PRAHA: Praha je městem, které oplývá nejen krásnými památkami, ale žila v něm i řada velmi pozoruhodných žen. Některé ženy se Prahou jenom mihly jako tajemné stíny a známe je jen díky starým legendám, jiné ve městě zanechaly skutečné stopy. Spisovatelka Magdalena Wagnerová o těchto ženách napsala celou knihu a nazvala ji Praha město žen. V rozhovoru mi autorka o knize prozradila více informací.
Nedávno vám vyšla kniha Praha město žen. Co vás přimělo k sepsání této knihy?
Napsala jsem už několik publikací, které se více či méně týkaly Prahy. V knihách pro děti Praha vystupovala jen v pozadí jako kulisa, do které je příběh zasazen. V těch ostatních byla Praha tzv. hlavním hrdinou, ale dalo by se říct, že šlo o hrdinu tradičního – v pověstech, domovních znameních, památných domech apod. A tak jsem chtěla napsat také o Praze z pohledu méně tradičního, který by nějakým způsobem korespondoval s mojí osobou. A protože jsem žena žijící v Praze, logicky mě napadlo shromáždit do jedné publikace osudy některých zajímavých žen, které v Praze působily a žily, ať už krátce anebo po většinu svého života.
Které významné ženy jsou podle vás pro Prahu nejvíce klíčové?
Nerada bych určovala, která žena byla pro Prahu důležitější a která méně. Byla to snad Libuše, bájná zakladatelka města? Nebo snad některá královna? Anebo Božena Němcová, která v tomto městě napsala Babičku? Karolina Světlá, Eliška Krásnohorská, Popelka Biliánová, Ema Destinnová? Je jich mnoho a záleží především na úhlu pohledu. Lze do této „soutěže“ zahrnout jen ženy reálné anebo také mytologické postavy, notoricky známá zjevení či proslavené ženy vystupující v pražských pověstech? Protože ty všechny nějakým způsobem tvář našeho hlavního města vytvářely, ať už hmatatelně či jen prostřednictvím ústního podání. A dost možná, že některé smyšlené ženské postavy pro podobu současné Prahy v průběhu historie udělaly víc než většina reálných žen, které se v Praze narodily, prožily celý život a také zde zemřely. Za všechny lze jmenovat například „mořskou pannu“ z Karlovy ulice, která vytesaná do kamene dodnes shlíží na rušný život v Karlově ulici, anebo lazebnici Zuzanu, která se zapsala do historie staré Prahy na věky věků jako zachránkyně Václava IV. a dnes si její „skutečnou“ podobu můžeme prohlédnout v klenbě Staroměstské mostecké věže. Bylo by však zajímavé vědět, jak to s těmito dámami bylo ve skutečnosti a zdali vůbec existovaly...
Jsou významné ženy v české historii opomíjeny?
Současnost poskytuje ženám, zejména v historických kontextech, nemalou pozornost, ať už jde o odbornou či vědeckou literaturu anebo populárnější formy. Stačí vyčíslit, kolik žen z naší minulosti se stalo hlavními postavami celovečerních filmů, románů, o výtvarném umění ani nemluvě. Záleží na každém jednotlivci, jestli se chce na toto téma dozvědět víc a věnovat tomu svůj čas.
Jste rovněž autorkou knih Pražská strašidla a všemožná jiná zjevení a Příběhy starých pražských domů. Je těžké pátrat po pražských strašidlech?
Pokud je člověk ochotný sehnat a načíst příslušnou odbornou literaturu, pátrání se může stát spíše hrou s příměsí dobrodružství, protože sledovat jednotlivé motivy, putující a kličkující (nejenom) pražskými pověstmi a legendami, se někdy stává až detektivní záležitostí. V každém případě je to zábavné, často poučné a člověk většinou skončí v těch nejstarších částech města. Tam je to přízraky a zjeveními doslova přelidněno. V některých případech lze vysledovat jakýs takýs důkazní materiál nebo alespoň pravděpodobný předpoklad reálného předobrazu, ale protože protagonisté se odebrali do říše mrtvých ve většině případů před několika sty lety, hledání důkazů připomíná spíš boj s větrnými mlýny.
Souvisí výskyt strašidel s historickými změnami?
Strašidla, podobně jako lidé, reagují na konkrétní společenskou, sociální i politickou situaci země, kam se vrací nebo kde proti své vůli setrvávají, a tak i historické změny ovlivňují jejich podobu a výskyt. Třicetiletá válka obohatila naše pověsti o bezhlavé Švédy, rozvoj klášterů poskytl přízraky mnichů a jeptišek, dojmologie a fantastika tohoto žánru nevynechala jediného významnějšího panovníka či šlechtický rod Rožmberky počínaje a Lichtenštejny konče.
