sobota
23. ledna 2021
svátek slaví Zdeněk
Potravinové lístky
© Archiv muzea



Potravinové lístky-exponát měsíce ledna

TEPLICE. Během 20. století byli obyvatelé Teplicka několikrát vystaveni přídělovému systému, v podobě potravinových lístků. Ty měly především zajistit rovnoměrnou distribuci potravin a dalších vybraných produktů mezi obyvatelstvo v krizových obdobích. První přídělový systém vešel v platnost na Teplicku v roce 1915 jako opatření při selhání zásobování v průběhu první světové války.

Autor článku: 
Vlasta Tichá

Rakousko-uherská monarchie se tak snažila vyřešit dostatečný přísun vojensky potřebného materiálu na frontu a zároveň zajistit základní zásobování civilního obyvatelstva. Za tímto účelem bylo obyvatelstvo rozděleno na tři kategorie a to samozásobitelé, „nesamozásobitelé“ a těžce pracující.  U některých produktů jako např. mléka byly zvýhodněny kojící matky a mladší děti do 6 let. Přídělový systém se týkal především masa, mléka, mouky (moučných výrobků -  chleba, housek, apod.), másla, tuků, cukru a tabáku. V roce 1915 vycházel týdenní příděl moučných výrobků na jednu dospělou osobu ve výši 2100 g pro samozásobitele, 1400 g pro nesamozásobitele a 2100 g pro těžce pracující, přičemž na konci války v roce 1918 byly dávky sníženy o 300-500 g na osobu týdně. Ještě markantnější byl pokles dávek např. u cukru. V roce 1916 vycházela 1 kg cukru na osobu na měsíc, nejvýše však 2 kg na domácnost, zatímco v roce 1917 to již bylo pouze 0,5 kg cukru na osobu na měsíc. Během válečných let však zásobování vázlo a potravinové lístky nebylo často ani za co směnit. Prudce rovněž vzrůstaly ceny potravin na černém trhu. Tzv. keťasení bylo velice rozsáhlé a dokázalo předražit některé produkty až o desetinásobky ceny, které byly obvyklé před válkou a několikanásobně zvedaly ceny oproti cenám na oficiálním (vázaném) trhu. Bylo tak možné koupit 1kg másla na černém trhu za 2,5x dráž než v oficiálních obchodech. Často však byl černý trh jediným způsobem jak se k některým potravinám dostat a na Teplicku byly využívány zejména kontakty na Lounsko a Litoměřicko, kam lidé odjížděli vlakem shánět nedostatkové zboží. Situace byla pro teplickou průmyslovou oblast Teplicko obzvláště složitá, jelikož zde bylo minimum samozásobitelů, tedy zemědělců s vlastní produkcí potravin. Špatné zásobování na konci války, příliv demobilizovaných vojáků a selhávání systému potravinových lístků bylo příčinou řady hladových stávek v regionu především na dolech na Duchcovsku a Bílinsku. Vyhladovělé obyvatelstvo rovněž špatně odolávalo poválečným nemocem, jako byl tyfus a španělská chřipka. Zásobování v regionu se podařilo plně stabilizovat až v roce 1921, kdy byl rovněž zrušen přídělový systém, včetně potravinových lístků.

Další období potravinových lístků bylo na Teplicku zavedeno s vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Druhoválečný přídělový systém založený opět na potravinových lístcích byl do značné míry diskriminační a to zejména vzhledem k židovskému obyvatelstvu, které dostávalo nižší příděly na potravinových lístcích, než jaké dostávali obyvatelé německé národnosti. Příděly se také dělily nejen podle národnosti a náboženství, ale také podle věku, v kategoriích do 6 let, 6-18 let a nad 18 let. Z distribuce potravinových lístků byli vyčleněni rovněž zemědělci, kteří jako samozásobitelé ztráceli nárok na potravinové lístky některých produktů a potravin jako byla mouka, máslo, vejce, maso a mléko. Oproti prvoválečným potravinovým lístkům se změnila i platnost, respektive období platnosti archů, které obsahovaly potravinové lístky na čtyři týdny, oproti jednomu týdnu prvoválečných archů. Některé komodity jako bylo mýdlo, byly přidělovány v archu na celý jeden rok. Ztráta nebo odcizení, pak znamenala pro dotyčného velký problém. Užití potravinových lístků bylo nutné rovněž v hostincích a restauracích, kde zákazník zaplatil nejen penězi, ale také příslušným počtem potravinových lístků, které obsahovaly konzumovaná jídla a nápoje. Přídělovému systému podléhaly rovněž látky, obuv, tabák a další výrobky a potraviny. Zajímavá je rovněž délka období, kdy byl přídělový systém uplatňován. Přídělový systém na našem území vydržel nepřetržitě od roku 1939 do roku 1953, kdy byl zrušen společně s realizací měnové reformy.

