pátek
23. srpna 2024
svátek slaví Sandra

Děti a mládež

SÍLA VODY OČISTNÁ VELIKONOCE NACHYSTÁ

POLIČKA: Velikonoce se dříve slavily nejen jako církevní svátky. Připomínaly především začátek jara a celého hospodářského roku. Během příprav na ně probíhal důkladný úklid v domácnosti, větrání příbytku, praní prádla.

od 17.02.2018 do 15.04.2018
Autor článku: 
ZAVORALOVÁ

Lidé se věnovali nejen očistě těla, ale i svého ducha. Činili tak zpytováním svědomí, přemýšlením nad svými hříchy, návštěvou obřadů v kostele, modlitbou a jinými symbolickými úkony.

V lidové víře k obojímu dobře posloužila voda, proto se hojně objevovala při různých zvycích a obyčejích. Voda špínu a zlo odplaví, nemůže prý být ničím znečištěna. Voda je nezbytná k životu. Je potřeba dobře s ní hospodařit a šetřit jí.

Na výstavě uvidíte mnoho starodávných předmětů spojených s osobní hygienou i krášlením, s čistotou domu i praním prádla. Zvykoslovné předměty, používané k obyčejům, jako například posvěcené proutky kočiček, slaměná figurína smrti, nebo zelená ratolest létečka, budou replikami či napodobeninami těch původních. Ty se totiž vyráběly z přírodnin pouze pro jeden den nebo krátké období a po vykonání symbolického úkonu je pohltila řeka nebo sežehly plameny.

Návštěvníci si budou moci vyzkoušet některé činnosti a předměty.

 

MOKRÁ VERNISÁŽ

V sobotu 17. února od 14.00 do 16.00 hod. budete mít možnost na vlastní kůži poznat, že voda přináší užitek i potěšení. V programu „Babiččino velké prádlo“, který vznikl v Městském muzeu Svitavy, budete mít možnost vyprat prádlo na valše, pracím zvonem či v originální japonské pračce. Zjistíte, k čemu slouží klikyhák a mandl. Vyzkoušíte, jak těžké je nanosit vodu na vahadle, nebo žehlit starými žehličkami. Pro oddech po těžké práci si ve tvořivé dílně vyrobíte barevný balíček z několika druhů vonných solí do koupele.

 

Velikonoční Evangelium podle houslí znovu v Ostravě

OSTRAVA: Po dvou letech budou mít Ostravané vzácnou příležitost zhlédnout výjimečné hudební představení Evangelium podle houslí. Velikonoční chrámové oratorium skladatele Pavla Helebranda, na jehož provedení se podílí na 180 zpěváků a hudebníků v čele s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, zavítá do katedrály Božského Spasitele.

13.04.2018
Autor článku: 
Ilona Kučerová

Předchozí provedení v letech 2009–2016 zhlédlo v devíti představeních přes devět tisíc diváků. Letošní dvě ostravská představení – první pro školní mládež a seniory a druhé pro veřejnost – proběhnou 13. dubna v 10.00 a v 19.30 hodin. Délka představení je cca 90 minut, je bez pauzy a je vhodné pro děti od 10ti let.

V červnu 2018 bude dílo provedeno na mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl – zdejší představení se uskuteční 20. a 21. června 2018 ve 20.30 hodin v Piaristickém chrámu Nalezeni sv. Kříže.

 

Stylově vrstevnaté oratorium Evangelium podle houslí pro sóla, smíšený sbor, dětský sbor, cimbálovou muziku, smyčcový orchestr, dechový orchestr, varhany a bicí nástroje je dílem současného skladatele Pavla Helebranda. Zpracovává evangelia Nového zákona. Libreto čerpá z tradic velikonočních pašijových her, hudba je inspirována moravskými vokálními projevy. Vyzvánění a vytrubování uvozuje zpěvy a písně, jimiž prolínají činoherní výstupy a voicebandy, pantomima, halekačky, modlitby a nářky nad mrtvými. V baladách se ke zpěvu přidává i publikum a účastní se tak na příběhu, který si vypráví celé společenství shromážděných. Každý jako by znal některou z událostí Ježíšova života, které postupně vyvstávají před našima očima: Ježíš představovaný Jiřím Pavlicou sbírá apoštoly - muzikanty Hradišťanu, dává se pokřtít Janem Křtitelem, rozmlouvá s ďáblem na poušti a začíná své veřejné působení proměnou vody ve víno. Události, zprvu plné evangelijní radosti, posvátnosti a zázraků, se však postupně dramaticky proměňují. Ježíš zachraňuje Máří Magdalénu před ukamenováním, jeho střety se zákoníky jsou čím dál ostřejší. Děj nabývá na hrozivosti smrtí Jana Křtitele a zradou Jidášovou a vrcholí událostmi Velikonočního týdne - odsouzením a ukřižováním Ježíše na hoře Golgotě. Teprve závěrečná slavnostní balada o Vzkříšení a Nanebevzetí Božího Syna přináší katarzi a dovršuje tak radostnou zvěst celého Evangelia.

