Nové aukční rekordy v Arthouse Hejtmánek: Václav Špála za 10,5 milionu korun
PRAHA: Obraz Koupání od Václava Špály z roku 1915 se 10. prosince na Večerní aukci v Arthouse Hejtmánek vydražil za 10 540 000 korun: vrcholně kubistický obraz ceněného malíře poskládaný z ploch červené, modré a bílé barvy se tak po napínavé licitaci u Hejtmánků prodal v novém aukčním rekordu. Rekord zaznamenala i Květa Válová, jejíž obraz Čtyři proti všem z roku 1968 vystoupal až na 2 480 000 korun. V aukci určené pro náročné investory a sběratele se vydražila díla za 37 887 580 korun.
Úspěšnost aukce dosáhla téměř 80 %. Všechny ceny jsou už uváděny včetně aukční provize 24%.
„Chuť investorů a sběratelů umění kupovat roste, trh s uměním prožívá zlaté časy a ochlazení ekonomiky, o němž se někdy mluví, v naší branži rozhodně nepociťujeme,“ komentuje výsledky aukce majitel aukčního domu Tomáš Hejtmánek. Podle něj vzestup cen u nejznámějších autorů táhne vzhůru i ceny starožitností, soch, plastik, nábytku a užitého umění. Také na ty se Arthouse Hejtmánek dlouhodobě zaměřuje, stejně jako na kvalitní díla autorů méně známých či neprávem opomíjených.
Lada, Paštéka, Liebermann i Hofman
V pořadí už 11. aukce u Hejtmánků nabídla zájemcům o umění celkem 199 položek.
Nového majitele získala ojedinělá kresba Vánoce - Štědrý den (1937) od Josefa Lady s typickými motivy tradičních českých Vánoc: rozměrem dosud největší dílo, jaké se zatím na našem aukčním trhu objevilo, odklepl licitátor za 1 612 000 korun.
Vedle Špály a Válové si rekordní prodej si připsal i významný slovenský malíř Milan Paštéka s obrazem Pri stole (1977), u kterého se příhozy vyšplhaly až na 744 000 korun. Působivé plátno Kůň na pobřeží (1908), vydražené za 458 000 korun, se pak stalo na domácím aukčním trhu dosud nejdráže prodaným dílem německého malíře Maxe Liebermanna.
Úspěšného prodeje se dočkal obraz Pařížský bulvár v noci (20. léta 20. století) ruského impresionisty Konstantina Korovina (1 240 000 korun) či plátno Projížďka v zimě (1896) Jaroslava Věšína, bravurního malíře českého původu působícího u dvora bulharského cara (744 000 korun).
Unikátní, přes dva metry vysoká socha Siréna (1964-1965) od Ladislava Zívra byla vydražena za 434 000 korun. V oblasti kresby dosáhl svého autorského maxima Karel Malich s pastelem Vynořily se trsy rukou s neznámým světelným poselstvím: i toto imaginativní dílo vystoupalo na úctyhodnou sumu 434 000 korun.
Z kolekce užitého umění zaujaly například dvě glazované kubistické vázy Vlastislava Hofmana, z nichž jedna našla svého kupce za rekordní částku 868 000 korun. Také tento autor dosáhl u Hejtmánků svého dosud nejlepšího prodeje.
Mezi šperky byl nevýše vyvolávanou položkou prsten s pětikarátovým diamantem: nádherný kus se s finální cenou 1 116 000 korun stal dosud nejdráže prodaným prstenem na domácím aukční trhu.
Bitva nastala i o zlatou medaili, udílenou za zásluhy ruským carem Alexandrem I.: vzácná plaketa se zastavila až na 1 364 000 korunách.
Sběratelským bonbónkem se stala rovněž nenápadná dřevěná krabička s plastickým květinovým dekorem navržená ruskou kněžnou Marií Teniševovou, zakladatelkou výtvarné dílny Talaškino: tu z vyvolávací ceny 50 000 korun vyhnali urputní dražitelé až do závratné výše 682 000 korun. Nešlo ale o překvapení: podobné vzácné kusy od ruských umělců z počátku 20. století byly u Hejtmánků už dříve prodány s pětadvacetinásobným nárůstem.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818