První letošní výstava benešovského muzea patří retrospektivě Zdeňka Paďoura
BENEŠOV: Retrospektiva je název výstavy obrazů Zdeňka Paďoura, která se v benešovské Městské výstavní síni na Malém náměstí koná od 4. do 26. ledna. Slavnostní vernisáž se uskutečnila ve středu 10. ledna od 17 hodin. Zájemci si zhruba pětačtyřicet obrazů mohou prohlédnout každý všední den od 9 do 18 hodin. Více již v rozhovoru s výtvarníkem a hudebníkem Zdeňkem Paďourem, který sice pochází z východních Čech, ale dnes žije a tvoří v Benešově.
Kolikrát jste již své obrazy v benešovském muzeu představil a jak se vám líbí výstavní prostory?
V Muzeu umění a designu v Benešově vystavuji pravidelně od roku 2004 na všech Salónech či Bienále, toto je ovšem moje premiérová autorská výstava. Výstavní prostor Městské výstavní síně je od loňska lehce zrekonstruován. Konečně zmizel dehonestující vchod v centru výstavních prostor na městské záchodky, to byl tedy nápad kulturních barbarů. Prý se v úpravách bude ještě letos pokračovat rozšířením výstavní zdi či novým osvětlením. Jinak prostor je to pěkný.
Na jakých dalších místech na Benešovsku jste ještě vystavoval?
Nevím, že by zde byly jiné vhodné prostory i pro má velká plátna a zaručení bezpečnosti obrazů, takže jsem zatím jinde na Benešovsku nevystavoval.
Podle jakých kritérií jste vybíral obrazy na aktuální výstavu? Jsou spíše z poslední doby nebo průřez tvorbou?
Byl jsem osloven Muzeem umění a designu, abych zahájil tuto novou sezónu. Protože vím, že v něm pracují odborníci a delší čas se již známe, zvolil jsem způsob, aby sami kurátoři navrhli obsazení a styl. Protože prý mám velmi široký záběr, vzájemně jsme se nakonec dohodli na retrospektivě.
Jaká témata a výtvarné techniky na výstavě převažují?
Za těch asi 18 let, co se malbou ostřeji zabývám, protože jsem povětšinu života byl profesionálním hudebníkem a hudebním pedagogem, jsem vyzkoušel mnohé techniky. Od klasické malby, přes špachtli alla prima, nejrůznější rozmazávací techniky a slévání barev přímo na plátně až po další nekonečné experimenty s barvami, kterážto barevná alchymie mě nekonečně pohlcuje a baví. Takže na výstavě budou zastoupeny víceré techniky, a to jak akrylovými, tak i olejovými barvami podle vhodnosti techniky a výtvarných postupů. Ovšem zdaleka výstava nepostihne různé žánry a široký záběr, je to pouhých asi 45 obrazů.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818