Záštitu nad představením převzal Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský a Ing. Petra Bernfeldová, starostka městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Předprodej vstupenek bude zahájen 1. února 2018 na všech pobočkách Ostravského informačního servisu, www.ostravainfo.cz, tel.: 596 123 913.

Ceny vstupenek: představení pro veřejnost: zóna 1 (na místa) – 400 Kč, zóna 2 (na místa) – 300 Kč, zóna 3 (volné sezení) – 150 Kč, dopolední představení pro školní mládež a seniory: jednotné vstupné 90 Kč.

 

Další informace o projektu

Heslo na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelium_podle_housl%C3%AD

Fotoreportáž z roku 2009: http://ostravablog.cz/foto/evangelium-podle-housli-nadchlo-vyprodanou-katedralu/

Fotoreportáž z roku 2010: http://ostravablog.cz/foto/evangelium-podle-housli-se-vratilo-do-ostravy/

Fotoreportáž z roku 2011: http://ostravablog.cz/foto/strhujici-evangelium-podle-housli-v-roce-2011/

Rozhovor s Jiřím Pavlicou: http://www.denik.cz/hudba/evangelium-podle-housli-se-po-roce20100319.html

http://www.ostravan.cz/30668/katedrala-bozskeho-spasitele-se-rozeznela-velkolepym-evangeliem-podle-housli/

 

 

 

Vědecká knihovna žije olympiádou

OSTRAVA: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě sice připravila pro návštěvníky „olympijský program“, ale aktivně sportovat se zde nebude. Protože jsou tady v hlavní roli knihy, zve širokou veřejnost od 1. 2. 2018 k zhlédnutí knižní výstavky Z historie zimních olympijských her ve vstupních prostorách knihovny.

od 01.02.2018 do 17.03.2018
Autor článku: 
Marcela Stehlíková

Vystavené publikace mapují hlavně účast a úspěchy našich olympioniků, současně se jedná také o průřez knižní produkcí, která byla v průběhu minulých let při příležitosti zimních olympijských her vydávána, a to od prvních her v roce 1924 v Chamonix až po ZOH v Soči v roce 2014. Z obálek a stránek  shlíží takové osobnosti sportu jako Jiří Raška, Aleš Valenta, Kateřina Neumannová, Lukáš Bauer, Gabriela Koukalová, Martina Sáblíková, také „zlatí hoši“ z Nagana a mnoho dalších. Na výstavce najdete rovněž informaci o symbolice olympijských her.

Téma olympiády pro své zvídavé návštěvníky nabídne ve středu 14. 2. v 16. 30 také přednáška Marcely Šimonidesové s názvem Za krásami Jižní Koreje. S lektorkou se návštěvníci přenesou na chvíli v duchu olympijských her do země hostící sportovní klání.  Vstup je zdarma.

Milování v přírodě

ÚSTÍ NAD LABEM: Výstava „Milování v přírodě“ podává ucelený přehled o způsobech rozmnožování zvířat.  Kvalitní fotografie a sbírkové předměty doplňují  rozsáhlé vysvětlující texty, založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. Výstava je pojata zábavnou formou

od 02.02.2018 do 01.07.2018
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

Třeba si můžete v části výstavy věnované námluvám u zvířat sestavit profil svého ideálního partnera. Anebo si na interaktivní obrazovce vyzkoušet výběr partnera podle jeho tváře s následujícím vysvětlením, jaké vlastnosti se na lidských tvářích mohou projevovat.

K dispozici jsou ve výstavním sále i samoobslužné pracovní listy. Celá výstava vznikla v Olomouci, ale pokusili jsme se jí dát i Ústecký rozměr. Například tím, že jednu celou místnost jsme věnovali nedávno zesnulému orangutanovi Ňuňákovi. Další lokální prvky jsou ve výstavě šikovně skryté a bude na pozorných návštěvnících, zda je objeví.

Veškeré texty jsou dostupné i v angličtině.

Masopustní průvod v Jaroměři už brzy!

JAROMĚR: "Velevážené občanky a občané jaroměřští, s radostí Vám oznamujeme, že pro Vás všechny opět Masopustní průvod připravujeme! V úterý 13. února se maškary a muzikanti v 13.30 h od ZUŠ F. A. Šporka směrem k městskému rynku budou ubírati, na Městském úřadě o Povolení a Feruli budou žádati a potom svými taškařicemi Vás budou chtít pobavit," zve za pořadatele pedagožka Jarka Holasová.

