čtvrtek
4. března 2021
svátek slaví Stela
Ilustrační foto
© Zdroj: dobrystart.cz



Novela zákona musí dostat děti domů. Bára Poláková a Dan Bárta nazpívali píseň pro děti z kojeneckých ústavů

ČR: Nová píseň s videoklipem nazvaná Domů ukazuje, jak moc rozdílný je život dětí v kojeneckých ústavech a v rodině. Dostat nejmenší děti z ústavní péče může novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která se má v nejbližších týdnech projednávat ve Sněmovně. Podle iniciativy Dobrý start je nutné uzákonit nepřípustnost ústavní péče pro děti do 3 let a efektivně podpořit pěstounskou péči, jinak nebude náhradních rodin dostatek. Bára Poláková s Danem Bártou, kteří poprvé autorsky spolupracují, chtějí písní upozornit, že je potřeba najít nové pěstouny a dostat děti z kojeneckých ústavů.

Autor článku: 
Ondřej Hampl

S pomocí nové písně Báry Polákové a Dana Bárty chce iniciativa Dobrý start vtáhnout do pomoci dětem v kojeneckých ústavech veřejnost. Dobrý start upozorňuje, že každý rok skončí v kojeneckých ústavech okolo 1200 dětí, které jsou ústavní péčí vážně poškozovány, a vláda může znovu promarnit příležitost jim pomoci.

Odkaz na videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=dXOV7j7J-58

 

Omezení ústavní péče pro děti do 3 let

Potřeba je omezit umisťování malých dětí do ústavů nejen ze sociálních důvodů, které už dříve ministryně Jana Maláčová deklarovala, ale také z důvodů zdravotních. „Rodinu potřebuje každé dítě, děti se zdravotním znevýhodněním možná o to víc. Česká republika je k omezení péče v kojeneckých ústavech vázána i aktuálním rozhodnutím Evropského sociálního výboru a není možné z potřeby rodinné péče stovky dětí se zdravotním znevýhodněním vyloučit,“ říká Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte a členka iniciativy Dobrý start.

Za umisťování dětí do ústavů čelíme dlouhodobé kritice. Evropský sociální výbor, který se zabýval kolektivní stížností na Českou republiku, před koncem roku vytkl státu právě nedostatečná opatření pro poskytování služeb v rodinách a v komunitním prostředí. Česká republika je nyní povinna informovat Radu Evropy o připravovaných a přijímaných opatřeních k nápravě.

„Z hlediska neurobiologického vývoje je velký rozdíl, zda dítě má, nebo nemá dostatek pozornosti a kolik zažívá v raném věku stresu. S plnou úctou k personálu, v kojeneckém ústavu dítě stres zažívá v obrovském množství. Bez intenzivního kontaktu a pozornosti nejsou uspokojovány jeho potřeby. Největším problémem je, že personál se střídá a dítě si nemůže vytvořit vazbu na jednu osobu tak, jak je tomu v biologické nebo náhradní rodině. To nejsou jen dojmy, to jsou vědecky ověřená fakta,“ popisuje Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnického kliniky FNO a senátor.

Na Slovensku je zakázáno umisťování malých dětí do ústavů už od roku 2006, stejná je praxe také v Rakousku, Polsku, Rumunsku a dalších evropských zemích. Kojenecké ústavy se ale proměňují v České republice jen z iniciativy jednotlivých krajů, aktuálně prochází přeměnou na služby pro rodiny ústavní zařízení v Praze na Zbraslavi.

 

Skutečná podpora pěstounské péče

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dítěte také musí přinést mechanismy pro rozvoj pěstounské péče. Vedle zkvalitnění systému vyhledávání nových náhradních rodičů je to také odborná a finanční podpora pěstounů tak, aby mohli poskytovat péči také dětem, které prošly týráním, zneužíváním či zanedbáváním, a dětem se zdravotním znevýhodněním. Podle posledního veřejně představeného návrhu ale ministryně Jana Maláčová počítá s navýšením finanční odměny jen u některých pěstounů a navíc o minimální částku.

Odměna většiny pěstounů nedosáhne ani na úroveň minimální mzdy a u pěstounů na přechodnou dobu navýšení po 8 letech nepokrývá ani inflaci. Hrozí, že stovky pěstounů budou muset z finančních důvodů skončit a noví zájemci svou snahu vzdají.

„Pěstounství se nedá dělat pro peníze. Obohacuje mě, ale rozhodně ne finančně. Sama mám štěstí, že si díky podpoře rodiny mohu dovolit tímto způsobem dětem pomáhat, faktem ale je, že z odměny přechodného pěstouna lze v Praze zaplatit sotva nájem. Peníze se nikdy nestanou motivací pěstounů, je ale potřeba zajistit, aby nebyly zásadní překážkou,“ říká pěstounka na přechodnou dobu Gabriela Pošmourná, která dříve pracovala také jako zdravotnice v Klokánku. „Pečujeme o děti, které potřebují naši náruč opravdu intenzivně. Ve dne, v noci, ve všední dny i víkendy. Přála bych si, aby byla podpora pěstounů větší a přibylo jich. Pro mě je to práce snů a vidím, jak úžasně u nás děti rozkvétají,“ dodává Gabriela Pošmourná.

Podle iniciativy Dobrý start a také organizací sdružujících pěstouny Aliance náhradních rodin a Profesní sdružení přechodných pěstounů je nutné navázat odměnu pěstounů na minimální mzdu (u pěstounské péče na přechodnou dobu s příslušným koeficientem), a to s pravidelnou valorizací. Počet přechodných pěstounů byl vloni nižší než v roce 2017 a počet nepříbuzenských dlouhodobých pěstounů dlouhodobě stagnuje okolo tří tisíc.

