Lidová kultura

„Zápis se týká tradice generačního předávání krajkářství, které k Vamberku a jeho okolí neodmyslitelně patří. Vamberk je s historií paličkovaných krajek svázán téměř čtyři sta let, v jejichž průběhu se stal centrem krajkářské výroby v Podorlicku. Jako zdroj obživy se ovšem tento fenomén stává stále vzácnější, “ říká náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která je odpovědná za oblast školství a kultury.

K udržení tradice přispělo rodinné předávání a také vznik a udržení Krajkářské školy či existence Muzea krajky – jediného muzea, které se soustředí na dokumentaci, prezentaci a další podporu krajkářství. Svou úlohu sehrála i činnost družstva Vamberecká krajka Vamberk, které v padesátých a šedesátých letech zaměstnávalo na 400 krajkářek, které realizovaly krajky od našich předních výtvarnic. Od devadesátých let minulého století působí pozitivně vliv města Vamberk, které je každoročním pořadatelem Krajkářských slavností, resp. Mezinárodního setkání krajkářek a je spolupořadatelem prestižní přehlídky Bienále české krajky.

Znalost paličkování se na Vamberecko dostala po třicetileté válce, kdy zdejší panství připadlo rodu belgického původu. V roce 1889 byla ve městě Vamberk zřízena krajkářská škola, která napomohla udržet a dále rozvíjet vysokou úroveň místní znalosti paličkování a působí zde s nepřerušenou tradicí dodnes. Ve Vamberku se udržela tradice výroby lidových krajek až do 20. století, kdy z jejich bohatství čerpalo i družstvo Vamberecká krajka Vamberk zaměstnávající až 400 krajkářek.

Z oblasti Podorlicka pocházely zakladatelské osobnosti české moderní krajky. Silný vztah k umění krajky a pochopení významu tradice českého krajkářství projevilo město Vamberk v devadesátých letech 20. století pořádáním mezinárodních krajkářských setkání. V roce 2002 rozšířilo starou tradici o soutěžní přehlídku krajkářské tvorby Bienále české krajky. Díla uváděná na Bienále prokazují životní sílu starobylé vznosné techniky, která se dokázala prosadit i v současné době.

Nominovaný kulturní statek se ovšem netýká pouze samotného Vamberka, ale také obcí Potštejn, Rybná nad Zdobnicí nebo Záměl. K zachování kontinuity krajkářství zde přispěl fakt, že oblast byla v rámci Českých zemí jedinou, kde převažoval český živel. Ostatní krajkářské lokality byly totiž vždy spojeny s německy mluvícím etnikem a s jeho poválečným odsunem zanikly.

Vše začalo v ateliéru uměleckého kováře Zbyňka Pechála v Jilešovicích na Opavsku, kterému kovařina natolik přirostla k srdci, že se chtěl podělit o krásu tradičního kovářského řemesla se všemi.

Se všemi ze začátku znamenalo jezdit předvádět kovářské řemeslo nejen do uměleckých a učňovských škol, ale také na kovářské akce do Rožnova pod Radhoštěm, Brtnice, na Hefaiston nebo až do samotného Bečova nad Teplou u Karlových Varů.

Dokonce ani to nestačilo a navíc si ke kovářskému řemeslu přidal měditepectví, které má nádherně zpracované také jako Odbornou publikaci s přílohou filmového dokumentu pro Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. A tady se rozhodl, že by bylo dobré ukázat tradiční kovářské řemeslo co nejširší veřejnosti včetně dětí a mládeže a propagovat je také u nás v Moravskoslezském kraji, kde zcela doposud chybělo, a proto vymyslel KOVÁŘSKÉ SONÁTY.

Název proto takový, jelikož kováři, když tvoří na kovadlině s kladivem a rozžhaveným železem a umí to tak to hraje (to jsou Sonáty), začnou kovat ve dvou, ve třech, ve čtyřech a údery drží takt, to je pastva pro duši a navíc kovářům k umělecké kreativitě pomáhají čtyři nenápadní pomocníci železo, oheň, vzduch a voda, vlastně pět jejich um. Na akci jsou kováři vybírání a nejen ti, ale také podkováři a umělečtí kováři, nositelé tradic, a to jak z celé České republiky, tak i ze zahraničí. U nás můžete vidět práci od samého začátku až do konce, znamená to, že organizátor akce Zbyněk Pechál vymyslí téma, vloni to bylo: „Z POHÁDKY DO POHÁDKY“ a byly zde k vidění nádherné pohádkové postavy např.: Hurvínek, Krteček, Liška Bystrouška a jiné. Vyrobená díla vystavujeme i během roku na různých místech pro propagaci řemesla a akce.