13.02.2018
13:30
Autor článku: 
Jarka Holasová

"Spolek Pronáměstí pro Vás všechny občerstvení u stánků na náměstí nachystá, polévka a pochoutky ze zabijačky, čaj, horká medovina, svařené víno, koláče a další dobroty chybět nebudou. Průvod se v mnoha krámcích zastaví, muzikanti pro radost zahrají a zazpívají. Hospodyně, opakujte mazurku, ať si s naším medvědem zatancovat můžete a hospodáři, drobné groše si střádejte, abyste klibnu nebo jiná zvířata od nás koupiti mohli. Výtěžek z masopustního koledování hnedle v sobotu 17. března 2018 dopoledne v Domově sv. Josefa v Žirči předáme, kde místní klienty masopustním „rejděním“ rozveselit hodláme. Uvidíte-li průvod maškar, prosím, věnujte i malý obnos na pomoc lidem, kteří nemají to štěstí a chybí jim zdraví. Nové rehabilitační zařízení pro ně zakoupeno bude! Děkujeme."

Za muzikanty a maškary Jarka Holasová

 

Akci podporují Johnova pekárna Josefov, Řeznictví Uhlíř Jaroměř a Cukrárna Vilma Dvůr Králové nad Labem.                             

Masopust představoval v minulosti období mezi dvěma postními dobami. Byl oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst, protože následovalo období čtyřicetidenního půstu. Doba Masopustu nastává po svátku Tří králů a její konec je závislý na datu Velikonoc, končit tedy může od poloviny února až do počátku března o Masopustním úterý před Popeleční středou. Probíhaly během ní taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Toto období vrcholí na Tučný čtvrtek, kdy bývala zabíjačka a hostina a v poslední tři dny (neděle, pondělí, úterý), které se nazývají Končiny, Ostatky, Fašank nebo přímo Masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a taneční zábavy.

V noci před Popeleční středou ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den, na Popeleční středu, se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, nepočítají se neděle. Počátky Masopustu a Masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

Naše galerie - 11. ročník výtvarné soutěže pro občany Náchodska

NÁCHOD: V Galerii výtvarného umění v Náchodě (GVUN) byla otevřena výstava v rámci 11. ročníku výtvarné soutěže pro občany Náchodska - Naše galerie. Společným jmenovatelem kreseb, grafik, maleb, fotografií či plastik bylo téma: Putování. Soutěž je nově od roku 2017 bienále - koná se vždy v lichém roce, výstava soutěžních prací se uskuteční v lednu a únoru roku následujícího.

od 27.01.2018 do 18.02.2018
Autor článku: 
ika

Věkové kategorie zahrnovaly úplné spektrum od dětí do 6 let věku přes mládež až po dospělé. Soutěž je nově od roku 2017 bienále - koná se vždy v lichém roce, výstava soutěžních prací se uskuteční v lednu a únoru roku následujícího.

Soutěž je určena občanům Náchodska (Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Police nad Metují, Velké Poříčí nad Metují a jejich přilehlé obce), těm, kteří dosud nespolupracují s GVUN (nevystavují zde). Výstava je veřejnosti přístupna od 27. ledna do 18. února t.r. Po zahájení výstavy proběhlo předání cen vítězům a oceněným. V programu vernisáže vystoupili žáci tanečního oboru ZUŠ Bedřicha Smetany Nové Město nad Metují a Smyčcový kvartet z Náchoda.

Téma poutníka je v evropské kultuře přítomno již od homérských časů, kdy  hrdina Odysseus  putoval deset let z války o město Tróju zpět na ostrov Ithaka. Poutníkem byl svým životním osudem i J.A.Komenský - a motiv putování rovněž objevíme v jeho dílech. Hrdiny svých příběhů nechávali putovat i velikáni typu Dante Alighieriho či George Gordona Byrona. Do role poutníka se stylizoval i náš Karel Hynek Mácha. Je velmi inspirativní sledovat vyjádření motivu putování širokou škálou výtvarných prostředků. Především pak zaujalo zpracování  motivu putování různými věkovými kategoriemi. Soutěž Naše galerie vznikla v roce 2006 u příležitosti 40. výročí vzniku galerijních prostor v Náchodě.  Bylo skvělé zaznamenat zájem veřejnosti nechat na sebe působit poselství prezentovaných výtvarných prací aktuálního 11. ročníku soutěže," říká místostarosta Miroslav Brát.

ZDROJ

100 let založení republiky v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích

ROŽĎALOVICE: Ke stoletému výročí naší státnosti připravilo Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích jako doplněk stálé expozice malou výstavku.

od 01.02.2018 do 28.12.2018
10:00 - 16:00
Autor článku: 
Eugenie Hančarová

Jsou tu například umělecky svázané knihy, psané našimi prezidenty, nebo literární díla, ozřejmující význam českého národa. Období od roku 1918 bylo pro české knihařství opravdu „zlatým věkem“. Knihy byly v té době základním nástrojem pro šíření národního uvědomění a kultury, a tak knihařské řemeslo mělo velký význam pro utváření mladého československého státu.

Prostředí muzea samo o sobě na vás zapůsobí atmosférou první republiky – vzniklo v dílně a domě, kde v první polovině minulého století žil a pracoval významný umělecký knihař Jenda Rajman. Zachovalo se tu mnoho z té doby – nábytek, knihařské nástroje a stroje. Také mnoho krásně vázaných knih – kožených a polokožených uměleckých vazeb.

