sobota
19. října 2024
svátek slaví Michaela

Ostatní

Ceny Evalda Schorma jsou uděleny

Autor článku: 
luk

<p>PRAHA: Agentura DILIA uděluje každoročně Cenu Evalda Schorma určenou studentům divadelních škol za původní hru, dramatizaci či překlad. V letošním roce bylo nominováno 14 autorů, z nichž se do užšího finále dostali:</p> <p>• Ondřej Šulc za původní hru Deadalos aneb Podivuhodný let (DAMU)<br />
• Anna Saavedra za původní hru Dům U sedmi švábů (JAMU)<br />
• Tereza Kratochvílová za původní rozhlasovou hru Cestička ze školy (JAMU)<br />
• Michaela Žemlová za původní hru Ruty šuty les je krutý (FFUK)<br />
• Petr Maška za původní rozhlasovou hru Julia mlčí (JAMU)</p> <p>Na Slavnostním zakončení festivalu Zlomvaz 21. května 2011 v Divadle DISK se mělo rozhodnout o vítězi. Porota však musela konstatovat, že letošní ročník soutěže byl, co se umělecké kvality nominovaných textů týká, slabší. Nakonec se rozhodla neudělit ani první ani druhé místo. O třetí místo se naopak podělili hned tři texty a jejich autoři, přičemž všichni ocenění studují brněnskou JAMU.<br />
Ocenění za třetí místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2010, spojené s finanční odměnou 3000 Kč, převzali z rukou vedoucího divadelního oddělení DILIA Zdeňka Harvánka a syna Evalda Schorma, pana Oswalda Schorma, studenti JAMU Anna Saavedra za původní divadelní hru Dům U sedmi švábů, Tereza Kratochvílová za původní rozhlasovou hru Cestička ze školy a Petr Maška za původní rozhlasovou hru Julia mlčí. </p> <p>Oceněným autorům věnovalo Kino Evald navíc poukázky na volné vstupenky do kina. </p> <p>Organizátoři vítězům gratulují a jménem poroty apelují na studenty, aby psali, překládali, dramatizovali a především zasílali své texty do nominací na Cenu Evalda Schorma za rok 2011 (uzávěrka nominací bude začátkem roku 2012). </p> <p>Všechny texty nominované do letošního ročníku o Cenu Evalda Schorma jsou v elektronické podobě k dispozici v agentuře DILIA