Regionální muzeum v Teplicích disponuje ve svých sbírkách řadou archů i jednotlivých ústřižků potravinových lístků. Jako exponát měsíce jsme zvolili arch potravinových lístků z konce období přídělového systému, tedy z června 1953 a to včetně papírového pouzdra na ústřižky potravinových lístků.

Na vlastním archu potravinových lístků si lze všimnout dvou základních částí. Kmenová část byla informativní a obsahovala název, období, potraviny, pro které byl arch určen apod. Druhá, tedy ústřižková část, pak byla označena zbožím a množstvím, které bylo možné na daný ústřižek odebrat. Ve válečných letech byl navíc arch vázaný vždy na jednoho obchodníka, od kterého mohl zákazník zboží nakupovat a to zejména kvůli distribuci zboží k daným obchodníkům.

Přídělový systém platil souhrnem na území Teplicka přes 20 let a jednalo se tak o nedílnou součást života nejméně 4-5 generací lidí, které tento způsob distribuce potravin a zboží přímo ovlivnil.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Národní galerii se podařilo prodloužit výstavu Rembrandt: Portrét člověka až do 21. března! Výstava, s níž hned několikrát zahýbala pandemie koronaviru, měla původně skončit v lednu, aktuální prodloužení však přináší naději, že ji uvidí další návštěvníci.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění
Co se děje
22.01.2021

ČR: Buřinka, knírek, hůlka a ikonická chůze. Také bouřlivý smích umně smíchaný s dojemnými scénami. Režisér a herec, který zásadně ovlivnil dějiny kinematografie, se vrací do českých kin. Charlie Chaplin stojí za vznikem několika desítek filmů, které svou nadčasovostí a komikou patří mezi světové kulturní dědictví a dokáží oslovit diváky napříč dobou i zeměmi. V roce 2021 se na plátnech znovu objeví tři z nich – The Kid, Cirkus a Psí život. Groteska o tulákovi, který se ujme nalezeného dítěte, The Kid, navíc slaví 21. ledna 100 let od uvedení. Jako dárek k tomuto jubileu vzniknou tři nové originální soundtracky od českých hudebníků – jazzového trumpetisty Laca Décziho, femipunkové kapely Mucha a beatboxera Nastyho.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
22.01.2021

PLZEŇ: Multimediální výstava Loos in Pilsen pokračuje dále do světa. Po jejím úspěšném představení v Tel Avivu je nyní na řadě New York. Zahájení výstavy proběhlo ve čtvrtek 21. 1. 2021 v galerii Českého centra New York, která se nachází v Bohemian National Hall, z důvodu pandemie bylo v režimu přísných opatření. Další uvedení výstavy se během letošního roku uskuteční v Paříži, Tokiu, Bruselu, Berlíně, Mnichově a Vídni. Výstava vznikla ve spolupráci Českých center a Západočeské galerie v Plzni, partnery jsou město Plzeň a Plzeň-TURISMUS. Autorem výstavy je Petr Domanický.

Plzeňský kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Menšiny a cizinci
Co se děje
22.01.2021

POLIČKA: V Poličce uctili úmrtí Jana Palacha v parku u Pomníku druhého a třetího odboje, kde na návštěvníky čekala malá panelová výstava s vědomostním kvízem o životě tohoto studenta, jehož život vyhasl před 52 lety.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Památky
Co se děje
22.01.2021