Přátelé slavného ilustrátora Babičky
<p>LOŠTICE: Osmdesátému výročí úmrtí malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara je věnována nová výstava v jeho loštickém památníku.</p> <p>Připomene jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků 20. století a zavede návštěvníky do časů, kdy přátelství ještě mělo svou váhu.<br />
„Adolf Kašpar byl velmi citlivý a nesmělý člověk. Stál nejraději mimo společenský kruh a jen skromně přihlížel. Sám sebe totiž nepovažoval za rovnocenného partnera umělců, kteří tvořili volně, protože těžištěm jeho tvorby byla především ilustrace. Přátel mnoho neměl, o to pevnější a trvalejší přátelství to byla,“ uvedla Pavlína Janíčková, historička Vlastivědného muzea v Šumperku.</p> <p>Výkvět soudobé společnosti<br />
Umělecká díla, korespondence, knihy i fotografie připomenou řadu významných osobností 20. století. K blízkým přátelům Adolfa Kašpara patřili malíři Stanislav Lolek, Oldřich Lasák a Hanuš Schwaiger, sochař Julius Pelikán, medailér Josef Šejnost, nakladatel Romuald Promberger, národopisec František Kretz, spisovatel František Táborský i loštický učitel Jaromír Ošťádal.<br />
„Vystavené předměty pocházejí ze sbírek Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích, Vlastivědného muzea v Šumperku i od soukromých sběratelů. Několik exponátů zapůjčilo také Muzeum umění v Olomouci,“ upřesnila Janíčková.</p> <p>Nadaného umělce až příliš brzy zastavila smrt<br />
Adolfa Kašpara proslavily především ilustrace Babičky Boženy Němcové. Svými díly doprovodil také knihy Jana Nerudy, Aloise Jiráska, Zikmunda Wintera a dalších předních českých autorů. Kromě knižní ilustrace se věnoval tvorbě akvarelů a grafik, olejomalbě i dalším výtvarným technikám.<br />
„V roce 1910, kdy mu bylo 33 let, poprvé navštívil Loštice. Zdejší kraj se mu zalíbil, koupil tu pozemek a nechal si podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Zařídil si v něm ateliér s vyhlídkou do kraje a po dvě desítky let tu s rodinou trávil léto. Právě v tomto domě je dnes jeho památník,“ upřesnila Miluše Berková, tisková mluvčí Vlastivědného muzea v Šumperku.<br />
Loštice manželé Kašparovi opustili v roce 1932, kdy se přestěhovali do valašské Rusavy. Klidný podzim života však osud ilustrátorovi nedopřál. Zemřel 29. června 1934 v necelých 57 letech.</p> <p> Výstava Přátelé Adolfa Kašpara zahajuje ve středu 7. května vernisáží v 17 hodin. V Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích bude k vidění až do 14. září.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818