Cit a přirozené nadání je tím nejdůležitějším aspektem hned po velké píli

Autor článku: 
Markéta Vrabcová

<p>PRAHA: Jen málokomu se podaří skloubit své zaměstnání i se svým koníčkem. Absolventovi obchodní akademie a nadšenci v oblasti umění, sochaři a loutkáři Janu Herzogovi se to povedlo. Do práce tak vstává každý den s radostí. A nejen to. Jeho umělecká díla byla již několikrát vystavena a sklidila velký úspěch.</p> <p>Vystřídal jste řadu různých zaměstnání, kde jste mohl využít i svůj umělecký talent: pracoval jste jako grafik v Národním technickém muzeu, jako výtvarník v Národním divadle, ve filmových ateliérech na Barrandově a na dalších místech, a to i přesto, že jste umění studoval pouze dva roky. Jakým způsobem jste se v této oblasti prosadil?</p> <p>Myslím, že nerozhoduje, zda člověk studuje rok nebo deset let na umělecké škole, ale pokud má vnitřní touhu a potřebu v dané profesi pracovat, pak je vše v pořádku. Vzdělával jsem se soukromě u akademického sochaře Miroslava Pankráce. Pracoval jsem v různých oblastech, dokonce i jako skladník u Bati nebo vychovatel. Pohyboval jsem se tak stále mezi různými lidmi, kteří vás ať chcete nebo ne ovlivňují a inspirují, a já se nechávám inspirovat velice rád. V současné době pracuji na fakultě architektury ČVUT v modelářském ateliéru. Jsem obklopený mladými nadšenými lidmi, milými kolegy a spolupracovníky a také je zde velmi příjemné pracovní prostředí s tvůrčí atmosférou. Cit a přirozené nadání je tím nejdůležitějším aspektem hned po velké píli, aby byl člověk schopen jakékoli tvůrčí práce. </p> <p>Vytvořil jste sedm velkých betlémů, z nichž nejraději máte betlém s Mozartem z roku 1998. Proč jste se začal věnovat právě tvorbě betlémů, čím jsou vaše betlémy zvláštní?</p> <p>Vytvářením betlémů jsem se začal zabývat už jako kluk na základní škole a tato záliba mě vydržela až doposud. Asi proto, že z betlémů jsem vždy cítil takový uzavřený příběh sám pro sebe a s tímto příběhem si rád hraji i dnes, takže pokračuji v tvorbě klasických ale i velice nestandardních až extravagantních betlémů. Betlém s Mozartem, jak jsem jej pracovně nazval, je inspirovaný různými světovými velikány: W. A. Mozartem, Boženou Němcovou, J. V. Myslbekem a dalšími. Ti všichni jsou v současnosti trochu opomíjeni a zastiňováni sportovními, ale i lacinými idoly showbyznysu. Nechci být skeptik, ale když se zeptáte dětí ve škole, kdo je to Jaromír Jágr nebo Antonín Dvořák, u Jágra se odpovědi dočkáte určitě rychleji.</p> <p>V současné době vytváříte ve volném čase loutky. Z jakého materiálu je vyrábíte? Co vás k jejich tvorbě inspiruje? Myslíte si, že i v současné technické době mají lidé dostatečně velký zájem i o tuto oblast umění?</p> <p>Loutky vytvářím klasickou technikou, kdy tělo a pohybový mechanismus jsou dřevěné, na hlavu a ruce používám většinou tvrzenou sádru nebo pryskyřicové licí hmoty, ale dělám i loutky celodřevěné. Téma loutek je inspirované klasickými českými postavami, od obyčejného vesnického koledníka až po Karla IV. Také velice rád modeluji loutky zvířat, především psů. Myslím si, že v současné době se lidé rádi obklopují hezkými věcmi a loutky jsou takovým vděčným objektem, jak na vystavení, tak i na hraní, takže zájem o tuto oblast u veřejnosti je, minimálně u dětí, a právě u nich mi to dělá největší radost.</p> <p>Tvorba loutek je pro Českou republiku velmi tradiční. Obdivujete nějakého českého loutkáře?</p> <p>Tradice loutek je zde obrovská, jen je v Česku docela zaprášené „podhoubí“. Mám svůj vlastní projev a styl, který není ničím ovlivněn. Vždy mi ale byl inspiraci a velkým vzorem Jiří Trnka, kterého opravdu obdivuji a stále v jeho tvorbě nacházím nové zajímavé detaily. Od něj by se mohli učit všichni kumštýři, minimálně to, s jakým zápalem a precizností tvořil.</p> <p>Velkou část své tvorby také věnujete sochám. Na jaké soše právě pracujete a k čemu byste přirovnal svůj umělecký styl?</p> <p>Mám v hlavě rozděláno více soch, ale v reálu nyní pracuji na soše anděla s holoubkem. Svůj styl k ničemu nepřirovnávám, ve své tvorbě se snažím pracovat stále s lidskou figurou, která mě inspiruje a hodně expresivním výrazem, který je pro mě asi typický, ale to musí posoudit publikum.</p> <p>Do jaké krajiny byste nejraději svoji sochu umístil?</p> <p>V tom mám úplně jasno. Většinu svých soch bych umístil doprostřed krásné jihočeské louky<br /> nebo na hladinu rybníka a nechal je tam svému osudu.</p> <p>Vraťme se k prvnímu dotazu. Výčet zaměstnání, která jste vystřídal většinou dokazuje, že lze skloubit koníčka s profesní činností. Prozradíte jak na to?</p> <p>V současné době, jak jsem již zmínil, pracuji jako modelář na architektuře ČVUT v Praze, takže tvůrčí prostředí určitě nepostrádám, ale samozřejmě i u jiných druhů zaměstnání lze najít trochu radosti a inspirace. O skloubení práce a koníčka a o to, abych dělal svou práci s chutí a rád, mi šlo v jisté míře v každém zaměstnání, ale také se mi párkrát v tomto ohledu nedařilo. Samozřejmě i pracovní zkušenosti z jiných než uměleckých oblastí jsou pro mě něčím důležité. </p> <p>Plánujete nějakou výstavu?</p> <p>V současné době neplánuji oficiální výstavu, ale těším se na léto a rád bych udělal alespoň jednodenní výstavu pod širým nebem pro své přátele a známé, aby to bylo především pro všechny hezké setkání obohacené uměleckým zážitkem.</p>

