pondělí
29. července 2024
svátek slaví Marta
Nálezový stav
© Foto: archiv města



Poklad farní stodoly vydává svědectví času

Autor článku: 
Mgr. Blanka Prudilová

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: V přízemí zvonice se ozývá pravidelné tikání, kyvadlo pohání rafiky se žlutými terčíky a po čtvrthodinách se ozývá klepání kladívka na hodinový cimbál. Hodinářský mistr opravář předvádí natahování historického hodinového stroje z věže farního kostela, starého více než 250 let.</p> <p>CO JE TO ZA POKLAD?<br />
V dubnu 2012 byl ve stodole katolické fary v Lipníku nad Bečvou nalezen poklad: věžní hodinový stroj s vřetenovým krokem a čtvrťovým bitím, vzácná kovářská práce z 1. poloviny 18. století. Stav stroje se jevil celkem zachovalý, takže svitla naděje, že jej bude možné znovu zprovoznit.<br />
Původní kovaný stroj věžních hodin dosloužil v roce 1947. Tehdy byly do kostelní věže (a současně i do věžičky radnice na náměstí) instalovány nové mechanické hodinové stroje s elektrickým nátahem. Nepotřebný stroj byl odstaven, později přenesen do stodoly lipenské fary a zde po 65 letech nečinnosti znovu objeven. Město Lipník nad Bečvou rozhodlo, že vzácný nález bude zrestaurován a zprovozněn. Tohoto úkolu se ujal opravář hodin Ivan Kopecký z Daňkovic u Nového Města na Moravě. Stroj tak byl znovu uveden do chodu, aby mohl být pro veřejnost vystaven v přízemí městské zvonice, sousedící s farním kostelem.</p> <p>JAK JE HODINOVÝ STROJ STARÝ?<br />
Věžní hodiny odbíjely v Lipníku čas nejpozději od roku 1613, kdy byl po velkém požáru města ulit v olomoucké dílně Kašpara Geistera dochovaný hodinový cimbál (součást hodinového stroje podobná zvonu, rozeznívaná při odbíjení).<br />
Výrobce věžního hodinového stroje není znám, ale pravděpodobně šlo o hodinářského mistra působícího v některém větším moravském městě, nejpravděpodobněji v Olomouci. Podle barokní volutové výzdoby rámu stroje i podle použitého krokového mechanismu lze stroj datovat do první poloviny 18. století, ale je možné, že jde ještě o starší hodiny, uvedené v první písemné zmínce o hodinách v Lipníku z roku 1682. Tehdy za děkana Martina Málka prováděl olomoucký světící biskup Jan Josef hrabě Breuner generální vizitaci kostela sv. Jakuba Většího a v soupisu vybavení kostela byly uvedeny i hodiny na věži. </p> <p>KDO SE O HODINOVÝ STROJ STARAL?<br />
Z historických pramenů se dovídáme, že v závěru 18. století provedl opravu hodinového stroje olomoucký hodinář Georg Hollmayer a o hodinový stroj se staral Johann Pitzmann. Z konce 19. století známe jména zvoníků Josefa Langera a Františka Luběníka, kteří se starali o pravidelné natahování závaží a o průběžnou údržbu věžního stroje.</p> <p>JAK HODINOVÝ STROJ PRACUJE?<br />
„Rám stroje je vyroben klasickou kovářskou technologií a je složen z pásového železa spojeného klínovými spoji. Mechanismus je tvořen soukolím železných ozubených kol a lucernových pastorků. Chod je regulován formou vřetenového kroku s paletovým hřídelem (vřetenem), který zabírá do horizontálně položeného korunového kola a je pevně spojený s kyvadlem. Stroj je uspořádán do tří sekcí, které obsahují vždy jeden dřevěný natahovací lanový válec, umístěný podélně k delší ose rámu pro jicí stroj, a bicí stroje čtvrtí a celých hodin,“ vysvětluje odborník Mgr. Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově.</p> <p>Klika točí hřídelí za hlasitého cvakání důmyslných převodů ozubených kol a provazy se napínají pod tíhou kamenných závaží. Stroj zpívá svou kovovou píseň o moudrosti a umu našich dávných předků… </p> <p>Přijďte se přesvědčit! Práci stroje si můžete zdarma prohlédnout od 1. května při komentovaných prohlídkách města s průvodcem TIC a při celoměstských akcích.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky, Vzdělávání
Co se děje
23.07.2024

ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.

Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?

 

 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Články a komentáře
24.07.2024

PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři
Co se děje
22.07.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.

zahraničí
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.07.2024