pátek
25. června 2021
svátek slaví Ivan
© Foto: Ester Dobiášová



Projekt Okružní jízda - víc takových jízd!

Autor článku: 
bav

<p>BRNO: Divadlo Feste, umělecká platforma, jež se nebojí ani čerta, natož zatuchlých společenských nepříjemností, ve svém hledáčku zaměřila další z palčivých problémů, na které se rozhodla poukázat tak trochu jinak. Řeč bude o oživení veřejného prostoru brněnského hlavního nádraží, kde proběhla v červnu a červenci za nemalých ohlasů Festovní „Okružní jízda“.</p> <p>Že je stěžejní dopravní uzel v centru moravské metropole nevyřešeným problémem, se ví, a to hodně dlouho. Nelichotivé titulky v médiích (nejen) okolo přesunu nádraží opakovaně popisují složitá komunikační schémata mezi politiky a veřejností. A přitom se tato nerudovská otázka objevila ve formě návrhu bez mála před sto lety. Přitáhnout pozornost diváků i náhodně přihlížejících ke géniu loci brněnského hlavního nádraží a ponouknout k nahlížení místa pod jiným zorným úhlem – nelehký úkol. Ovšem pružný a vzdušný formát „divadelní turistiky“, připomínající bojovku v brněnské džungli (jak autoři své domácí nádraží nazývají), takový úhel nastavil a není divu, že se setkal s kladným přijetím.</p> <p>Autory konceptu jsou Jiří Honzírek a Silvie Šeborová. Na otázky odpovídal Jiří Honzírek, režisér, principál a zakládající člen Divadla Feste.</p> <p>Jak a odkud se zrodila myšlenka projektu „Okružní jízda“? Můžeš ji čtenářům trochu přiblížit?</p> <p>Tak nějak se v Brně ví, že Hlavní vlakové nádraží a přilehlý tramvajový uzel leží lidem roky v žaludku. Veřejnost je apatická, je jí jedno, jak to tam vypadá, k čemu a jak ten prostor slouží… Politici přehazují téma od voleb k volbám, protože jakékoli rozhodnutí je diskutabilní a jeho následky určitě přesahují čtyřleté volební období. To místo je problém, takže tam Feste trávilo víc a víc času.</p> <p>Projekt měl svou premiéru v květnu 2015, poté jste jej realizovali vícekrát v červnu a červenci, jaké jste zaznamenali ohlasy? Máte zpětnou vazbu i od města, od široké veřejnosti?</p> <p>Ohlasy jsou nadšené, pro Brno je daný formát veřejné mystifikace s performativními prvky něco neznámého. Takže ano, ohlasy jsou, máme velkou radost. Diváci oceňují zábavnost těch devadesáti minut i občasné informační vstupy. Většina veřejnosti má na nádraží dost jasný názor, i když o něm třeba zase tak moc neví. Třeba proč je tam takový smutek za nehty, proč to nejde zkrásnit. A ono to opravdu nejde. Z města přes opakované pozvánky přišli jen zastupitelé za SZ.</p> <p>Dařilo se projektu zajistit vícezdrojové financování?</p> <p>Okružní jízda je částečně hrazena z provozního grantu Feste brněnského magistrátu, částečně z grantu Ministerstva kultury a částečně z grantu Nadace Veronica. Od třetího uvedení jsme přestali po dohodě s nájemcem budovy (společnost Brno New Station Development) vybírat vstupné a nabídli divákům možnost zaslat nám na účet dar. Zatím nikdo nic neposlal. Pokoušeli jsme se vybírat tzv. odchodné, vybrali jsme nejvíce 1200 Kč, přičemž náklady na jedno uvedení jsou 4000 Kč. V tuto chvíli na pokračování projektu nemáme nic.</p> <p>Co Divadlo Feste na projektu nejvíc baví?</p> <p>Veřejný prostor, veřejné budovy, ulice. Uvádíme sice každý rok v květnu festival scénických čtení ve veřejném prostoru Specific, přesto je to pro nás po letech větší projekt venku mimo divadlo. Baví nás vidět účinek práce okamžitě, vstupovat do života cestujícím a dalším lidem, a zase z něj vystupovat. Vyhazujeme celý ten prostor ze stereotypu, vytváříme prostor pro nové emoce, většinou naprosto pozitivní. Baví nás zkoumat, jak lidé vnímají proměnu sebe sama z role diváka v aktéra, což se stane během události nejednou.</p> <p>Často se mluví o „veřejném prostoru“, někteří tvrdí, že jde o vágní pojem, pod kterým si lze představit vlastně cokoliv – co je veřejný prostor pro Tebe?</p> <p>Sociologie města obecně definuje veřejný prostor jako místo, které je volně přístupné všem bez jakýchkoli rozdílů, je to ryze demokratický fenomén. Důležité je, že veřejný prostor je opakem privátního prostoru, nikdo v něm nemůže aplikovat a vymáhat své osobní nebo komerční zájmy. V této souvislosti se v 90. letech objevuje kritika privatizace veřejného prostoru, parcelování veřejných míst pro ekonomický prospěch privátních aktérů. Pronájem brněnského vlakového nádraží je příkladem takové privatizace veřejného prostoru.</p> <p>Jak Ty osobně nahlížíš na kulturu v českém veřejném prostoru? Má zde své místo? Zaujal Tě v poslední době nějaký podobný projekt „mimo prkna“?</p> <p>Umění ve veřejném prostoru často předpokládá nebo si naopak vynucuje osobní angažovanost, nějaký elementární zájem o místo (nebo o jeho vztahy), kde má umělecké dílo vzniknout. V tomto smyslu u nás jistě existuje řada zajímavých projektů (Divadlo Letí, festival 4+4 dny v pohybu, Sochy v ulicích atd.).</p> <p>V tuto chvíli je Okružní jízda za Vámi… Hodláte se k projektu vrátit?</p> <p>Pokud seženeme nějaké peníze, tak moc rádi.</p> <p>Jaké máte nejbližší plány do budoucna? Můžeme Divadlo Feste a jeho projekty vidět i mimo Brno?</p> <p>V říjnu budeme na pražském žižkovském nákladovém nádraží připravovat site-specific projekt. Datum zatím není známo, ale dáme svým divákům jistě vědět (web, FB aj.).<br />
Jinak chystáme do konce roku dvě české premiéry v Kabinetu múz. Jde o finskou hru Hřiště, za jejíž překlad dostal dramaturg Feste Otto Kauppinen cenu Ewalda Schorma, a čerstvou hru dramaturga Národního divadla Brno Petra Mašky Poslední táborita o životě Zdeňka Nejedlého.</p> <p>Držíme pěsti a děkuji za rozhovor!</p> <p>Webové stránky Divadla Feste

Mohlo by vás také zajímat...