Co vás na pražské architektuře nejvíce okouzluje?
Praha je úžasná ve své slohové pestrosti, kdy vedle sebe mohou existovat objekty zcela odlišných slohů, aniž by městu ubíraly její nesporný esteticky emocionální náboj. Zejména kombinace gotiky a baroka vytváří zvláštní směs, která však v Praze dávno zdomácněla a dnes dokonce poskytuje typické scenérie, bez kterých si toto město už ani neumíme představit. V rámci městské architektury mám ráda stopy daleké minulosti, které upozorňují, že Praha zde existovala už velmi dávno.
Jaký pražský dům byste pro svoji neopakovatelnou atmosféru doporučila čtenářům k letní návštěvě?
Clam-Gallasův palác na Starém Městě, Staronovou synagogu v Josefově a kavárnu Imperial Na Poříčí. A pak ještě mnoho dalších.
***
Kniha Praha město žen je jedinečná tím, že se zaměřuje právě na ženy, které dodaly tomuto městu půvab a dodnes jej zdobí ať již prostřednictvím soch či zajímavých příběhů. Překvapí vás na kolika místech v Praze najdete jejich sochy a portréty, jak četná jsou jejich vyobrazení. Zaujme vás, jakou odvahu často ženy prokazovaly a jakým způsobem ovlivnily dějiny. Kniha je doplněna autorčinými fotografiemi.
Pokud máte rádi tajemné příběhy v kombinaci s historií, potom vám mohu doporučit knihu: Pražská strašidla a všemožná jiná zjevení. V této knize se dozvíte nejen, jaká je historie daného místa, ale i kdo a proč na těchto místech straší.
V knize Příběhy starých pražských domů najdete řadu historických podrobností a detailů o známých pražských domech, ale i o těch, jež možná dodnes unikaly vaší pozornosti. Kniha vyšla v české i anglické verzi.
Knihy je možné objednat na: www.plotknihy.cz
***
Prohlídka Obecního domu
Secese oblékla Prahu do nádherných barev a obohatila ji o řadu působivých soch. Vydejte se na prohlídku nejkrásnějšího secesního domu v Praze! Objevte velkolepé interiéry Obecního domu. V rámci prohlídky spatříte například Smetanovu síň, Cukrárnu, Slovácký salonek, Orientální salonek a další. Pozoruhodný je zejména Primátorský sál s obrazy od Alfonse Muchy. Během prohlídky objevíte mnoho zajímavostí z historie i současnosti této kulturní památky. Prohlídky se konají pravidelně v anglickém a českém jazyce a je možné je rezervovat na: www.obecnidum.cz/turisticke-prohlidky.htm
***
Velká knížka PRAHA pro malé vypravěče
Máte malé dítě a chcete, aby poznalo Prahu? Myslíte si, že je vaše dítě na knihy o Praze příliš malé? Zkuste jim ukázat obrázkovou knihu Velká knížka PRAHA pro malé vypravěče. Obrázková kniha seznámí děti s důležitými pražskými místy: Karlovým mostem, Malostranským náměstím, Staroměstským náměstím a Stromovkou. Velké barevné ilustrace jsou plné děje a drobných kreslených příběhů, které děti seznámí nejen s historií těchto míst, ale i s každodenním životem a ruchem velkoměsta. Prohlížení této knihy je zábava pro děti i dospělé. Kniha vyšla v české, anglické a německé verzi a je možné ji objednat na: www.presco.cz
***
Slohovník aneb Praha má styl
Staňte se na chvíli architekty spolu s dětmi a zkuste tvořit ve stylu starobylých slohů: románského slohu, gotiky, renesance, baroka! K tomu, abyste se do historie lépe ponořili, vám pomůže kniha určená dětem Slohovník aneb Praha má styl od autorky Evy Chupíkové. Kniha je hezky ilustrovaná a obsahuje řadu tvořivých úkolů. Čtenář tak získá představu, kde a jak daný sloh vznikl, seznámí se s hlavními pražskými památkami a zjistí, jak vypadaly dobové oděvy a interiéry budov. Díky různým úkolům se vaše děti naučí nakreslit hvězdovou klenbu, která zdobí gotické chrámy, navrhnout renesanční sgrafitové psaníčko a mnohé další. Připravte si nůžky, lepidlo, pastelky a můžete začít tvořit! Kniha vyšla u příležitosti výročí 25 let od zapsání historického centra Prahy na Seznam světového dědictví UNESCO.
Knihu je možné objednat na: www.albatros.cz
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.