Fenomén českých knihoven v osmičkovém roce – Pardubický kraj

ČESKÁ REPUBLIKA: V roce 2018 oslavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Autor článku: 
jal

Seriál Místní kultury se bude celý rok zabývat fenoménem české knihovny, od historie po současnost. Chce představit osobnosti, trendy, ukázat velké knihovny i knihovny v malých obcích bez profesionálních pracovníků, popsat, jak se knihovnám daří komunikovat s veřejnou správou, co jim chybí, čeho si naopak váží. Přejeme si, abychom tím i přispěli ke kulatým stolům v jednotlivých krajících, které hodlá jako dialog s veřejnou správou uspořádat Národní knihovna. A rovněž, a to především, vzdát hold knihovníkům, kteří svou profesi považují za poslání a službu společnosti.

Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu

                

JAK TO VIDÍ Z BÝŠTĚ - na otázky odpovídá paní knihovnice Vendula Valečková:

Pokud chcete bydlet poblíž velkého města a zároveň nedaleko krásných lesů, je pro vás Býšť ideální volbou. V obci ležící mezi Pardubicemi, Holicemi a Hradcem Králové, spokojeně žije téměř 1600 obyvatel. Kromě ostatní vybavenosti má obec samozřejmě i knihovnu.

 

Připomeňte založení své knihovny, osobnost či spolky, které ve vašem městě či obci ve spolupráci s knihovnou spoluutvářely kulturní, společenský a vůbec občanský život první republiky.

Historie naší knihovny se začala vlastně již v roce 1906 se založením Hospodářské besedy. Účelem tohoto spolku bylo rozšiřování hospodářského a všeobecného vědění, sledování pokroku ve všech hospodářských a průmyslových odvětvích, podporování vzájemnosti rolnictva a pořádání ušlechtilých zábav. A právě z knihovny hospodářské besedy vznikla vlivem nového knihovního zákona 23. ledna 1921 obecní knihovna. Obecní zastupitelstvo zvolilo členy knihovní rady a knihovně obec na začátek věnovala 408 korun českých. V dalších letech to dle zákona bylo 50 haléřů z každé osoby v obci žijící. Knihovně byl předán fond knih hospodářské besedy, který tehdy čítal 129 svazků. Knihovna byla umístěna v rezervní třídě obecné školy. Z tohoto místa se pak několikrát stěhovala, až se v 60. letech minulého století usídlila v nové budově tehdejšího MNV. I v této budově se umístění knihovny několikrát změnilo. Až konečně v roce 2004, po celkové rekonstrukci budovy úřadu, knihovna získala nové prostory v přízemí, které umožnily proměnit malou venkovskou knihovnu v opravdové komunitní centrum obce.

Knihovna je otevřena dva dny v týdnu a vlastně celý den se tam něco děje. Dopoledne akce pro děti, odpoledne hrajeme deskové hry nebo se u nás scházejí senioři a večer probíhají pravidelné výtvarné dílny, přednášky, promítání či vernisáže výstav. V loňském roce knihovnu navštívilo téměř 7000 návštěvníků a doufáme, že si kromě 22730 výpůjček domů odnášeli i pohodový zážitek po návštěvě některé z našich akcí.

 

Jak si připomenete jubileum vzniku naší republiky?

V letošním osmičkovém roce pro čtenáře chystáme besedu na téma „Jak se žilo na  Pardubicku před 100 lety“ a výstavu fotografií nazvanou „Sto let uplynulo …“,  tedy pohled na život v obci před 100 lety a dnes.

 

Říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?

O tom, jestli naše děti budou čtenáři, rozhodujeme my, dospělí, rodiče, prarodiče, učitelé, knihovníci … My všichni můžeme ovlivnit čtenářství či nečtenářství našich dětí. Knížka by se měla stát samozřejmou součástí života dítěte a o to se snažíme v naší knihovně už spoustu let. Myslím si, že u nás v obci knihovna rozhodně pro děti není neznámým a neprozkoumaným místem.

 

OBECNÍ KNIHOVNA V BÝŠTI OČIMA STAROSTKY ROMANY PETŘÍKOVÉ          

Naše obecní knihovna, která v roce 2006 získala titul KNIHOVNA ROKU, si na návštěvnost občanů rozhodně nemůže stěžovat. I mimo pravidelnou otevírací dobu, která je 2x týdně, se zde organizuje mnoho setkání našich občanů všech věkových kategorií. Pro nejmenší děti s maminkami zde od roku 2005 působí dětský klub Sluníčko, oblíbené výtvarné dílny pro děti i dospělé, pravidelně se tu schází seniorky z našich obcí, pořádají se různé přednášky, vernisáže i výstavy. Častými návštěvníky jsou samozřejmě děti ze základní školy, které jsou na konci první třídy slavnostně pasovány na čtenáře a při té příležitosti dostávají svůj první průkaz do knihovny. Ačkoliv se může zdát, že knihovna a půjčování – čtení knih je díky dnešní uspěchané době na ústupu, naši občané zůstávají knihám věrní a rádi se zde setkávají.

