Setkání s vnukem Komenského

<p>PŘEROV: Až do 16. března 2014 je v přerovském zámku k vidění výstava Ve šlépějích dědečka Komenského – Barokní vzdělanec Daniel Arnošt Jablonský.</p> <p>Komenského rod pokračoval v linii jeho dcery Alžběty, která se provdala za Petra Figuluse, rodáka z Jablonného. Jejich synové, vnuci a pravnuci dosáhli významného postavení v různých oborech – teologie, právní věda, lékařství atd.<br />
V Polsku a Německu proslul především Daniel Arnošt Jablonský, řečený Figulus. Byl spoluzakladatelem Společnosti nauk v Berlíně (později Pruské akademie věd) a stal se jejím druhým prezidentem. Kráčel tak ve stopách svého dědečka, podle něhož měl reformu společnosti provést sbor učených mužů, zvaný sbor světla. Na založení akademie věd měla velký podíl vzdělaná pruská královna Sofie Šarlota, u jejíhož dvora se scházeli učenci z nejrůznějších oborů. Téměř půl století zastával funkci dvorního kazatele v Berlíně, byl důvěrníkem krále i královny. Po celý život Jablonský neúnavně usiloval o překlenutí rozdílů mezi jednotlivými protestantskými vyznáními (především reformovaných/kalvinistů a luteránů), je znám především jako budovatel mostů.<br />
Komenský byl posledním biskupem české větve jednoty bratrské. Daniel Arnošt Jablonský byl zvolen biskupem polské větve jednoty a stal se spojovacím článkem mezi starou církví a obnovenou jednotou bratrskou, známou také jako moravští bratři. Daniel Arnošt totiž vysvětil prvního biskupa nové církve, která se intenzivně věnovala také misijní činnosti. Její stopy nalezneme v Americe, v Africe, ale například i v Grónsku.<br />
Rod Komenského pokračuje dodnes v linii Danielova bratra Samuela Amose. Posledním mužským potomkem Alžběty Komenské a Petra Figuluse byl Jiří Viktor Figulus, který na konci 19. století odešel hledat dobrodružství z Pruska do jižní Afriky. Po vzniku Československé republiky se vrátil do země otců.<br />
Na výstavě je možno zhlédnout film z roku 1921, který obsahuje jediné záběry rodinné památky – platinového prstenu, svatebního daru Komenského dceři Alžbětě. Návštěvníci si také mohou z rodokmene zjistit, že Komenského potomci dodnes žijí, většinou v USA a Německu, ovšem pod jinými příjmeními, protože rod pokračuje současnosti v ženských liniích.<br />
Výstava vznikla v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského v Praze v rámci mezinárodního projektu Budování mostů. V přerovském muzeu byla doplněna o několik dobových předmětů a jejich replik a o film z Národního filmového archivu Praha – Odhalení pomníku českým bratřím na Růžovém paloučku v roce 1921.</p> <p>Mgr. Zuzana Zalabáková<br />
asistentka ředitele Muzea Komenského v Přerově, p.o.<br />
Horní náměstí 7<br />
750 11 Přerov<br />
tel.:581 215 052<br />
email: info@prerovmuzeum.cz</p>