Nejen kavárna, ale i výstava fotografií POTMĚ

Autor článku: 
luk

<p>PRAHA: V kavárna POTMĚ obsluhují nevidomí číšníci v naprosté tmě. Letos projekt přináší novinku: historicky první fotografickou Výstavou POTMĚ.</p> <p>Tradičně na Ovocném trhu v Praze otevře 6. června letošní „Kavárnu potmě“ patronka – zpěvačka Aneta Langerová společně s Ivanem Trojanem. Kromě toho, že v kavárně zazpívá, bude i obsluhovat hosty.<br /> Kávu můžete na tomto zvláštním místě ochutnat i vy denně od 10 do 21 hodin, a to až do až do 22. 6. 2011.</p> <p>Vernisáž se uskuteční 8. června 2011 za účasti autorky fotografií Martiny Kaderkové, patronky Světlušky Anety Langerové a fotografa Jindřicha Štreita.</p> <p>Letošní novinkou bude historicky první výstava fotografií v absolutní tmě a na vystavené fotografie si budete muset posvítit baterkou.</p> <p>O Světlušce<br />
Světluška je dlouhodobý projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu založený na solidaritě a dobré vůli lidí, kteří se rozhodli darovat nevidomým trochu světla. </p> <p>Světluška pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením. Je oporou pro ty, které nelehký životní osud postavil před každodenní výzvu: znovu a znovu se učit životu ve tmě – bez pomoci jednoho z nejdůležitějších lidských smyslů. </p> <p>Světluška svítí od roku 2003. Do projektu se zatím zapojilo více než 36 000 dobrovolníků a přes 2 000 000 dárců.</p> <p>Jak pomoci se dozvíte zde

Cena Gloria musaealis pro Slovácké muzeum

Autor článku: 
luk

<p>PRAHA/UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Ve čtvrtek 19. května převzal v pantheonu Národního muzea v Praze ředitel Slováckého muzea v Uh. Hradišti PhDr. Ivo Frolec nejvyšší muzejní ocenění – Gloria Musaealis.</p> <p>Cena byla udělena v kategorii Muzejní počin 2010 za projekt „Muzeum lidových pálenic“.</p> <p>Ve zdůvodnění se uvádí: „Muzeum lidových pálenic představuje veřejnosti pálení ovocných destilátů jako specifický projev lidové kultury. Pracovníci Slováckého muzea zpracovali námět v plné šíři na základě archivních materiálů a terénního výzkumu. Výsledkem je především textová a obrazová část expozice představující podomácké pálení od nejstarší zmínky o destilaci až po současné pěstitelské pálenice. Jedinečnou součást expozice tvoří na tři desítky většinou podomácku zhotovených destilačních zařízení různého typu, velikosti i stáří. Ukázalo se, že problematika zpracování ovoce stále patří k živým společenským aktivitám, jejichž proměny je vhodné zachytit a zpracovat do muzejní expozice, která bude v průběhu následujících let obohacována novými přírůstky a doprovodnými programy. Muzeum je svým zaměřením unikátní a sleduje dosud odbornou veřejností poněkud opomíjenou součást tradiční lidové kultury.“<br />
Slavnostního předání cen Gloria Musaealis se zúčastnili (na snímku zleva) Jan Pijáček, starosta Vlčnova, Mgr. Marta Kondrová, etnografka, PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea, Mgr. Jiří Severin, projektový manager SM.<br />
Přítomen byl rovněž člen rady Zlínského kraje Jindřich Ondruš.</p>