 

JAK TO VIDÍ Z CHRUDIMI - na otázky odpovídá ředitelka Městské knihovny PhDr. Hana Mazurová

Chrudimská knihovna plní funkci městské knihovny s pobočkami v  sídlištích a místních částech. Po rozpadu knihovnické sítě na konci 90. let převzala péči o obecní knihovny celého okresu a tak to zůstalo i poté, co od krajské knihovny přijala pověření k výkonu regionálních funkcí. Centrálně nakupuje a zpracovává knihy z krajských i sdružených prostředků a obsluhuje všechny veřejné knihovny regionu.

Veřejné knihovnictví v Chrudimi má dlouhou tradici sahající hluboko před vznik Československa. Za jeho základ můžeme považovat dědický odkaz národního buditele Josefa Liboslava Zieglera, který věnoval svou rozsáhlou knihovnu chrudimské veřejnosti. Ještě před platností spolkového zákona byla v roce 1847 ustavena Měšťanská beseda na podporu „čtení dovolených novin a časopisů“. Po založení průmyslového muzea v Chrudimi se do nově postavené novorenesanční budovy spolek přestěhoval a po celou dobu první republiky zde společně muzejní i veřejná knihovna působily. Kromě toho v Chrudimi kvetl bohatý spolkový a kulturní život, významná byla zejména tradice hudební a divadelní. 

 

Letošní rok je výročím i dalších osmiček – 1948, 1968. Navázali jste po listopadu 1989 dialog s krajany ve světě? Spolupracujete s některou zahraniční knihovnou? 

Krátce po roce 1989 jsme pociťovali nedostatek cizojazyčné literatury. S německými a francouzskými knihami nám pomohly knihovny a velvyslanectví. Anglickou literaturu nám po zveřejnění prosby v krajanském tisku v USA posílali krajané, někteří nás dokonce osobně navštívili a přihlásili se i rodáci z našeho města. Prožili jsme několik příjemných setkání a doplnili knihovní fond podle našich potřeb, dokud se nestabilizova trh s cizojazyčnou literaturou.

Udržovali jsme kontakty s knihovnami v partnerských městech v Reutlingenu (SRN) a Ede (Nizozemí) zejména v období, kdy jsme připravovali rekonstrukci objektu pro knihovnu na počátku 90. let a hledali jsme inspiraci pro vybavení a nové trendy práce. Nyní se stýkáme především s knihovnami družebního Prešovského samosprávného kraje a s mnoha slovenskými kolegyněmi nás poutá nejen společná práce, ale i osobní přátelství. Stejně podnětné vtahy máme i s knihovnami v Polsku, především z družebního města Olešnice. Naše kontakty se v tomto případě rozšířily např. i na setkávání účastníků akademie 3. věku.

 

Říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?

Setkáváme se s dětmi, které do knihovny chodí a tedy čtou. Domnívám se, že výchova ke čtenářství pramení především z rodiny a knihovny ji mohou podporovat, nikoli však nahradit.

 

JAK TO VIDÍ Z PARDUBICředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Bc. Radomíra Kodetová

Jaký význam mají knihovny v ČR v dnešní době – ve světě elektronických médií a sociálních sítí. Obešli bychom se bez nich? 

Své místo ve společnosti rozhodně mají. Problémem bude spíš vnímání jejich účelu či využití. Ve státech v našem sousedství – směrem na západ, knihovny slouží především jako komunitní prostor, tedy místo k setkávání, vzdělávání, zábavě apod. U nás jsme ve vztahu ke knihovnám mnohem konzervativnější. Tedy primárně je vnímáme jako půjčovny, ale systematicky se snažíme o určitý přerod a spojení právě s komunitní složkou a vzděláváním. Knihovna – to jsou informace v jakékoliv podobě. V dnešní době vám knihovna poskytne služby, aniž byste do ní přišli, ale potřebujete ji, neboť ona má relevantní zdroje, databáze apod., které využijete, pokud se nespokojíte s wikipedií. Navíc poskytuje informace, ke kterým se jinak běžní uživatelé internetu ani nemohou dostat. Zároveň neoddělitelným posláním knihoven je vzdělávání, transfer znalostí a rozšiřování obzorů, podpora čtenářské, digitální a mediální gramotnosti. Toto nejsou prázdná hesla, ale skrývá se za nimi mnoho odborných znalostí a práce.

 

Jak oslavíte osmičkový jubilejní rok? A jaké možnosti v této souvislosti máte jako TOP knihovna regionu?

