Rýdlova vila v Dobrušce slouží jako spolkový dům

<p>DOBRUŠKA: Rýdlova vila v Novoměstské ulici v Dobrušce, postavená v r. 1919, patří k nejkrásnějším vilám Královéhradeckého kraje. Jejím projektantem byl Jan Kotěra, jeden z předních architektů první poloviny 20. století.Zajímavostí je, že zprostředkovatelem stavební zakázky určené pro hoteliéra Václava Rýdla, vlastníka hotelu na náměstí v Dobrušce, byl významný dobrušský rodák Jan Laichter (1858 – 1946), knihkupec, který od roku 1882 pracoval na doporučení F. A. Šuberta (první ředitel Národního divadla) v Ottově nakladatelství, kde se účastnil prací na přípravě Ottova slovníku naučného, a kde se také sblížil s T. G. Masarykem.</p> <p>Laichter v roce 1896 založil vlastní nakladatelství v Praze, v němž vydával především literaturu z oblasti humanitních věd, zejména filozofie a historie (ediční řada České dějiny). Byl dlouholetým předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů a v roce 1945 byl jmenován čestným doktorem University Karlovy v Praze.<br />
Rýdlova vila je nesena ve stejném duchu jako hotel na dobrušském náměstí s tím, že po vzoru Dušana Jurkoviče hodně čerpá z lidového stavitelství (ozdobený portál, záklopová prkna s nápisy). Je tedy skutečně mimořádně hodnotnou záležitostí.<br />
Po válce ji získalo do svého majetku město Dobruška a zhruba v 80. letech se do ní přestěhoval Klub důchodců, který původně sídlil v muzeu. Jiří Mach, ředitel Vlastivědného muzea k nedávné rekonstrukci tohoto objektu poznamenal: „V rámci rekonstrukce se předělala celá fasáda a střecha, takže vila dnes zvenku vypadá velice hezky. Rekonstrukce by měla pokračovat v dalších letech a měla by do ní být zahrnuta také zahrada, která je součástí architektonického komplexu, a proto by měla být rehabilitována, tzn. přivedena do původního stavu,“ a dále pokračoval: „Celý objekt je památkově chráněný a jakýkoliv zásah do interiéru se musí velmi dobře vážit, protože takové detaily jako i kličky na oknech nebo kliky u dveří jsou stále původní. Předpokládáme, že v rekonstrukci vily, na které se samozřejmě podílejí i restaurátoři, se bude pokračovat, i když je to běh na dlouhou trať vzhledem k finanční náročnosti.“<br />
Od r. 1985 využívali Rýdlovu vilu především senioři, v malé míře také šachisté, většinou však byly prostory prázdné. Ke změně po rekonstrukci Jiří Mach řekl: „Před rokem ji dostalo do operativní správy muzeum jakou součást kulturních zařízení města Dobrušky s tím, že její využívání bylo nabídnuto dobrušským spolkům pro jejich činnost, jako jsou schůze, přednášky. K dispozici je velká klubovna asi pro 20 lidí, malá klubovna pro 6 lidí a herna, dále také zařízená kuchyň a WC. Konají se zde schůze některých politických stran a zájmových spolků různého zaměření, prostory využívá Klub turistů, spolek zahrádkářů i včelařů, pronajímají si je i nekatolické církve, které nemají ve městě vlastní zázemí. V sobotu pak vilu využívá církev adventistů sedmého dne, v neděli se zde konají bohoslužby českobratrské církve evangelické.“ Zároveň se sem přesunula aktivita Klubu seniorů, jehož program organizuje právě muzeum a ve spolupráci s církví bratrskou jsou od listopadu do dubna pořádány každé pondělí přednášky a besedy edukativního charakteru.<br />
Dnes je tedy objekt využit šest dní v týdnu. Je v něm vybírán symbolický nájem, osvobozeni jsou zdravotně postižení, svaz nevidomých a slabozrakých a snahou města je vyjít spolkům vstříc v rámci podpory občanského života.</p>