Letošní téma máme: „KOLEM DOKOLA“ a i pro nás samotné to bude překvapení, co si na nás naši kováři vymyslí, vystřídá se jich u kovadlin během dvou dnů na sedmdesát včetně tří dětských pracovišť, které jsou na naší akci jedinečné, jelikož si vyzkoušet práci kovářských mistrů mohou děti pouze u nás.

Práce kovářských mistrů pro děti znamená obléct si pravou kovářskou zástěru, mít speciálně pro sebe upravené kladívka a vlastnoručně si vykovat hřebík, vytepat měděnou misku, která se předtím vyžíhá v ohni a po vytepání vyčistí klasicky citrónem a solí a okout všechny čtyři kopýtka koníčkovi. Jako odměnu dostanou Diplom kovářské dovedností s profesí Kováře, Měditepce a Podkováře. Své výrobky si odnášejí ještě navíc i s dárečky. Vloni si odneslo diplom 500 dětí.

Aby bylo vůbec možné takovou velkolepou kovářskou akci se vším všudy spustit, bylo se na ni třeba dokonale připravit, a to znamenalo pro Zbyňka Pechála navrhnout konstrukčně a vyrobit pro kovářská pracoviště výhně, svěráky, špalky, osvětlení na noc. Na akci nesmí chybět ani noční kování a samozřejmě na Vás musí dýchnout i historie kovářských výrobků. To je další velká srdcovka zachránit pro budoucí generace spoustu věcí před sešrotováním, ale jsou mezi nimi i takové, které mají obrovskou historickou cenu a svůj příběh.

Takto nějak vlastně začal před pěti lety příběh uměleckého kováře Zbyňka Pechála a zrodily se KOVÁŘSKÉ SONÁTY, kterými se snaží celé generaci mladých lidí přiblížit kovářské řemeslo, které znají už jenom z pohádek a uchovat řemeslo pro naše děti a pro budoucí generace, tudíž:

KOVÁŘI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA SLEZSKOOSTRAVSKÝ HRAD

12. 8. 2017    09.00h – 22.00h     ·     13. 8. 2017     09.00h – 17.00h

UŽ TEĎ SE MŮŽETE TĚŠIT:

·        na kování mistrů kovářů z celé ČR a ze zahraničí

·        na noční kování

·        na výstavu kovaných výrobků

·        na bohatý program pro děti od našich nejmenších až po ty školou povinné

·        na plno dobrého jídla a pití

·        na příjemnou atmosféru Slezskoostravského hradu, který má po celou dobu konání akce všechny expozice pro Vás otevřeny

TĚŠÍME SE NA VÁS

ORGANIZÁTOŘI AKCE KOVÁŘI MSK SPOLU S NAŠIMI PARTNERY A SPONZORY

AKCE JE PODPOŘENA DOTACÍ Z ROZPOČTU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PRO ROK 2017

Více na: www.kovarskesonaty.cz

Potkat ho je možné na trase Masarykovo náměstí (morový sloup), Mikulášská ulice, Mikulášské náměstí, ulice Přemyslovců, Václavské náměstí a Obroková ulice. Ponocný ohlašuje 21.00 a 22.00 hodinu vždy v pátek a v sobotu, a to od června až do září.

Denně uslyší znojemští ponocného v době konání Hudebního festivalu Znojmo, od 6. do 23. července, a také od 17. do 21. srpna, tedy během festivalu Znojmo žije divadlem. Neobyčejný zážitek se naskytne 4. srpna a 18. srpna, kdy při veřejných večerních prohlídkách radniční věže zahraje ponocný přímo z jejího ochozu.

V roli ponocného potkáte v ulicích Znojma muzikanta – trumpetistu Miroslava Kubáka. Před deseti lety se Znojmo nechalo inspirovat ve svém partnerském městě v Německu, v Torgau, a od té doby pan Kubák v renesančním kostýmu vítá místní i turisty. Obchází trasu v centru města, troubením na roh ohlašuje noční klid, a také mluví s turisty o historii Znojma nebo vinařství.