V rámci letošního roku se naše knihovna připojí připomínáním historických událostí a souvislostí cyklem odborných přednášek, vědomostních soutěží, ale i výstav. Jedním z počinů bude zapojení knihovny do projektu kulatých stolů, které se budou konat v jednotlivých krajích, věnovaných veřejné diskuzi právě o historii a významu knihoven do budoucna. Jaké je jejich poslaní v současnosti, jakým způsobem pomáhají rozvíjet, vzdělávat a kultivovat naši společnost. Rádi bychom otevřeli debatu o tom, jaké jsou možnosti, ale také potřeby právě v našem městě či kraji. To vše za účasti nejen knihovníků, ale také politické reprezentace a odborné i laické veřejnosti.

 

Navázali jste po listopadu 1989 dialog s krajany ve světě?

Nemohu říci, že bychom aktivně komunikovali s našimi krajany v zahraničí, ale bylo velmi příjemné, když se například někteří zapojili do našich čtenářských soutěží či se podíleli na sběru informací a materiálů pro vydání publikace o životě v našem městě za 2. světové války.

 

Spolupracujete s některou zahraniční knihovnou, a to nejen v oblasti knihovnictví, ale i na vzájemném kulturním projektu?

S ohledem na geografické položení města se u nás nejedná o konkrétní společné projekty, jak by byly vnímány veřejností. Spolupracujeme s knihovnami hlavně formou sdílení a výměny zkušeností, vzájemnou prezentací a účastí na odborných konferencích. Důležitou součástí rozvoje knihovny i jejich zaměstnanců je poznávání a osobní zkušenosti, jak to dělají za humny. Vždy je možnost naučit se něco nového a případně se pokusit aplikovat to k nám. - Našimi nejbližšími spolupracujícími knihovnami jsou knihovny v Prešově na Slovensku a v Polsku knihovna ve Wroclavi.

 

Připomeňte osobnost či spolky, které ve vašem městě či obci ve spolupráci s knihovnou spoluutvářely kulturní, společenský a vůbec občanský život první republiky. Případně vyzdvihněte osobnosti, které stály u zrodu vaší knihovny, nebo v ní přímo působily jako knihovníci.

Zmíním se o dvou osobnostech, které svým bytím a činností ovlivnily vývoj knihovny v Pardubicích.

Zdeněk Vavřík

Přestože nepocházel z Pardubic, pamětníkům se jeho jméno vybavuje velice často v souvislosti s městskou knihovnou, pardubickým divadlem, městskou galerií na zámku, Knihovníkovým zápisníkem (viz: http://search.mlp.cz/cz/titul/knihovnikuv-zapisnik/4299704/) vzpomínají na jeho básnickou, prozaickou i dramatickou tvorbu.

Od roku 1939 působil Zdeněk Vavřík v pardubické městské knihovně. Přestože se jedná o období velice obtížné, podařilo se mu zmodernizovat půjčování knih zavedením tzv. amerických polic (tedy volného výběru alespoň části knižního fondu). Jistě to mělo vliv i na zvýšení počtu čtenářů i počtu hodnotných knih. V knihovně probíhaly přednášky o vhodné četbě pro mládež, a nejen pro ni. Knihovníkův zápisník vycházel od prosince 1940 a byl určen knihovníkům, ale i čtenářské veřejnosti. V roce 1940 se konaly v Pardubicích velké oslavy - 600 let od povýšení na město. Zdeněk Vavřík uspořádal publikaci Pardubice. Kniha byla přijata s velkým úspěchem, dokonce Plzenští se rozhodli publikaci o svém městě sepsat podle Vavříkova vzoru. Dalším příspěvkem k oslavám bylo pásmo pro Český rozhlas Staletí, v němž promlouvají hlasy historických osob, které se zapsaly do dějin našeho města. Spolu s ing. Salákem (technické záležitosti) byl Zdeněk Vavřík pověřen instalací prvního  sálu městské galerie na pardubickém zámku. Pro veřejnost se galerie poprvé otevřela před Vánocemi roku 1942.

Zdeněk Vavřík byl také spisovatelem, z poezie si připomeňme alespoň sbírku Píseň za pomezí (1939, je vyznáním lásky k zrazené zemi) a z roku 1940 útlou knížku veršů Rodná. Velkým úspěchem bylo zpřístupnění středověkého cestopisu Marka Pola dětským čtenářům, také pro děti sepsal Kolovrat ( knížku plnou pověstí, říkadel a dalšího vyprávění, vyšla roku 1961), Čtení o Janu Želivském (1953) je také určeno především dětským čtenářům. Z dramatické Vavříkovy tvorby uveďme rokokovou hříčku Casanova, adaptaci pohádkové hry Turandot Juditu, která se ale setkala s poněkud rozporuplnými kritikami.
V roce 1956 odchází Zdeněk Vavřík z Pardubic do Prahy, kde působí jako zaměstnanec v redakci Literárních novin. Umírá 29. prosince roku 1964.

