<p>PRAHA: Literární časopis Divoké víno vychází už od roku 1964. Vydává jej Ludvík Hess – samozvaný šéfredaktor – jak se sám v zápatí časopisu tituluje, a to na vlastní náklady.</p> <p>Odborníci vědí, proč vydávám Divoké víno 19. března. Neználkové si to mohou na internetu najít. Napadá mě, že zase vypíšu čtenářskou soutěž. Moji milí, vám, kteří správně odpovíte na otázku, proč tradičně volím právě tohle datum, pošlu svoji poslední knížku Romance o klisničkách a balady o ženách, říká úvodem Hess a pokračuje: Ptáte se, proč vůbec na vlastní náklady vydávám Divoké víno? Kvůli jeho skvělým autorům – Zorce Wildové, Jiřímu Žáčkovi, Karlu Sýsovi, Jardovi Holoubkovi, Václavu Bártovi, Petru Cincibuchovi (po letech napsal básničku) a Michaelu Lorencovi, kteří mně a časopisu zůstali věrní i po 47 letech od jeho založení. Přidali se další dobří, přišli i horší. Bez dalšího komentáře, jak se s oblibou dnes říká. A taky kvůli dědovi spoluzakladateli Mélovi Machálkovi, který sice básničky neposílá, ale pokaždé má radost: „Divoké víno žije!“ To je jeho slogan. </p> <p>Více čtěte na: www.divokevino.cz!</p>