Pečlivě připravujeme tento jubilejní ročník s velkolepou historickou scénou dávného věku 18. století se 150 účinkujícími. Scénou, která se odehraje v malebném zámeckém parku s památnými stromy, s ukázkou 50 kočárových koní, jezdeckých koní a desítky historických kočárů, které se opět rozjedou parkem a navodí nádhernou atmosféru doby dávno minulé. Představíme vám ušlechtilé jezdecké koně, ale i kočárové koně tzv. „galakarosiéry“, stejně jako ty nejtěžší hřebce do těžkých vozů.

Nejlepší řemeslníci České republiky, mistři řemesel vám předvedou své umění zpracování různých materiálů, oceli, dřeva, skla, kůže, textilu i proutí. Na řemeslném umu těchto mistrů řemesel můžeme obdivovat nejen zručnost, ale i bohatství naší historie, která se pomalu a jistě vytrácí.

Mottem letošního Josefkolu je: „historie se vrací, aby obohatila současnost“. Naši předci budovali svá panství, statky, grunty, sýpky, stodoly, ale i školy, kostely a hostince, půdu pečlivě a s láskou obhospodařovali, a věřili v to, že zachovávají a předávají poselství budoucím generacím nejen duchovní, ale i bohatství úrodné půdy.

Josefkol 2017 představí osobnost, muže, který v naší zemi zanechal nemalou stopu, muže, který byl zpovědníkem Marie Terezie, muže, který se stal protektorem Germánie, získal titul kardinál a 26. srpna léta páně 1747 uskutečnil slavnostní vjezd do Olomouce ve zlatých kočárech. Do dnešní doby tu zůstaly tři zlaté kočáry, dědictví nesmírné hodnoty. Připomeneme 270leté výročí slavnostního vjezdu Kardinála Ferdinanda Juliuse Troyera z Troyerštejnu v průvodu pěší i jízdní gardy dělostřelectva, sokolníků, urozené vrchnosti, vozů a kočárů, ale také těch nejlepších řemeslníků a jejich dětí, které se podílí a podílejí na opravách historických kočárů.

Bohatý a originální program rozdělený do několika scén umožní široké veřejnosti, ale hlavně rodinám s dětmi nahlédnout do dávné historie, která obohacuje i v dnešní době naši současnost a připomene naše kořeny a tradice. Po celé dva dny bude provázena nádhernou scénickou hudbou, která vyjadřuje dramatické chvíle životů lidí, ale i příběhy plné víry, naděje a lásky. Atmosféru svým hlasem dokreslí Richard Pachman.

Chtěl bych na závěr poděkovat všem lidem, kteří přichází nejen do muzea, ale i na Josefkol a podporují tak řemeslo, řemeslníky, Nositele tradic z celé naší země, ale i zahraničí.Josefkol je připravován také ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci,z ámkem v Čechách pod Kosířem a obcí Čechy pod Kosířem.

Srdečné poděkování patří i partnerům, mecenášům, kteří nás podporují, hlavně Olomouckému kraji a Ministerstvu kultury ČR, jejich představitelům za mnoholetou důvěru a pomoc při nenapodobitelné akci jakou je Josefkol.

Program najdete zde

ZDROJ

ZDROJ2

Sbor dobrovolných hasičů Zájezd, který dostal kapličku do své správy, se proto rozhodl, že vrátí kapličce její srdce a uspořádal veřejnou sbírku na chybějící zvon. SDH Zájezd vybral mezi svými členy a obyvateli obce ve veřejné sbírce 13 777 korun a zbývající částku do potřebných třiceti tisíc korun doplatilo Město Česká Skalice. Zvon byl odlit ve zvonařství Šeda v Kostelci nad Orlicí.

Na novém zvonu je vyobrazen znak města, znak místního sboru dobrovolných hasičů a nápis, který upřesňuje, kdo se o znovuzrození zvonu zasloužil – „Zájezdští občané, hasiči Zájezd, Město Česká Skalice.“

Místní hasiči se budou snažit zvon využívat například i při nedělním poledním zvonění. Občané místní části České Skalice Zájezd tak mají po letech opravený středobod své obce a plánují se zde i více setkávat.

ZDROJ