují budoucím: náš svět není zkažen, jak by se mohlo zdát při čtení každodenních novinových zpráv.</p> <p>Zdroj zprávy i fotografií je ČAS – nezávislý internetový list.</p>

<p>PRAHA: Primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda zahájí ve čtvrtek 12. května 2011 ve 13.50 h v Rezidenci primátora konferenci Praha – UNESCO – kreativní město literatury.</p> <p>Konference proběhne v rámci přípravy žádosti o udělení prestižního titulu UNESCO – kreativní město literatury.<br />
Tento prestižní titul uděluje od roku 2004 uděluje UNESCO místům, která jsou výrazně spojena s literární historií a zároveň aktivně rozvíjejí svoji současnou literární scénu.<br />
Praha se o titul, který napomáhá rozvinout kreativní, sociální a ekonomický potenciál města, uchází prostřednicvtím Městské knihovny v Praze, která je koordinátorem projektu. Na realizaci přihlášky do soutěže získala 400 tis. Kč.</p>

<p>PRAHA: Ministr kultury Jiří Besser přijal od zástupců o.s. Tady není developerovo petici na podporu vyhlášení Nákladového nádraží Žižkov za kulturní památku.</p> <p>Petici, kterou podpořilo více jak čtyři tisíce lidí, ministru kultury osobně předali předseda Tomáš Mikeska, Helena Benýšková, Dan Merta a Matěj Stropnický.<br />
Ministr Besser ji nebere na lehkou váhu.<br />
„Já určitě nepodlehnu tlaku developerů, ale pravda je taková, že v celém případu se stala celá řada pochybení přímo tady na ministerstvu a je otázka, jaké řešení budu moci udělat s ohledem na správní řád,“ řekl hned na úvod setkání se zástupci sdružení ministr Besser.<br />
Ministerstvo kultury prohlásilo část Nákladového nádraží za kulturní památku na sklonku loňského roku. Proti rozhodnutí se odvolal vlastník nemovitosti České dráhy i městská část Praha 3. Minulý týden odvolání posuzovala rozkladová komise ministerstva kultury a doporučení renomovaných právníků se v současné době zpracovává do zprávy pro ministra kultury, který bude mít rozhodující slovo.<br />
„Je to strašně nevděčná role. Už jen z toho důvodu, že podobných případů, kdy je ministerstvo kultury tlačeno do role jakési poslední záchrany, se mně osobně nelíbí. Jako dlouholetý starosta jsem přesvědčen, že se tyto věci mají řešit v prvních instancích zastupitelské demokracie. Pokud si lidé něco nepřejí, mají se obrátit na své zastupitele a nikde není napsáno, že nádraží musí být zbouráno i v případě, že by kulturní památkou nebylo. Na druhou stranu chápu, že to mělo nějaký dlouhodobý vývoj,“ komentoval ministr svou současnou roli.<br />
Historie celého případu sahá do roku 2003, kdy byl podán první návrh na zapsání Nákladového nádraží Žižkov na seznam kulturních památek. Následujících šest let ovšem ministerstvo kultury na návrh nijak nereagovalo. V roce 2009 navíc úředníci ministerstva nepřipomínkovali návrh územního plánu městské části Prahy 3, který se zachováním budov Nákladového nádraží Žižkov nepočítal. A v roce 2010 odbor památkové péče MK doporučil prohlásit část nádraží za kulturní památku. Po odvolání se celý případ dostal na stůl rozkladové komise ministerstva.<br />
V současné době se odborné rozhodování právníků zpracovává, což bude trvat minimálně několik dnů. Nejen z toho důvodu žádá ministr Besser o určitý čas pro své rozhodování.<br />
