sobota
23. ledna 2021
svátek slaví Zdeněk
Opočno v proměnách - díl první. Autorem titulní strany včetně grafiky je Ondřej Marek.
© Archiv Danuše Markové



Paměť opočenských domů

OPOČNO: V roce 2015 vyšla pozoruhodná kniha s názvem OPOČNO V PROMĚNÁCH, věnovaná historii domů na zdejším Kupkově náměstí. A protože byla označena jako první díl, dalo se už při jejím vydání předpokládat, že bude mít své pokračování. Proč kniha vznikla, co nového přinesla a jak to vypadá s dalším dílem, o tom jsem si povídala s její autorkou Danuší Markovou.

Autor článku: 
dd

První otázka tedy zní – PROČ?

Když jsem se v roce 2008 stala kronikářkou města Opočna, zjistila jsem, že zde existuje úžasná letopisecká komise. Byli v ní milovníci města, kteří sbírali a soustředili vše, co se týkalo jeho historie. Díky nim vznikla rozsáhlá sbírka fotografií, pohlednic, plakátů a nejrůznějších dokumentů. Brzy jsem se jejich nadšením nakazila a stala se sběratelkou všeho, včetně vzpomínek pamětníků, kteří byli ochotni vzpomínat. Ale posléze mě začalo trápit, že tyto cenné materiály nenacházejí uplatnění. Říkala jsem si, že sbírání je krásné, ale - co vlastně nabízíme lidem, kteří nás tak obdarovávají? A tak se začala rodit kniha…

 

Proč se kniha věnuje právě domům?

Představte si, že máte řekněme 30 tisíc dokumentů a chcete o nich napsat. Potřebujete najít přehlednou cestu, aby se kniha nestala chaosem. A touto cestou se pro mě staly domy. Cestou, která dovoluje nejrůznější odbočky, z nichž se člověk rád vrací k hlavnímu směru. Lidé a jejich příběhy, události vážné i nevážné, vzpomínky dětské i dospělé, to je to, co vdechuje domům život; tím se kniha stává příběhem nejen domů, ale také všeho, čím domy žijí.

 

Mluvíte o příbězích a vzpomínkách. Neztratí se v nich samotný dům?

Příběh každého domu je rozdělen na dvě části. Ta první přináší základní informace o domě, včetně zdrojů, z nichž jsem čerpala. Druhá část, rozsáhlejší, obsahuje dobové fotografie, pohlednice, reklamy a další dokumenty. Ke každému obrázku přísluší popisky (citace z kroniky, vzpomínky pamětníků apod.), které mi umožňují  již zmíněné odbočky. Vše dohromady je práce časově náročná, a když tak přemýšlím, na prvním díle jsem pracovala minimálně čtyři roky.

 

A nyní uzrál čas k pokračování?

První díl vydalo Město Opočno, finančně jej podpořil i Královéhradecký kraj. Město má o druhý díl zájem, nic tedy nebrání v nastartování práce. Kniha bude pojata stejným způsobem, ale tentokrát se bude věnovat Trčkovu náměstí. V roce 2010 se zde uskutečnil archeologický  průzkum, během něhož bylo v horní části náměstí nalezeno osídlení ze sklonku doby kamenné a sídlištní vrstva z období popelnicových polí. Samotné domy jsou pro mě zatím velkou neznámou a já už se těším, až budu objevovat jejich příběhy.

 

Mluvíte v budoucím čase. Skutečně se druhý díl teprve rodí?

Kdybych řekla, že o těch domech nevím nic, lhala bych. Něco už znám, ale to nejtěžší mě teprve čeká. Za těch pět let, která mě dělí od prvního dílu, narostl počet naskenovaných a uložených dokumentů na zhruba 50 tisíc. Jak vidíte, dobrovolníci nezahálejí. Naštěstí mají systém využívání klíčových slov, ale přesto – když si zadáte některé číslo popisné a z katalogu na vás vyjukne nějakých tři sta dokumentů, první reakcí je úlek. A to nemluvím o dalších zdrojích. Takže už teď vím, že mě čekají minimálně dva roky dřiny – dokončení plánuju na rok 2022 nebo 2023. Přesto se těším, protože objevování má své kouzlo.

 

Je některý dům, který si zaslouží zvláštní pozornost?

Nemyslím. Těším se na všechny stejně, ale na jeden jsem obzvlášť zvědavá. Má to na svědomí jeho majitel. Před několika lety mi vyprávěl zajímavý příběh o dětském pláči, který občas slyšeli z jednoho pokoje. Pláč zaznamenala i „chůvička“, ale dítě, které mělo v pokoji postýlku, zcela evidentně spalo pevným a pokojným spánkem. Tehdy se ptal, zda vím něco z historie domu, co by aspoň trochu toto tajemno osvětlilo. Zatím je však pro mě i jeho dům zavřený a uvidíme, zda nám časem něco prozradí.