 

Finanční dopady

Dobrý start upozorňuje, že stát může v době nutného seškrtávání výdajů promarnit příležitost zvýšit počet pěstounů, jejichž péče je o 30 až 50 % levnější než drahá a neefektivní ústavní péče. 133 tisíc korun ročně stát ušetří u každého dítěte, které místo dětského domova vyrůstá v dlouhodobé pěstounské péči a o 463 tisíc korun ročně je levnější péče pěstounů na přechodnou dobu oproti kojeneckým ústavům.

 

Píseň Domů

„Když si představím, že jediný svět, který znám, je pokoj s dalšíma postýlkama, společná místnost na jídlo a hřiště před domem, přijde mi logické, že vstup do toho druhého světa, musí být šíleně těžký. Napojení na jednoho člověka, na jednu vůni, na jedno místo, může, myslím, dítěti výrazně pomoci v celoživotním pocitu bezpečí, v chápání sebe sama i okolí," říká Bára Poláková. „Při vší upřímné úctě ke všem hodným tetám zůstává po startu ‚z kojeňáku‘ v dětské duši nutně zmatek. Takže ten náš kus je vlastně i poklonou těm, kteří mají sílu a odvahu, hm, a nervy, vzít na sebe tu odpovědnost takový zmatek mírnit a rovnat,“ dodává Dan Bárta.

Píseň s videoklipem v režii Jana Látala a produkci NICE.film vznikla v rámci kampaně Doma je doma, do které se zapojili také Martha Issová, Marek Taclík, Anna Polívková, Hana Vágnerová, Tomáš a Tamara Klusovi nebo Petra Nesvačilová. Osobnosti upozorňují, že je potřeba najít nové pěstouny a 1200 dětí ročně konečně dostat z kojeneckých ústavů.

 

Dobrý start - Z rodiny doletí dál, z. s.

Dobrý start je otevřená iniciativa lidí, kteří mají různé profese, ale společný cíl: pomoci malým dětem z ústavů do rodin. Sdružujeme odbornou i laickou veřejnost; všechny, kterým nejsou příběhy ohrožených dětí lhostejné.

 

Odkazy:

dobrystart.cz

facebook.com/zrodinydoletidal

https://www.instagram.com/dobrystart/

film V nejlepším zájmu dítěte

https://www.dikypestounstvi.cz/

https://www.facebook.com/DikyPestounstvi

https://www.instagram.com/dikypestounstvi/

Mohlo by vás také zajímat...

HRADEC KRÁLOVÉ: Přinášíme poslední příspěvek do naší ankety. I když je před námi nejistá doba, přece jen neztrácíme naději, že vám za nějaký čas budeme moci nabídnout její pokračování: Kultura po pandemii – cesta z krize. Na závěr reflexe kulturní a umělecké scény v časech pandemie jsme požádali o odpověď na otázku, jak se potýká s dopadem koronaviru muzejní sféra, Jana Hrubeckého - odborného pracovníka Muzea Východních Čech v Hradci Králové.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky, Vzdělávání
Nepřehlédněte
04.03.2021

ČR: Jiří Schelinger – muž podmanivého charismatu a majitel nezaměnitelného chrapláku bez diskuze platí za ikonu československého hardrocku 70. let 20. století. Jeho písně a alba, jež natočil se Skupinou Františka Ringo Čecha, odolávají vrypům zubu času a i po několika desetiletích platí za skutečné majstrštyky nejen v rámci žánru. V roce Schelingerova dvojitého jubilea (*6. 3. 1951 / †13. 4. 1981) vše zmíněné připomíná a znovu stvrzuje LP reedice dnes již legendárního alba Hrrr na ně.... Ta nyní vychází u Supraphonu v novém remasteru, ale jinak v podobě maximálně blízké prvnímu vydání v roce 1977, tedy včetně různých průpovídek a špílců, s pečlivě rekonstruovaným obalem, doplněným vzpomínkovými texty a dobovými fotografiemi Otto Dlaboly. Nalaďte se video teaserem: http://y2u.be/mKXs6hHPlCk

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba
Co se děje
04.03.2021

ČR: „Fascinující kniha. Pokud máte děti, všeho nechte a kupte si ji,“ doporučil britský deník The Times knihu The Cyber Effect světově proslulé kyberpsycholožky Mary Aiken. Bestseller věnovaný nástrahám online světa vychází nyní konečně i v češtině. Pod názvem Nebezpečný efekt ho vydává Nakladatelství ZEĎ. Poutavě napsaná kniha by měla být povinnou četbou zejména pro rodiče dětí a teenagerů, kteří nechtějí své potomky vydat všanc svodům a hrozbám internetu. Publikace vyhlášená časopisem Time coby Kniha roku v kategorii „Myšlení“ a oceněná respektovaným vědeckým časopisem Nature vychází 18. března v rámci Velkého knižního čtvrtku. Objednávat ji lze už teď na www.knihyzed.cz

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média
Co se děje
03.03.2021

BRNO: Moravská zemská knihovna v Brně na základě pověření ministra kultury České republiky vyhlašuje přijímání nominací na cenu Premia Bohemica. Cena je určena zahraničnímu bohemistovi, který se ve své zemi zasloužil ve výrazné míře o propagaci české literatury.

Jihomoravský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Menšiny a cizinci
Co se děje
02.03.2021