ZAUJALO NÁS: Hejtman se obavá o osud Jazz Tibet Clubu

Autor článku: 
luk

<p>OLOMOUC: Hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík se nejen o osud klubu obává, ale zároveň nabízí primátorovi Martinovi Novotnému pomoc kraje při jeho zachování.</p> <p>Hejtman Martin Tesařík oslovil primátora dopisem, ve kterém vyjadřuje podporu udržení Jazz Tibet Clubu v současných prostorách. uvádí v něm, že klub považuje za důležitou součást kulturního dění ve městě: „Hudební produkce nabízená Jazz Tibet Clubem nemá v Olomouci obdoby a jeho zánik by znamenal obtížně nahraditelnou ztrátu.“<br />
Hejtman se tento týden rovněž osobně setká s provozovateli zařízení, aby společně s nimi hledal možnosti, jak vyřešit současnou situaci.<br />
Martin Tesařík již dříve označil Jazz Tibet Club za „rodinné stříbro“ města Olomouce.</p>

Výstava Wintonovy vlaky

od 19.05.2011 do 21.07.2011

<p>PRAHA: Po dvou letech se do Prahy vrátila expozice unikátních fotografií a dokumentů o životě dětí, které zachránil před plynovými komorami Sir Nicolas Winton.</p> <p>Exteriérová výstava velkoplošných fotografií a dokumentů, které navazují na úspěšný projekt Winton Train 2009, je v Praze na Vyšehradě instalována v parku před Starým purkrabstvím od 19. května do 21. července 2011.<br />
Výstavy Wintonovy vlaky následně pokračuje do Německa – Berlína a dalších německých měst, dále do Izraele, na Nový Zéland a do USA.</p> <p>V příloze je celá tisková zpráva.</p>

Teplická Muzejní noc

27.05.2011

<p>TEPLICE: Do Festivalu muzejních nocí se Regionální muzeum v Teplicích zapojuje pravidelně. Letošní ročník bude již 7. v pořadí a uskuteční se v pátek 27. května 2011, tedy tradičně večer před Zahájením lázeňské sezóny v Teplicích.</p> <p>Program začíná již odpoledne dětským programem (15.30, 16.00, 16.30 hod.), jehož náplní je interaktivní prohlídka vybraných expozic s průvodci v dobových kostýmech.<br />
Děti si vyzkouší, co to obnáší být v muzeu přírodovědcem, knihovníkem nebo archeologem. Budou soutěžit a vyhrávat drobné odměny. Na dětský program je třeba si vstupenky, které stojí 30 Kč, zakoupit v předprodeji v pokladně muzea.</p> <p>Regionální muzeum v Teplicích, p. o.<br /> Zámecké náměstí 14<br /> 415 01 Teplice<br /> tel. 417 537 869<br /> mobil: 731 495 326<br /> www.muzeum-teplice.cz<br /> www.facebook.com/muzeum.teplice</p>

Karta vám otevře čtyři brány

Autor článku: 
luk

<p>ČESKÝ KRUMLOV: Město má svou kartu, se kterou může její majitel navštívit hned čtyři kulturní objekty – Zámek Český Krumlov – Hradní muzeum a zámeckou věž, Egon Schiele Art Centrum, Regionální muzeum v Českém Krumlově a Museum Fotoateliér Seidel.</p> <p>Chcete vidět to nejlepší z Českého Krumlova a zároveň si krásy města vychutnat podle svého tempa a gusta? Právě to Vám nabízí Český Krumlov Card. Nemusíte spěchat, abyste stihli všechny čtyři expozice v jeden den. Na poznávání historie i současnosti města máte celých 30 dní, po které karta platí. A pokud celou nabídku karty nevyčerpáte, můžete ji darovat dál. Navíc s Český Krumlov Card ušetříte 50 % z běžného vstupného. Český Krumlov Card zakoupíte od 1. 5. 2011 v jednotlivých expozicích a v Infocentru na náměstí, platba v hotovosti. </p> <p>Cena ČK Card:<br />
dospělí: 200 Kč – úspora 200 Kč<br />
rodina (2 dospělí + max 3 děti do 15 let): 400 Kč – úspora 650 Kč<br />
děti, senioři, studenti, ZTP: 100 Kč – úspora 120 Kč</p> <p>www.ckrumlov.cz/card</p>