 

Co nám dům „prozradí“? Takže věříte, že domy žijí?

Nevím. Ale pokud ano, doufám, že do domu s tak temným životem, jako měl např. Dům v růžích od Stephena Kinga, nikdy nevstoupím. Nicméně – snad každý cítí, že starý dům dýchá úplně jinak než novostavba v satelitním městečku. Vidíte, už zase jsem to řekla – dýchá…! Ale to je tím, že jsem s nimi a s těmi, kdo v nich kdysi žili, trávila tolik času. To člověka musí poznamenat.

 

Můžete citovat pár ukázek z chystané knihy?  

Zatím mohu nabídnout jen obrazové dokumenty, protože textová část se skutečně teprve začne rodit. Ale snad i samy obrázky postačí. Vždy, když se na ty staré fotky nebo pohlednice dívám, nemohu než blahořečit všem dárcům a dobrovolníkům, díky nimž se tyto skvosty zachránily.

 

Vizitka

Danuše Marková (nar. 1958), autorka prvního dílu knihy Opočno v proměnách, se v roce 2017 z Opočna odstěhovala. Přesto se pouští do práce na druhém díle. „Žiju teď ve vesnici kousek od Hořic a životní styl se mi diametrálně změnil – z paneláku do přírody. Psaní knihy o Opočně, které je teď pro mě trochu z ruky, bude dost těžké,“ připouští autorka. První díl však nemůže zůstat bez druhého, jeho napsání považuje za svou povinnost. Pracovat už začala a to nejobtížnější prý má za sebou. „Už se dokážu odpoutat od přírody, zalézt k notebooku a přenést se do Opočna. Hlava to dlouho odmítala, ale už jsem ji přesvědčila.“

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Buřinka, knírek, hůlka a ikonická chůze. Také bouřlivý smích umně smíchaný s dojemnými scénami. Režisér a herec, který zásadně ovlivnil dějiny kinematografie, se vrací do českých kin. Charlie Chaplin stojí za vznikem několika desítek filmů, které svou nadčasovostí a komikou patří mezi světové kulturní dědictví a dokáží oslovit diváky napříč dobou i zeměmi. V roce 2021 se na plátnech znovu objeví tři z nich – The Kid, Cirkus a Psí život. Groteska o tulákovi, který se ujme nalezeného dítěte, The Kid, navíc slaví 21. ledna 100 let od uvedení. Jako dárek k tomuto jubileu vzniknou tři nové originální soundtracky od českých hudebníků – jazzového trumpetisty Laca Décziho, femipunkové kapely Mucha a beatboxera Nastyho.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
22.01.2021

PLZEŇ: Multimediální výstava Loos in Pilsen pokračuje dále do světa. Po jejím úspěšném představení v Tel Avivu je nyní na řadě New York. Zahájení výstavy proběhlo ve čtvrtek 21. 1. 2021 v galerii Českého centra New York, která se nachází v Bohemian National Hall, z důvodu pandemie bylo v režimu přísných opatření. Další uvedení výstavy se během letošního roku uskuteční v Paříži, Tokiu, Bruselu, Berlíně, Mnichově a Vídni. Výstava vznikla ve spolupráci Českých center a Západočeské galerie v Plzni, partnery jsou město Plzeň a Plzeň-TURISMUS. Autorem výstavy je Petr Domanický.

Plzeňský kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Menšiny a cizinci
Co se děje
22.01.2021

POLIČKA: V Poličce uctili úmrtí Jana Palacha v parku u Pomníku druhého a třetího odboje, kde na návštěvníky čekala malá panelová výstava s vědomostním kvízem o životě tohoto studenta, jehož život vyhasl před 52 lety.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Památky
Co se děje
22.01.2021

HRONOV, KARLOVY VARY: Festival Jiráskův Hronov patří k mezinárodně uznávaným značkám. Jde vůbec o nejstarší divadelní festival na světě. Od roku 1931 se konal každoročně, a to i za těch nejobtížnějších podmínek. Během druhé světové války, po únoru 1948… Dokonce i v loňském, podivuhodném „koronapandemickém roce“ přivítal s otevřenou náručí vybrané soubory. Jiráskův Hronov je totiž „festivalem festivalů“. Už sama přítomnost na Hronově je potvrzením špičkové úrovně divadelních inscenací. Ale nejde jen o to zúčastnit se. Součástí přehlídky jsou také dílny a semináře − pravé kolbiště názorů, zkušeností a dovedností. Jak vnímali atmosféru festivalu a příležitost být jeho aktéry, nejen na to jsme se ptali členů Divadelního studia D3 Karlovy Vary. Za všechny „Déčkaře“ odpovídala Mgr. Petra Richter Kohutová.

Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj
Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
20.01.2021