„To je věc, která se táhne od roku 2003, tak myslím, že to ještě nějaký čas může vydržet. Až dostanu doporučení rozkladové komise do ruky, musím mít nějaký prostor pro nastudování materiálu a také pro jednání se zúčastněnými stranami. Musíme si uvědomit, že mám jako ministr kultury v ruce mimořádný opravný prostředek a ať už bude doporučení rozkladové komise jakékoli, chci před svým definitivním rozhodnutím mluvit se všemi, kterých se to týká. Považuji to nejen za správné, ale v tomto komplikovaném případě za naprosto nutné,“ dodal ministr Jiří Besser. </p> <p>P.S.:<br /> Pro úplnost je nutné dodat, že ministr kultury Jiří Besser v prosinci neprohlásil nádraží za národní kulturní památku, jak ve vydání 3. 5. 2011 píše pod autorskou zkratkou (ok) deník Mladá fronta Dnes. Právo vyhlašovat na našem území národní kulturní památky má pouze vláda České republiky.</p>

<p>Praha: Vynikající jazzový kytarista a profesor na konzervatoři Jaroslava Ježka Libor Šmoldas je nejen skvělým muzikantem, ale dokonce i skladatelem. Pro svou kapelu LIBOR ŠMOLDAS QUARTET již napsal řadu skladeb. Nedávno se vrátil z třítýdenního turné po Spojených státech, kde se svou kapelou nahrál i novou desku. V Praze si jej můžete poslechnout především v klubu U Malého Glena ale i v Redutě, Jazz docku či v Aghartě.</p> <p>Během vašeho turné po Spojených státech jste koncertovali i s takovými jazzovými legendami jako je George Mráz nebo Bobby Watson a také jste natočili novou desku. Můžete ji našim čtenářům představit? </p> <p>Vystupovali jsme na festivalu, který se konal na Western Carolina University. Tato univerzita je známá svým vynikajícím oddělením studiové techniky. Nabídli nám k dispozci svoje studio. To jsme samozřejmě moc rádi využili a zachytili jsme současný repertoár naší kapely Libor Šmoldas Quartet ve složení Petr Beneš (piáno), Josef Fečo (kontrabas) a Tomáš Hobzek (piáno). Na repertoáru se tentokrát autorsky podíleli všichni členové skupiny a přidali jsme i nějaké převzaté skladby. Na natáčení celého alba nám stačilo asi 6 hodin. Kdy a kde vyjde ovšem ještě nevím, vše se včas dozvíte na mých webových stránkách.</p> <p>Velkou část turné jste strávili v New Yorku. Jak vás toto město inspiruje při komoponování hudby? Jaký je váš celkový dojem z místní jazzové scény?</p> <p>Měli jsme tu čest vystoupit v kultovním klubu Smalls. Právě tam si s námi zahrál jednu skladbu i George Mráz. Byla to obrovská inspirace a hlavně nám to pomhlo získat větší sebevědomí, protože místní publikum reagovalo na naší hudbu s nadšením. Také jsme si poslechli hodně skvělých koncertů, které nás inspirovali jak po hráčské tak i kompoziční stránce. Newyorská jazzová scéna – ostatně stejně jako celý New York – nabízí široké spektrum jazzu. Ne všechno je úplně kvalitní, ale jsou tu také ti nejlepší na světě. Zajímavé je, že i průměrní hráči tu hrají s neobvyklou energií a sebevědomím. V tom vidím výjimečnost místní scény.</p> <p>Kdo vás finančně podpořil během vašeho turné? Pomohla vám v realizaci vašeho nápadu také nějaká kulturní centra?</p> <p>Vděčíme za pomoc mnoha subjektům a jednotlivcům. Mezi nimi hlavně Českému centru v New Yorku. Pomohli nám s vízi (jde opravdu o víza ne o vizi…), poskytnuli ubytování a zorganizovali krásný koncert v ballroomu Českého domu na Upper Eastside. Také bych moc rád poděkoval ambasádě ve Washingtonu, která nám rovněž vyšla vstříc a umožnila koncert v prostorách velvyslanectví. </p> <p>V současné době hrajete v celkem pěti kapelách: LIBOR ŠMOLDAS QUARTET, ORGANIC QUARTET, JAN KOŘÍNEK & GROOVE, ZEURÍTIA, JAN ANDR QUARTET. Čím se tyto skupiny od sebe liší?</p> <p>V první řadě bych rád řekl, že ve všech těchto kapelách mám tu čest hrát se skvělými muzikanty. Můj kvartet mě nejvíc naplňuje, hrajeme převážně moje skladby a vystupujeme na čím dál tím zajímavějších místech. Organic kvartet varhaníka Ondřeje Pivce v současnosti moc nehraje, protože se Ondra odstěhoval do USA. Těším se na náš koncert v rámci Pražského jara 24. května. Hrajeme jazz s prvky groove, soulu, gospelu, je to pro mě velmi kreativní a zábavné. S Honzou Kořínkem hraju v jeho bluesbandu. Je to výjimečný hráč, neznám nikoho víc ponořeného do blues, gospelu a acid jazzu. Oproti tomu Zeurítia je komornější projekt bez bicích. Pro mě ja tato kapele o to zajímavější, že zde plním spíše rytmickou úlohu a můžu si zahrát se svojí milovanou ženou. Kapela Jana Andra zase hraje výrazné moderní kompozice tohoto nadaného pianisty, to mě také velmi baví.</p> <p>Zúčastňujete se také nějakých akcí jako dobrovolníci?</p> <p>Já a hlavně moje žena pomáháme dobročinné organizaci Androméda, která se mimo jiné snaží vybudovat hospic ve Velké Chmelištné. 4. května vystoupíme na benefičním koncertě pro Andromédu na hradě Krakovec na Rakovnicku. </p> <p>Vaše manželka Vendula je profesionální zpěvačkou a zakladatelkou skupiny ZEURÍTIA. Jaká je podle vás výhoda se i v manželství profesně doplňovat?</p> <p>Občas je to těžké, ale nám to jde docela bezbolestně. Je to také dané tím, že spolu nehrajeme tak často, takže si to spíš užíváme. Při koncertování máme samozřejmě výhodu, že se velmi dobře známe a můžeme na sebe reagovat v hlubších rovinách než je obvyklé. Nevím jestli se dá říct, že je to obecně v manželství výhoda společně pracovat, v našem případě je to každopádně obohacení vztahu.</p> <p>Jaké jsou vaše plány do budoucnosti? Kdy plánujete nejbližší koncert?</p> <p>Budu pracovat na vydání desky, kterou jsme nahráli v Americe. Rád bych také víc koncertoval se svou kapelou mimo Prahu a v zahraničí, v létě pojedeme hrát do Polska a Německa, 6. května hrajeme v klubu U Malého Glena. Rád bych také všechny čtenáře pozval na naše webové stránky, aby si zdarma stáhli naší poslední desku Live at Jazz Dock. Na fotografie z turné po Americe se můžete podívat na našem facebooku.<br /> Odkaz: http://www.facebook.com/…208989229611</p> <p>www.liborsmoldas.cz</p>

<p>ČR: Brožura Kultura České republiky v číslech 2011 – vybrané údaje ze statistických šetření – je zveřejněna na webu NIPOS – v oddíle Statistická data v publikacích. Jsou v ní zveřejněny vybrané údaje za rok 2010 za následující obory: divadlo, galerie, muzea a památníky, hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, veřejné knihovny, památkové objekty zpřístupněné za vstupné.</p> <p>A také neperiodické publikace a periodický tisk.</p> <p>Opět je také zařazen oddíl „Vývoj vybraných ukazatelů v oblasti kultury v letech 1980 – 2010“. Uvedená data mají informativní charakter. Údaje ekonomické povahy jsou k dispozici pouze za subjekty veřejného sektoru, kulturní subjekty v soukromém sektoru je neposkytují.</p> <p> Publikaci najdete zde <p>V tištěné podobě ji můžete získat na Světu knihy ve stánku č. P 610.</p>