středa
17. července 2024
svátek slaví Martina

Lidová kultura

Lidová kultura

V Třebechovicích pohřbí na masopust basu

22.02.2009

TŘEBECHOVICE p. OREBEM: V neděli 22. února projde Třebechovicemi tradiční rej masopustních masek. Aby se maškary mohly veselit a vyvádět různé taškařice, předá jim starosta Jiří Němec právo se veselit.

Začátek je ve 14 hodin. „Masopust má v Třebechovicích dlouholetou tradici a jejím hlavním významem je připomenout si začátek postního období,“ vysvětluje hlavní organizátor Tomáš Zdechovský. Po hodinovém průvodu masek městem pohřbí za velkého nářku třebechovičtí basu v kašně. Masopust byl v minulosti svátkem, kdy se lidé naposledy dosyta nejedli a potom je čekal čtyřicetidenní půst, který vyvrcholil největším křesťanským svátkem Velikonocemi.

Protože tento svátek je pohyblivý, byl jím i masopust. O masopustních rejích jsou zachovány písemné zprávy už ze 13. století, i když tento svátek je zřejmě ještě starší. V současné době se masopust, nebo také jinak řečeno ostatky či fašank, v tradičním karnevalovém rejdění vrací zpět.

Pořadatelem třebechovického masopustu je místní Orel, Rodinné centrum Domeček, místní organizace KDU-ČSL a městské kulturní středisko.

Nová stálá expozice v teplickém zámku

TEPLICE: Regionální muzeum, Zámecké náměstí 14, zve na novou stálou expozici s tajemným názvem „Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích“, která je situována v přízemí tzv. románského křídla teplického zámku. Toto nejstarší křídlo bylo součástí kláštera benediktinek založeného okolo roku 1160 českou královnou Juditou, manželkou krále Vladislava, která zde byla zřejmě také pohřbena.

Návštěvníci muzea dále mohou využít dvě prohlídkové trasy, které nabízejí expozice archeologie, keramiky a porcelánu, hodin, gotického a barokního umění, mincovní kabinet, expozici lázeňství a expozici věnovanou Keramické škole v Teplicích a historické pokoje.

Začátky prohlídek jsou vždy v celou hodinu, poslední v 16 hodin.

Otevírací doba: út – pá od 12 do 17 hodin, so – ne od 10 do 12

a od 13 do 17 hodin.

Kontakt: tel: 417 537 869, info@muzeum-teplice.cz

a www.muzeum-teplice.cz.

Výstava historických kočárků

od 28.02.2009 do 30.05.2009

TEPLICE: Regionální muzeum, Zámecké náměstí 14, zve na výstavu, která Vás přenese do kouzelného světa kočárků, dětí, panenek, nadýchaných peřinek a povijanů. Časy dávno minulé na Vás dýchnou díky ukázkám dobových oděvů a doplňků i množstvím unikátních fotografií.

K vidění bude více než šest desítek historických kočárků dvojího typu – jednak klasické dětské kočárky a jednak tzv. loutkové, určené pro panenky. K jejich výrobě se používalo množství nejrůznějších materiálů, např. vrbové proutí, španělský rákos, dřevo, koženka i papírové provázky.

Otevírací doba: expozice jsou otevřeny denně kromě pondělí od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin. Vstupné: osoby starší 15 let 40,- Kč, děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci, držitelé průkazů ZTP, skupiny (od 10 osob) 25,- Kč, děti do 6 let zdarma, rodinná vstupenka (do 5 osob) 80,- Kč, držitelé rodinného pasu 70,- Kč.

Kontakt: tel: 417 537 869, info@muzeum-teplice.cz

www.muzeum-teplice.cz.

Den plný zábavy, dobrého jídla a pití

21.02.2009

JÍLOVÉ U PRAHY: Regionální Muzeum v Jílovém u Prahy, Masarykovo náměstí čp. 16, zve na II. Muzejní masopust, který se bude konat v sobotu 21. února od 9 do 14 hodin.

Připraveny jsou tradiční masopustní hody, dechová hudba, rej masek, jarmark.

V maskách je vstup zdarma.

Kontakt: telefon 241950791, fax 241950877, e-mail: info@muzeumjilove.cz,

www.muzeumjilove.cz.

Tkalcovský týden v gobelínové manufaktuře

od 02.03.2009 do 06.03.2009

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: Tkalcovský týden v Moravské gobelínové manufaktuře - kurz tkaní se bude konat v předjarním termínu v týdnu od 2. 3. do 6. 3. 2009.

Účastníci tohoto týdenního kurzu budou mít příležitost seznámit se v rámci podrobné prohlídky manufaktury se všemi tkalcovskými technikami, jimiž se v dílnách pracuje. Na úvod práce s kelimovým stavem si budou moci vyzkoušet techniku aktivního tkaní a po této zkušenosti přejít k tvorbě vlastního návrhu, který budou moci konzultovat jak se svými kolegy, tak s výtvarníkem MGM. Jádrem kurzu je kompletní realizace vlastního koberce, od zakládání plátnové vazby až po dokončovací práce jako zapošívání a napařování.

Cena kurzu 3900,- Kč zahrnuje exkurzi provozem, odborné vedení, pronájem dílny a veškerý potřebný materiál. Zájemcům je možno zajistit ubytování ve dvoulůžkovém a třílůžkovém pokoji v areálu manufaktury. Konání kurzu je podmíněno přihlášením pěti zájemců. Tkalcovský týden je možno uskutečnit i v termínu na přání.

Kontakt a přihlášky na: Moravská gobelínová manufaktura, spol. s r.o., Husova 364/4, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax +420 571 612 641, +420 571 612 338, mobil +420 723 372 010, e-mail gobelin@gobelin.cz, http://www.gobelin.cz.

Doškovou střechu už umí málokdo

František PavlicaHROZNOVÁ LHOTA: Slaměná střecha z došků, k jejichž výrobě se používal všeobecně dostupný materiál – žito, patří k nejstarším střešním krytinám u nás. V současné době se s došky setkáme převážně jen ve skanzenech. Zatímco dříve si je uměli vyrobit téměř všichni majitelé chalup, dnes tuto techniku zvládá jen pár řemeslníků. František Pavlica z Hroznové Lhoty patří k těm nejlepším.

Jeho práci dokonce ocenil v minulém roce ministr kultury, a to udělením titulu Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroba a hotovení doškové krytiny.

V Evropě existují tři technologie vázání došků. První se užívá v Anglii, druhá na Slovensku, Ukrajině, Maďarsku a třetí v Česku. Dříve, pokud chtěl hospodář vyměnit celou střechu, vyráběl si došky postupně po několik sklizní a skladoval je např. na půdě. Když bylo po čase nutné provést částečné opravy, měl vždy po ruce několik došků v zásobě.

V minulosti se došková krytina vyskytovala na téměř celém území státu, ale její ústup zapříčinilo mimo jiné i vydání stavebního řádu pro venkov v roce 1833. Ten pro velkou hořlavost zakázal její používání na nových stavbách. Často se totiž stávalo, že během požáru shořely téměř všechny domy ve vesnici. Proto se začaly používat šindele vyráběné ze dřeva, které byly vůči ohni odolnější. Přesto bylo možné objekty kryté došky najít ještě na počátku minulého století, a to zejména na jižní Moravě a v Polabí.

Na počátku je žito

František Pavlica se vrátil z vojny domů těsně po revoluci a zakrátko se pustil na základě živnostenského listu do výroby slaměných věnců pro zahradníky a aranžéry. „Začínal jsem úplně od začátku. Nejprve jsem se musel naučit zpracovávat žitnou slámu a také si domluvit její přísun. Dnes mně Rolnická společnost v Moravském Písku umožňuje, abych si zhruba z pěti set hektarů oseté plochy vybral to nejkvalitnější žito z cca 2 hektarů. To musím posekat starým samovazem, pak následuje mlácení v mlátičce staré přes sedmdesát let. K výrobě došků je totiž potřeba dlouhých, pevných a neporušených stébel. Pak přichází na řadu vlastní výroba, která již není tak složitá. Používá se při ní forma, jejíž pomocí se vyrábí dva druhy došků – hlaváky, používané na plochy střechy, a čičáky sloužící na nároží a hřeben. Došky se kladou na latě vzdálené od sebe 40 cm, přičemž se začíná u dolního střešního okraje. Na kvalitě vázání jednotlivých došků závisí trvanlivost celé střechy," vypráví o své práci F. Pavlica, jenž základy a taje řemesla odkoukal od dědečka a pana Jegly z Lipova, kteří vyráběli doškové střechy pro stavby ve skanzenech.

Příprava materiálu je náročnější než vlastní montáž

Výroba došků na střechu o ploše kolem 150 m² trvá od posečení žita asi 1 měsíc, vlastní montáž pak proběhne během týdne. Dříve byla životnost nově pokryté střechy až padesát let, a to v závislosti na jakosti použité slámy. Nyní bohužel kvůli kyselým dešťům vydrží jen dvacet až dvacet pět let a i během této doby se musí střecha udržovat. Pokud se rozhodnou v došcích sídlit ptáci, zejména vrabci, je nutné jim v tom co nejdříve zabránit.

Za 1 m² střechy zaplatí zájemce 1200 až 1500 Kč a to na základě její tloušťky. Platí totiž pravidlo, že čím je sklon střechy pozvolnější, tím musí být došek silnější. Takto pokrytá střecha má výborné izolační vlastnosti, zabraňuje rychlému střídání teplot a na půdě zajišťuje v létě chlad a v zimě teplo.

Nejen řemeslník, ale i výtvarník

Pod rukama Františka Pavlici změnily doškový kabát střechy památkových objektů ve strážnickém skanzenu, v Ruprechtově na Blanensku, v Senetářově, Lopeníku, Vlčnově, Rymicích atd. On však má vřelý vztah nejen k tradiční lidové kultuře, ale aktivně se věnuje též výtvarnému umění. Maluje od svých 13 let, a to ponejvíce olejomalby s nejrůznější tematikou jako jsou krajiny, zátiší a také portréty. Zajímá se o grafické techniky, v posledních letech především o litografii, ať už černobílou či barevnou. Nejnověji vytvořil cyklus barevných litografických listů zachycujících v naivním stylu folklorní události v regionu Moravského Slovácka. Z tohoto cyklu byl na rok 2008 vydán kalendář s názvem Rok na Slovácku, který sklidil velký úspěch.

Slaměné věnce pro aranžéry a zahradníky však nikdy vytvářet nepřestal, protože zbytky po výrobě došků se k tomu výborně hodí.

Eva Veselá

Masopust i sv. Valentýn na statku

14.02.2009

Královské Poříčí. Statek Bernard zve na tradiční masopustní akci s průvodem masek, zabijačkou, jarmarkem a kulturním programem.

Program:

jarmark s valentýnskými dárky

Pouliční divadlo Viktora Braunreitera

René Rudolf Pepa z Kraslic

pravá česká zabijačka a vše, co k tomu patří

taneční soutěže pro děti i dospělé

vyhlášení nejlepších maškar

Masopustní průvod:

sraz masek u Obecního úřadu v Královském Poříčí v 10 hodin

povolení masopustního veselí starostou obce

předání klíče od bran Královského Poříčí

nebude chybět ani něco pro zahřátí

volba krále Masopustu

výjezd průvodu v čele s koňským spřežením za zvuku harmonik pod dohledem Pátrací četnické stanice Habartov na Statek, kde začne pravé masopustní veselí.

Každý, kdo přijde na statek v masce má vstup zdarma.

Lidečko – ze všech úhlů pohledu nejlepší

Kapličku sv. Anežky opravili členové místní KDU-ČSLLIDEČKO: V rámci Programu obnovy venkova proběhl již 14. ročník celostátní soutěže Vesnice roku 2008, jejímž vítězem se stala valašská dědina Lidečko ve Zlínském kraji. Bude proto reprezentovat naši republiku v soutěži Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice.

Pohled do historie

Lidečko se rozkládá v údolí říčky Senice a archeologické nálezy dokládají osídlení již v době bronzové. První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1424, kdy císař Zikmund předal do zástavy Miroslavovi z Cimburka ves Lidečko. Ústředním motivem nejstaršího otisku obecní pečeti z roku 1749 je radlice, která vypovídá o zemědělském charakteru obce.

V únoru 1999 byl Lidečku udělen znak a prapor, jejichž autorem je zdejší občan a obecní kronikář Karel Dorňák.

Nejstarší historickou památkou je kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, který byl na místě zničeného původního svatostánku z počátku 16. století vystavěn v druhé polovině 17. století. Z původního objektu se zachovaly pouze tři zvony. Období baroka dokládá socha svatého Jana Nepomuckého a kamenný kříž. Budova zdejšího fojtství z 18. století byla v sedmdesátých letech minulého století rozebrána a přemístěna do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

O významu Lidečka vypovídá i první písemná zmínka o zdejší škole, datovaná rokem 1651. Nová školní budova byla postavena v roce 1837, další pak v devadesátých letech 19. století.

 

Zlatá stuha pro Lidečko

„Toto ocenění získává obec, která nejlépe a vyváženě obstojí ve všech posuzovaných oblastech. Komise sleduje prezentaci společenského života, aktivity občanů, celkový obraz vesnice, občanskou vybavenost a infrastrukturu, spolupráci s podnikateli, veřejná prostranství, péči o zeleň a krajinu a v neposlední řadě též koncepční obecní dokumenty," tolik z tiskoviny Vesnice roku Zlínského kraje 2008.

Lidečko se na vstup do soutěže připravovalo dlouhá léta a hned první přihláška přinesla zisk nejvyšší příčky na krajské i celostátní úrovni. „Toto ocenění, které získala naše obec, je oceněním každého z nás. Není to dílem jedince nebo skupiny lidí. Každý občan více či méně k tomuto úspěchu přispěl. Velmi si vážím toho, že v době, kdy se všechno točí kolem peněz a vlastního pohodlí, se v naší obci najdou občané, kteří se bezplatně a na úkor svého volného času věnují dětem a mládeži, pomáhají při zachování a udržování vztahu k přírodě a duchovním hodnotám, k tradicím a zvykům. No zkrátka dělají nezištně něco navíc pro nás všechny. Za to jim patří veliký dík."  Tato slova zazněla z úst starosty Lidečka Ing. Vojtěcha Ryzy při předání ceny „Vesnice roku 2008“.

 

Spolky – důležitá součást života obce

V Lidečku působí 16 organizací a spolků, které se výraznou měrou podílejí na zdejším kulturním dění. Folklorní soubor Valášek navštěvuje zhruba padesátka dětí ve věku od 4 do 15 let rozdělených do dvou kategorií. Folklorní soubor dospělých se zatím schází nepravidelně a připravuje různé akce jako jsou například „dožínky“, ale zvažuje pravidelné vystupování. V souboru by zájemci mohli pokračovat po skončení činnosti ve Valášku.

Dvanáctiletá Aneta Juříčková, která v Lidečku zpívá v dětském kostelním sboru, ale vystupuje také jako sólistka při různých příležitostech, se vloni stala vítězkou celostátní soutěže a získala titul „Zlatý Zpěváček 2008“.

Řada takovýchto akcí ve folklorním stylu si pochopitelně vyžádala pořízení příslušných krojů, při jejichž šití se vycházelo z poznatků získaných ve vsetínském muzeu. Podobný kroj má více zdejších vesnic, avšak liší se drobnými detaily. První várka krojů je majetkem SK, druhá byla pořízena s pomocí dotace a patří obci Lidečko. Všechny kroje byly vyšívány a šity přímo v obci a 90 % potřebných financí šlo z vlastních obecních zdrojů.

Historie dechové hudby Lidečanka s dlouholetou tradici začíná rokem 1921. Kapela má kolem patnácti členů a jejím největším úspěchem je první místo na moravském Polka festu před deseti lety.

Tradicí, sahající až do roku 1911, se může pochlubit amatérské divadlo. Tehdy byla představena hra s náboženskou tematikou. Současní divadelní ochotníci hrají ve třech souborech, které jsou zastřešeny názvem TAM-TAM. První soubor, který tvoří děti a mladí do šestnácti let, se zaměřuje zejména na pohádky, další sdružuje střední generaci a pozadu nezůstávají ani ochotníci senioři, kteří si dokonce troufli i na náročný tanec kankán.

Většina kulturních akcí je realizována z vlastních zdrojů, výjimkou jsou jeden až dva koncerty pořádané ve zdejším kostele. Kromě kulturního domu, přírodního amfiteátru u Čertovy skályČertových skal je tu ještě areál Račné – lovecká chata v přírodě. Bývá místem konání pro Den dětí, na němž vystupují folk a country skupiny atd.

Všechny spolky mohou zdarma využívat prostory kulturního domu ke zkouškám a schůzkám.

Společenské centrum

Činnost všech zájmových spolků a organizací zastřešuje Společenský klub (SK), jehož počátky spadají do roku 1992. Oficiálně byl založen v říjnu 1999, má podobu občanského sdružení a úzce spolupracuje s tříčlennou kulturní komisí. Právě SK v obci koordinuje všechny kulturní a sportovní akce. Ty nejdůležitější jsou uvedeny v kulturním kalendáři, na jehož tvorbě se podílejí všechny zdejší subjekty. Rozpočet SK se skládá z finančních příspěvků určených jednotlivým spolkům – v letošním roce dostaly tyto organizace od obce na činnost částku 264 tisíc Kč.

Mezi největší akce patří Mezinárodní festival dechové hudby, který v roce 2008 vstoupil do 19. ročníku, a sešlo se na něm sedm dechových hudeb. Partnery projektu byl Zlínský kraj – přispěl formou grantu částkou 15 tisíc Kč, Hudební nadace OSA a Motorest „Čertovy skály“. Během let se na festivalu, který se konal v amfiteátru u Čertových skal, představily kromě našich i dechové hudby ze Slovensku, Holandska či Chorvatska.

Každým třetím rokem se v Lidečku konají dožínky. Ty zatím poslední proběhly v srpnu 2008.

 

Nový kulturní dům

Objekt zdejšího kulturního domu je v okrese Vsetín nejstarší. Sál má kapacitu 200 osob, dnešním požadavkům však již nevyhovuje, a proto obec připravuje výstavbu nové budovy. Vypracovaný projekt má název „Nízkoenergetický kulturněspolečenský komplex pro všechny generace – Společenské centrum“. Celková realizace by stála 65 milionů Kč. Pro letošní rok je zajištěna dotace z ROPu ve výši 28,2 milionu Kč, obec se zavázala, že práce za 6 milionů provede brigádně. I tak musel být projekt upraven tak, že se sice postaví celá budova, ale dokončí se pouze přízemí se sálem a potřebným zázemím. Právě sem se přesune konání všech kulturních akcí – divadelních představení, koncertů, oslav plesů atd.

Eva Veselá

Další uchazeči o titul Mistrovské dílo UNESCO

Vlčnov - mládež i starosta Jan Pijáček v krojíchV listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Jde o první takto oceněnou nemateriální památku u nás,  ale Jízda králů i Hlinecká masopustní obchůzka mají stejnou ambici.

Jízda králů

Tento prastarý obřad má kořeny v dávné minulosti, kdy měl přes Moravu v ženském přestrojení utíkat uherský král. Ještě v minulém století se Jízda králů konala na téměř celé Moravě, do současné doby se uchovala zejména na Slovácku - Vlčnov, Kunovice a Hluk a také na Hané - Doloplazy. Snad nejhonosnější bývá Jízda králů ve Vlčnově, kde první zmínka o jejím konání pochází z roku 1808. Zajímavostí je skutečnost, že k přerušení konání nedošlo ani během 2. světové války.

Ve Vlčnově je ustaveno občanské sdružení Společnost Jízdy králů (má přes 200 členů), jehož hlavním posláním je podpora tradičního zvyku mládeže Jízdy králů a udržení vlčnovského kroje pro další generace. Na tradičním krojovém plese 31. ledna 2009 ve Vlčnově představili nového krále roku 2009. Král musí být chlapec ve věku 11 až 12 let. Ten jede v ženském převlečení a s růží v ústech v čele průvodu. Tvář mu zakrývají široké stuhy a během jízdy nesmí promluvit. Doprovází ho královská družina - "lekrůti", což jsou chlapci se věku osmnácti let. (Dříve se po dosažení tohoto věku odvádělo na vojnu).

První Jízdy králů v Hluku se datují od konce 19. století, asi do poloviny 20. století probíhaly každoročně, přerušení proběhlo v období válek. Od 70. let minulého století se zde koná Jízda králů každé tři roky - zatím naposledy v červenci 2008. I zde je základem stejná legenda o útěku uherského krále. V krojích z Dolňácka, ale i Valašska bylo možné vidět děti v kočárcích až po 92 letou paní Annu Poláškovou. Jízda králů tu bývá součástí Dolňáckých slavností, na nichž mimo jiné probíhá i soutěž ve verbuňku.

V Doloplazích pořádal v loňském roce po sedmadvacáté Jízdu králů folklorní soubor Olešnica.

Hlinecká masopustní obchůzka

Zatím poslední se uskutečnila v sobotu 7. února ve skanzenu Veselý Kopec. Předvedla ji vesnická skupina z Vortové u Hlinska. Hlinecké masky i jejich projevy mají stejnou podobu od 19. století. Můžeme mezi nimi vidět rasa s kobylkou, kominíky, turky, slaměného atd.

ev

Den lidových řemesel

05.07.2009

ŽACLÉŘ: Městské muzeum, Rýchorské náměstí 10, a město Žacléř zve na tradiční lidový jarmark s možností koupě hotových výrobků od řemeslníků, s bohatým kulturním programem, dobrým jídlem a pitím.

Kontakt: tel. 499 739 225,

e-mail: muzeum@zacler.cz.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Lidová kultura