Noc v Archeoparku

28.05.2011

<p>ČESKÝ TĚŠÍN: Noc v Archeoparku se uskuteční v sobotu 28. 5. 2011 v Chotěbuzi-Podoboře od 14 do 24 hod.</p> <p>Na tuto akci je zajištěna i bezplatná kyvadlová autobusová přeprava z Českého Těšína k Archeoparku a zpět od 13.45 do 21 hod. Více o této ojedinělé akci v příloze. </p> <p>Muzeum Těšínska<br />
Hlavní třída 15<br />
737 01 Český Těšín</p> <p>tel.: +420 558 761 216<br />
fax: +420 558 761 223</p> <p>http://www.muzeumct.cz</p>

Jednání o zpřístupnění dokumentů o holocaustu

Autor článku: 
luk

<p>PRAHA: Jak lépe zpřístupnit prameny týkající se holocaustu? Jak vzájemně propojit dokumenty, fotografie či výpovědi rozptýlené po celém světě, a jak přitom chránit osobní data těch, kteří přežili? Jaké digitální výzkumné rozhraní pro badatele vytvořit?</p> <p>Tyto a další otázky si kladou zástupci evropských archivů, kteří ve dnech 23. až 25. května 2011 jednají v Praze v rámci projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (European Holocaust Research Infrastructure, EHRI), financovaném Evropskou unií.<br />
Zasedání projektu EHRI se koná ve spolupráci s Národním archivem v Praze, který poskytl své prostory pro jeden z jednacích dnů.<br />
Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu je jedním z největších evropských projektů v oblasti humanitních věd a archivnictví. Židovské muzeum v Praze, které setkání spoluorganizuje, se významným způsobem podílelo na přípravě projektu a na formulaci jeho cílů. Židovské muzeum v Praze v současnosti vede dílčí projekt zaměřující se na propojování rozptýlených archivních pramenů, týkajících se terezínského ghetta a židovských obcí v okupované střední Evropě.<br />
Národní archiv v Praze pečuje o významné archivní dokumenty, které jsou důležité pro poznání dějin středoevropských Židů a připravil pro účastníky zasedání výstavu archiválií vztahujících se k problematice holocaustu a perzekuce Židů v době protektorátu.<br />
Čtyřletý projekt EHRI koordinuje NIOD, nizozemský Institut pro výzkum války, holocaustu a genocidy, a podílí se na něm na dvacet evropských archivů a výzkumných institutů ze třinácti zemí, včetně izraelského Jad Vašem.<br />
Projekt EHRI financuje Evropská unie jako součást Sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. V České republice se na projektu kromě Židovského muzea podílí také Památník Terezín. Hlavním tématem plánovaného květnového zasedání je otázka přístupu k archiváliím obsahujícím osobní údaje. </p> <p>Kontaktní osoby:<br />
Barbora Patočková (barbora.patockova@jewishmuseum.cz), vedoucí Odboru rozvoje a vztahů s veřejností, Židovské muzeum v Praze<br />
Magdalena Sedlická (magdalena.sedlicka@jewishmuseum.cz ), Oddělení pro dějiny šoa, Židovské muzeum v Praze, tel. 222 749 238</p> <p>Kontakt na zahraniční odborníky:<br />
Mgr. Michal Frankl (michal.frankl@jewishmuseum.cz), PhD., Židovské muzeum v Praze, vedoucí Oddělení pro dějiny šoa</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Ostatní