 

Jiří Pištora  (narozen 12. června v Pardubicích)

V deseti letech ztratil otce. Antonín Pištora, jeden ze spolupracovníků výsadku Silver A, byl popraven za odbojovou činnost. Po válce studoval Jiří Pištora na pardubickém gymnaziu, maturoval roku 1951, doporučení ke studiu na vysoké škole však nedostal. Důvodem byla sociálně demokratická orientace rodiny. Pracoval tedy v dělnické profesi v Semtíně. Později mu bylo umožněno vystudovat Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, ale odpovídající zaměstnání nemohl nalézt, a tak byl zaměstnán na stavbě opatovické elektrárny. Roku 1958 nastupuje v pardubické knihovně v metodickém oddělení, po čtyřech letech přechází do administrace Svazu spisovatelů, kde zůstává až do své předčasné dobrovolné smrti v roce 1970.


Jiří Pištora byl především básníkem, první verše zveřejňoval již během studií na gymnáziu v časopise SOS. Od roku 1956 publikoval v řadě významných literárních časopisů. Prvotina, wolkrovsky laděná sbírka básní, Hodiny v řece vyšla roku 1961, o čtyři roky později následovala sbírka Země přibližných. V říjnu 1969 vyšla v časopise pro nejmenší čtenáře Mateřídouška Pištorova říkanka Lapkové, která způsobila jeden z prvních normalizačních skandálů. Ztráta zaměstnání i možnosti publikovat a také osobní krize vyústily v dobrovolný odchod ze života.

 

Historie knihovny

V loňském roce oslavila naše knihovna 120. výročí svého založení. Cesta to byla dlouhá a my všichni doufáme, že to přesto byl teprve začátek a naše knihovna bude ještě mnoho let sloužit veřejnosti. V dnešní době je Krajská knihovna v Pardubicích neoddělitelně spjata se třemi historickými domy (č.p. 77, 78 a 79) na Pernštýnském náměstí a jejich historie sahá až do první poloviny 16. století. Původně se knihovna nalézala v jiných prostorách, sídlila na mnoha místech ve městě, např. na radnici. Vlivem politické situace v roce 1917 byla činnost knihovny na více než rok zastavena. Vznik Československé republiky znamenal příznivé období pro knihovny. Díky zákonu o veřejných knihovnách (vydán 22. července 1919) byly obce povinny zřizovat veřejné obecní knihovny, a tak postupně vznikala nejhustší síť knihoven na světě. Roku 1920 byla knihovna přestěhována do přízemních prostor domu Na Hrádku, v roce 1929 do budovy č.p. 116 na Smetanově náměstí, kde působila až do roku 1960. V roce 1941 byla díky působení knihovníka Zd. Vavříka otevřena první pobočka knihovny na Skřivánku a také experimentální tzv. sadová knihovna v Tyršových sadech. Právě u příležitosti oslav výročí knihovny jsem měla možnost setkat se s potomky pana Vavříka, z nichž jeden působí jako knihovník v Městské knihovně v Praze. V dnešních prostorách sídlí knihovna od r. 1960 s tím, že v letech 1999 a 2005 prošla zásadními rekonstrukcemi prostor pro čtenáře. V průběhu let spolu s vývojem státu se knihovna stávala obecní, okresní, krajskou i městskou.

Od roku 2002 jsme krajskou knihovnou, která zároveň vykonává městskou funkci, jako příspěvková organizace Pardubického kraje. Jako asi jediná instituce svého druhu dnes nemáme žádné pobočky, neboť byly předány městu .Z titulu krajské funkce plníme metodiku regionálních funkcí pro více jak 420 knihoven v kraji.

 

Říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?

Domnívám se, že tomu tak není. Většina dětí, které v našem městě navštěvují mateřskou či základní školu, se v rámci vzdělávacích plánů do knihovny dostane. Díky ŠVP je návštěva knihovny a podpora čtenářské gramotnosti dnes již standardem. Všichni se snažíme o propagaci čtení a jeho vlivu na utváření osobnosti dětí opakovaně apelovat a i když to jde někdy ztuha, nevzdáváme se. Díky celostátním akcím, soutěžím a dalším aktivitám se nám daří stále většímu počtu dětí ukázat svět plný fantazie, dobrodružství a příběhů, který knihy ukrývají. Pro nejmenší návštěvníky čteme pravidelně s dědečkem či babičkou (zajišťují naši aktivní senioři), soutěžíme s Lovci perel, spíme v knihovně na Noci s Andersenem, čteme s dětmi v nemocnici, létáme s krtkem do vesmíru… V rámci podpory čtení spolupracujeme s basketbalovým týmem Beksa a s Komorní filharmonií. Nakonec naší největší akcí pro širokou veřejnost je Den pro dětskou knihu, kdy malí čtenáři spolu s rodiči či prarodiči ovládnou na celý den nejen knihovnu, ale i další spolupracující kulturní instituce. V loňském roce bylo  účastníků více jak 1500.

Knihovny však v dnešní době nejsou pouhými čítárnami, jsou komunitními centry a tak kromě knih nabízíme pro naše malé uživatele i další aktivity jako je Klub deskových her, Dračí doupě, Larpy, muzikoterapie či arteterapie, kdy za pomoci zcela jiných aktivit k nim vlastně knihy přicházejí též.

