<p>Vážení a milí čtenáři,<br />
letošní rok – 2012 – zasvětila Místní kultura tématu aktivního stárnutí, které korespondovalo s Evropským rokem věnovaným seniorům. Řadu článků na toto téma najdete podle názvu, pokud by ale někdo chtěl články spočítat, tak vězte, že tentokrát to nejde. Náš vyhledávač totiž neumí najít texty, ve kterých se nevyskytuje slovo senior, ani žádná odvozenina, a přesto se seniorů týkají. Popisovali jsme v nich co, jak a kdo dělá, ale to, že se jedná o protagonisty dříve narozené bylo možné zjistit až z nějakých vedlejších indicií. Skutečnost, že si málem ani nevšimnete věku hlavního protagonisty, je vlastně nejlepší vizitka aktivního seniora.</p> <p>Také téma roku předešlého jsme stanovili v souladu s EU, když jsme jej věnovali dobrovolníkům. </p> <p>Příští rok je vyhlášen Evropským rokem občanů, a v tomto případě se Místní kultura nepřipojí, a to z jednoduchého důvodu – občanská společnost hraje na našem webu prim stále. Je hybnou silou kultury, v mnoha místech jedinou, občanská sdružení, spolky někdy jen party nadšenců stojí za nejrůznějšími aktivitami, o kterých si na našich stránkách můžete číst velmi často. Je zde také možné vystopovat určité trendy, např. to, jak se učí své bohulibé cíle prosazovat, vdechnout jim život a získávat na ně peníze. </p> <p>Pro rok 2013 jsme zvolili jako nosné téma infrastrukturu kultury. Infrastruktura je módní slovo, které si člověk dá do souvislosti spíše s oblastí technickou či průmyslovou. Znamená v tom nejobecnějším smyslu stavební kameny, které udržují celou strukturu pohromadě. V českém prostředí se tento výraz vyskytuje ve Stavebním zákoně a mimo jiné se vztahuje také k občanskému vybavení, jakým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby a kulturu. Pojem infrastruktura zahrnuje také správu, údržbu a rozvoj těchto zařízení. O infrastruktuře kultury píšeme pokaždé, když je článek věnován nějaké lokalitě, ale v příštím roce se zaměříme spíše na atypické a neobvyklé přístupy. Bude nás tedy zajímat, jaké objekty jsou v obcích k dispozici, ale také systém podpory kultury a jeho zvláštnosti. </p> <p>Dovolte mi v den, kdy tyto řádky píši, věnovat vzpomínku bývalému prezidentu Václavu Havlovi a smutnému výročí jeho úmrtí. K jeho poctě se spojila řada světových umělců, aby zafinancovala výrobu tapisérie, podle návrhu výtvarníka Petra Síse, která je nyní umístěná na pražském letišti VH. Vzpomíná i Evropa umístěním neonového srdce – symbolu lásky prvního českého prezidenta – na jednu z budov v Bruselu. Místo suchých politických projevů umělecké artefakty, místo smutných oficiálních obřadů spontánní vzpomínkové akce pořádané občanskou společností, a to i za hranicemi České republiky. Myslím, že takhle je uctíván velký člověk, kterému se podařilo předat část svého nazírání světa dál… </p> <p>A nakonec Vám přeji pěkné Vánoce, úspěšný rok 2013 a naději ve vítězství dobra<br />
Ludmila Kučerová</p>
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.