Začínáme ohlédnutím do bohaté historie základních uměleckých škol citací z Rámcového vzdělávacího programu pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání:
„Umělecké vzdělávání má v českých zemích dlouholetou tradici. Počátky hudebního vzdělávání sahají až do 17. století. Působením vynikajících kantorů v 18. století a vznikem městských hudebních škol ve století devatenáctém byla založena tradice organizovaného hudebního vzdělávání v českých zemích. Počet hudebních škol se v době první republiky dále rozšiřoval, a tehdy byl nad těmito školami stanoven i odborný dohled školní inspekce. Po druhé světové válce byl zaveden jednotný typ základních hudebních škol. V šedesátých letech 20. století se tyto školy transformovaly na lidové školy umění, ve kterých postupně vznikaly další obory: taneční, výtvarné a literárně-dramatické. V době tzv. normalizace význam těchto škol poklesl zařazením mezi školská zařízení. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila lidovým školám umění jejich původní statut školy a dala jim i dnešní název – Základní umělecká škola. V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání.“
Co nás zajímalo:
Asociace byla založena v roce 1999. Jaký impuls vedl k jejímu vzniku?
Po roce 1989 vznikla nutkavá touha dát tehdejším lidovým školám umění novou tvář a novou vizi. Realizace tohoto přání bylo velice pozitivním krokem v životě našeho uměleckého školství. Stanovené záměry se uskutečňovaly pod nově vzniklou asociací pedagogů základních uměleckých škol = „APZUŠ“ (Asociace pedagogů) a současně vzniklými uměleckými radami.
V prosazování změn to neměla APZUŠ vůbec jednoduché. Po řadě složitých jednání vydalo v roce 1991 MŠMT vyhlášku o organizaci základního uměleckého školství. Tento dílčí úspěch přinesl určité zklidnění situace. Ale i tak ZUŠ ještě mnohokrát procházely velice krizovými křižovatkami své existence. A právě na příkladu těchto složitých situací se ukázalo, že úspěšným partnerem pro jednání s vládními představiteli může být pouze instituce, která se z principu sobě vlastnímu zabývá manažerstvím, metodou řízení a zvládá zákonodárství, a to v rovině, jež dává naději na úspěšné řešení nastíněné problémové situace.
Tak vznikla v roce 1999 AZUŠ ČR, jejímž tělem jsou školy, které v Asociaci zastupují ředitelé. Složení Rady AZUŠ ČR jako výkonného orgánu Asociace bylo zvoleno tak, aby každý kraj měl svého zástupce. Potřeba neustále hájit svou existenci se promítá do počtu členů Asociace, jejíž užitečnost dokládá i úspěšná realizace mnoha úkolů v oblasti zákonů, vládních nařízení a vyhlášek.
Asociace základních uměleckých škol ČR zastupuje 385 škol, a je tak největší školskou asociací. Jejím posláním a předmětem činnosti je:
a) prosazování a ochrana existenčních a ekonomických zájmů základních uměleckých škol,
b) péče o rozvoj a kvalitu uměleckého školství v České republice.
Co závažného nyní řeší či v minulosti řešila?
AZUŠ ČR se aktivně zapojila do řešení reformy financování regionálního školství pro ZUŠ. Spolu s ministerstvem jsme připravili a dohodli se na normativech pro všechny čtyři obory, které budou centrální a pro všechny kraje závazné. V budoucnu už nebude možné, aby každý kraj si podle svého mínění stanovil normativy vlastní. Tuto reformu vítáme, protože našim školám přinese jistotu v oblasti financování a jistotu v jejich existenci. V této chvíli ještě není dořešeno financování nepedagogických pracovníků na ZUŠ, ale jsme v kontaktu s náměstkem ministryně p. V. Píclem, s nímž o této skutečnosti jednáme, a dokonce školního roku by měla světlo světa spatřit nová metodika pro financování nepedagogických pracovníků.
V určité době byly ZUŠ ohroženy na existenci. Je již tento problém zažehnán?
Máte pravdu, v minulosti byl systém ZUŠ ohrožen, v době vlády Nečasova kabinetu byla taková myšlenka, že by stát mohl ušetřit, kdyby přestal ZUŠ financovat. Naštěstí vláda předčasně skončila, s ní odešel i její ministr pro školství, a na tuto absurditu si už nikdo ani nechce z politiků vzpomenout.
Lze tuto formu uměleckého vzdělávání (vlastně úplně pro každého) srovnat se zahraničím? Mají české „zušky“ ekvivalent v zahraničí, a je se zahraničím srovnatelná kvalita vzdělávání na této věkové úrovni?
České ZUŠky se staly v průběhu několika staletí skutečným unikátem z několika důvodů. Vždyť celé generace rodičů, absolventů uměleckých škol, přivádějí své děti často do stejné budovy, kde se samy vzdělávaly. Další nezpochybnitelným „generátorem“ jsou generace světově uznávaných skladatelů, dirigentů, interpretů i pedagogů. A to hovoříme čistě o hudební tradici. K ní se v podobné intenzitě přidávají výtvarní, divadelní i taneční umělci. S vědomím této tradice a především komplexního pojetí uměleckého vzdělávání na ZUŠkách se nám ostatní systémy v Evropě i ve světě pouze přibližují v některých oblastech. Právě komplexní pojetí vzdělávání, zdůrazňuji slova komplexní vzdělávání, skutečně nemá jinde obdoby. Komplexnost je zajištěna díky ukotvení ZUŠek v zákonech, vyhláškách, jasnému kurikulu, odbornému a pedagogickému vzdělání učitelů, možnosti jejich dalšího profesního růstu (DVPP), finanční dostupnosti, podpoře místních samospráv a zaměření na kontinuální umělecké, nikoliv umělecko-sociální vzdělávání. Komplexnost existuje díky provázanosti třístupňového uměleckého vzdělávání, evaluaci vlastní i vnější a v neposlední řadě široké síti ZUŠek, kdy se školy stávají často jediným kulturním centrem v obci. To však neznamená, že některé systémy v Evropě nejsou v jistých výše uvedených oblastech vyspělejší. Ale bohužel jen v některých oblastech a v ostatních nenaplňují ani ty nejzákladnější parametry. Např. vzdělání pedagogů v pedagogice není v mnoha zemích podmínkou, školy nemají právní ukotvení v zákonech, pokud spadají do nějakého resortu, tak pod ministerstvo kultury, které má v každé evropské zemi tradičně chabý rozpočet. Také je třeba zmínit nedostupnost vzdělávání pro žáky z finančních důvodů (nerovný přístup) nebo až nepochopitelné rozdíly v organizaci v jednotlivých regionech dané země.
Nejblíže se našemu systému přibližují země na východ a jihovýchod od České republiky, Pobaltí a Skandinávie (zvl. Finsko a Švédsko). Směrem západním a jihozápadním se jedná o přílepky literárních škol (děti chodí do zájmového jednopředmětového kroužku) nebo o solitérní systémy v rámci regionů bez celkové koncepce kontinuálního uměleckého vzdělávání, často s přesahem do sociální oblasti či dokonce péče s podtextem finančního přežití. Systémy přežívají např. díky jednorázovým projektům a nemohou plánovat na více než několik let dopředu, koncepce se pak kvůli tomu často v průběhu deseti let dvakrát i vícekrát změní. Právě kvalitní umělecké vzdělávání je postaveno na dlouhodobých koncepcích, neboť proces uměleckých dovedností (naučit se hrát na housle) nelze realizovat během tříletého a, dejme tomu, i finančně přebohatého projektu.
Kolik ZUŠ je v ČR, a kolik z nich je registrováno v Asociaci?
Síť základních uměleckých škol je poměrně hustá. V současné době je škol kolem 488, s jejich pobočkami přes 1000. V AZUŠ ČR je zaregistrováno 385 škol a zájem o členství v Asociaci každým rokem přibývá.
Jaké výhody má pro jednotlivé subjekty členství v Asociaci; co „zuškám“ členství přináší?
V první řadě Asociace poskytuje ředitelům spoluúčast při tvorbě a novelizacích zákonných norem, kdy mohou aktivně vstupovat do procesu připomínkování. Mohou se na Asociaci obrátit s požadavkem poskytnutí právního výkladu konkrétní situace. V rámci hlavní činnosti mají školy ošetřena autorská práva na provozování uměleckých děl. Díky členství AZUŠ v asociaci, která profesně sdružuje školské asociace v České republice, získáváme nejaktuálnější informace ze školské legislativy. A jako člen evropské asociace známe podrobně situaci v ostatních zemích celého kontinentu. Zjednodušeně řečeno Asociace poskytuje svým členům tolik potřebný nadhled na každodenním životem škol a ředitelů, kteří jsou klíčovými osobnostmi kvality uměleckého vzdělávání v základních uměleckých školách.
Kdo je nejčastěji zřizovatelem, a jak je to s financováním ZUŠ v ČR obecně?
Zřizovatelem ZUŠ v ČR jsou kraje, obce, církve a právnické osoby. Základní umělecké školy jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů. Platy učitelů jsou financovány ze sta procent, provoz škol si „zušky“ hradí z úplaty od rodičů žáků.
Jaký je roční poplatek pro žáky, a liší se v jednotlivých školách?
V jednotlivých školách se úplata za vzdělávání liší. Částka za rok se pohybuje mezi 2500 a 5000 Kč podle oboru, velikosti školy, složitosti organizace výuky a podle regionu.
Je síť ZUŠ rozmístěna rovnoměrně? Je nějaký z krajů na „zušky“ bohatší, či některý naopak v tomto směru strádá?
Ano, dá se říci, že síť základních uměleckých škol je rozmístěna rovnoměrně. Moravské kraje jsou na „zušky“ bohatší, ale české kraje jsou také dostatečně pokryty.
Jak se přizpůsobují ZUŠ novým trendům ve výuce, propojení s moderními technologiemi, zájmu o nové obory? Je v tomto ohledu nějaká ze škol výjimečná, progresivní?
V nových trendech ve výuce a propojení s moderními technologiemi jsou školy odkázány spíše samy na sebe, a to z několika pohledů. Základní umělecké školy zatím nemohou získávat finanční prostředky na tzv. šablony jako školy mateřské, základní a střední, což způsobuje značné rozdíly v materiální vybavenosti jednotlivých ZUŠ.
Druhou výzvou je připravenost nebo spíše nepřipravenost středních a vysokých škol, z jejichž lavic by měli přicházet učitelé, kteří dokážou obsáhnout nejen pedagogicko-uměleckou oblast, ale především onu technologickou. Žáci velmi často znají moderní technologie několikanásobně lépe než současní učitelé. A zde je skutečně neorané pole, spíše nezoraný lán, kde by se uplatnili pedagogové znalí nových technologií ve spojení s uměleckým vzděláváním, aby žákům předali základní principy uměleckého vkusu a poznání, rodící se z umělecké avantgardy, oproti komerční povrchnosti, líbivosti a prvoplánovitosti. V současnosti skutečně záleží na osvícenosti vedení škol, zda dokážou ve svých učitelských kolektivech nalézt skutečné pedagogy těchto oborů. Progresivní školy existují, ale bohužel v současné době neexistuje širší koncepce spojení umění a moderních technologií. Snad také proto, jak překotně se moderní technologie rozvíjejí.
K otázce nových oborů stojí za zmínku, že můžeme hovořit o pátém uměleckém oboru audiovizuální tvorby, který již existuje u našich nejbližších sousedů na Slovensku. U nás se audiovizuální tvorba realizuje v rámci stávajících výtvarných oborů ve spolupráci s literárně-dramatickým oborem na konkrétních školách. Ale o nějakém systematickém a uceleném zařazení těchto nových oborů se zatím nehovoří. Jde spíše o otázku pro následující roky.
Jaké možnosti studia na ZUŠ mají dospělí a speciálně senioři?
Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání nám umožňuje organizovat studium pro dospělé ve všech čtyřech oborech. Studium může být maximálně čtyřleté a výukové plány jsou individuální, vždy na jeden školní rok.
Speciálně pro seniory vznikají na našich školách Akademie III. věku, kde mohou studovat lidé ve starším aktivním věku. Studium je tříleté nebo dvouleté, podle toho, jaký program je na jednotlivých školách. Ve většině případů studium financuje zřizovatel, ale samozřejmě jsou Akademie, kde si na studium přispívají senioři. Finanční částka je symbolická, taková, kterou si každý senior může dovolit.
30. 5. se koná ZUŠ Open. Můžete za Asociaci ZUŠ tuto akci představit blíže?
ZUŠ open – celonárodní happening základních uměleckých škol ve veřejném prostoru je unikátní projekt, na kterém základní umělecké školy představí svůj program po celé ČR v rámci jednoho společného dne, a to 30. května 2017. Bude to den oslav, sdílené radosti a respektu k unikátnímu systému základního uměleckého vzdělávání. Každá „zuška“ si připraví program pro širokou veřejnost – hudba, tanec, divadlo, výstavy – to vše předvedou žáci základních uměleckých škol v jeden den. Setkají se žáci, učitelé, rodiče a široká veřejnost, prostě všichni, kteří mají zájem o umění a kultivaci nejmladší generace. Patronkou tohoto projektu je operní pěvkyně Magdalena Kožená.
Jak spolupracujete s Nadačním fondem Magdaleny Kožené? A jak s Českou filharmonií, případně s jinými subjekty?
Od loňského roku AZUŠ ČR aktivně spolupracuje s Nadačním fondem Magdaleny Kožené prostřednictvím Správní rady nadačního fondu, kde AZUŠ ČR má svého zástupce a tím je prezidentka AZUŠ ČR. Správní rada připravuje celý projekt OPEN ZUŠ ve spolupráci s AZUŠ ČR. Asociace se velmi aktivně podílí na programu nadačního fondu a připomínkuje veškeré aktivity správní rady.
Již čtvrtým rokem spolupracuje AZUŠ ČR s Českou filharmonií na projektu společného orchestru hráčů z České filharmonie a žáků ZUŠ.
Udělujete ještě stále Cenu AZUŠ ČR? (Webové stránky jsou v rekonstrukci a procházejí aktualizací.) Komu byla udělena naposledy a za co? Co obnáší?
Cena AZUŠ ČR stále existuje, uděluje se podle potřeby, a to nemusí být každý rok. Poslední cena byla udělena v roce 2015 realizačnímu týmu Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV).
Jaké cíle má Asociace pro nejbližší období?
Dopracovat a dokončit novelu vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání, kterou musíme sladit s našim RVP ZUV a s novou inkluzí na školách. Dále si musíme ohlídat dokončení reformy financování regionálního školství pro naše školy, nastavení nových normativů tak, aby byly pro naše školy přínosné, a ne aby je brzdily v jejich práci a rozvoji. Dalším úkolem pro nejbližší období je podílet se ve spolupráci s MŠMT ČR na dokončení kariérního řádu. Spolupracujeme s Českou školní inspekcí na kritériích hodnocení pro ZUŠ a jsme aktivními navrhovateli jejich obsahu.
Děkujeme za odpovědi.
Webové stránky AZUŠ: http://www.asociacezus.cz/
Informace o ZUŠ Open: http://www.zusopen.cz/