 

Použité zdroje: www.kkpce.cz – Historie knihovny a osobnosti knihovny

 

MŮJ ŽIVOT S KNIHOVNOUvyznání Evy Blažkové, která je čtenářkou Krajské knihovny v Pardubicích a zároveň i členkou a ambasadorkou Klubu SEN SEN při KK Pardubice (jedná se o projekt senzační senioři při Kontu bariéry, kam se zapojila i KK a je jeho nositelem od počátku.)

„Paní Blažková je velice vitální osoba, která se aktivně zapojuje do dění v knihovně i v klubu. Chodí číst dětem, pomáhá při různých aktivitách pro děti, studuje virtuální akademii,“  upřesňuje Radomíra Kodetová.

Knihy pro mne byly a jsou nezbytným duševním pokrmem. Za mlada, když nebylo tolik knih jako dnes, jsem na ně stávala frontu a v knihovně si půjčovala od známého knihovníka i knihy, které nebyly v seznamech knihovny. Knihy pro mne byly zdrojem informací a potěchou pro duši. Dnes, kdy už jsem v důchodu, je pro mne knihovna místem nejen knih a čtení, ale hlavně místem setkávání a vzdělávání. Již od vstupu do budovy na mne dýchne přátelská atmosféra, volím cestu po schodišti, abych mohla obdivovat vystavená díla, knihovní katalog je plný skvělých knih, besedy a přednášky ve velkém výběru - knihovna je pro mne srdeční záležitost.

 

 

 

 

 

 

Reálné versus simulované UNESCO

PRAHA: Hostem IV. workshopu Pražského studentského summitu na Vysoké školy ekonomické v Praze byl v závěru ledna bývalý diplomat ČR při UNESCO Mgr. Michal Beneš, který přijal pozvánku na simulaci UNESCO. Pražský studentský summit je celoroční vzdělávací projekt s dvacetiletou tradicí pro více než 300 studentů středních i vysokých škol z celé České republiky.

Autor článku: 
jal

Hlavní vzdělávací metodou Pražského studentského summitu, jehož pořadatelem je Asociace pro mezinárodní otázky, je simulace činnosti mezinárodních organizací (Modely OSN, EU a NATO). Každý účastník při této aktivitě zastupuje jeden stát světa. Během ročníku se podrobně seznamuje se situací a životem v této země a s jeho postoji k různým celosvětovým problémům.

UNESCO je jeden z největších simulovaných orgánů na Pražském studentském summitu, proto se pořadatelé rozhodli zpestřit program setkáním s Michalem Benešem.

„Náš host se s námi podělil o mnoho osobních zkušeností, rad, tipů a triků, jak uspět při nominaci památek na Seznam světového dědictví UNESCO, stejně tak nám rozšířil povědomí o programu UNESCO Paměť Světa. Závěrem nám poskytl množství návrhů, jak bychom mohli naše simulované jednání obohatit, například o rozšíření simulace o určité specifické výbory. Účastníci i organizátoři projektu jeho vystoupení přijali s velkým nadšením. Pevně věříme, že to není naposledy, co se na nás přišel podívat a budeme se těšit na další shledání,“ uvedla Anna Cerhová, členka přípravného týmu Pražského studentského summitu a místopředsedkyně Generální konference UNESCO.

Vládci noci - výstava o nočním životě zvířat

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Výstava Slováckého muzea o nočním životě zvířat vysvětluje, jak a pomocí čeho se ve tmě orientují. Také objasňuje, jaký vliv na jejich život má člověk, který už dávno nechodí „spát se slepicemi“. V moři, na dvoře, v mokřadech nebo v lese jsou instalovány desítky dermoplastických preparátů: sovy, hlodavci, ptáci, i rozměrově větší zvířata, jako je liška, rys ostrovid, srnec či prase divoké. K výstavě je pro děti připraven dobrodružný výukový program.

od 07.12.2017 do 04.03.2018
Autor článku: 
ika

Výstava vznikla ve spolupráci s Muzeem Těšínska, Muzeem Beskyd Frýdek-Místek, Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně, Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Gymnáziem Uherské Hradiště a Mysliveckým spolkem Bukovina Popovice.

Hlavní budova, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště. Výstava potrvá do 4. března 2018.

K výstavě Vládci noci jsme pro děti připravili dobrodružný výukový program Svět nočních zvířat.
S baterkou se projdeme temným lesem, potkáme zvířata, která ožívají nebo loví hlavně v noci. Povíme si o jejich životním prostředí i o tom, jak do něj někdy nehezky zasahuje člověk.

Obsah programu: prohlídka výstavy, tvořivé a vědomostní aktivity.

Program je připraven pro žáky MŠ, žáky prvního i druhého stupně ZŠ, čas 60–90 minut. Rezervace u MgA. Petry Tománkové, e-mail: petra.tomankova@slovackemuzeum.cz, mobil: 734 282 498. Další podrobnosti naleznete na www.slovackemuzeum.cz v sekci Pro školy.

Další informace zde

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež