Scénické postřehy o posledních věcech.
Miloslav König byl za roli Fernanda v inscenaci nominán na Cenu Thálie 2012.
Inscenace reprezentovala české divadlo na mezinárodním divadelním festivalu DIVADLO 2013 v Plzni.
předpremiéra: 11. července 2012 v Mezinárodním centru pro současné umění Meet Factory
premiéra: 15. září 2012 v Divadle v Celetné
uvádíme v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí
délka představení: 90 minut bez přestávky
překlad: Vladimír Mikeš
režie: Štepán Pácl
úprava a dramaturgie: Tereza Marečková
scéna: Andrej Ďurik
kostýmy: Tereza Beranová
hudba: Jakub Kudláč
Hrají:
Fernando: Miloslav König
Fénic: Pavla Beretová / Magdaléna Borová
Muley: Patrik Děrgel
Cutiño: Jiří Panzner
Král: Radovan Klučka
Enrique: Richard Fiala / Matěj Anděl
Tarundate: Lukáš Příkazký / Matěj Anděl
Z recenzí:
Jde o nadprůměrnou, aktuální verzi bezmála čtyři sta let starého dramatu.
Jan Kerbr, Divadelní noviny
Je málo souborů a málo režisérů a herců, kteří mají potřebu, odvahu a schopnost mluvit na scéně o záležitostech lidského ducha a víry. Spolek Masopust, Štěpán Pácl a Miloslav König k nim patří.
Marie Reslová, Divadelní noviny
Lehkost a preciznost v práci s veršovaným textem, jakou předvádí zejména König či Pavla Beretová v roli Fénixy, je na českých jevištích vzácností - to je možná hlavní důvod, proč na tohoto Calderóna (...) vyrazit.
Michal Zahálka, Hospodářské noviny
Poměrně složitou síť symbolicky laděných scén možná mnozí diváci nepřijmou, nicméně přesné energií nabité výkony jednotlivců a originální divadelnost celého kousku řadí inscenaci k nadprůměru toho, co lze v dnešním českém divadle vidět.
Jana Soprová, Mozaika (ČRo Vltava)
Pácl a jeho tým v případě El Princípe Constante předvádějí divadlo s jasnou vizí podpořené propracovanou, myšlenkově pevnou dramaturgií a poctivě odvedenou jevištní prací.
Magdalena Kodedová, kulturissimo.cz
I když u tohoto představení nebyly titulky, zjistil jsem, že i bez znalosti češtiny kompletně rozumím tomu, co se na scéně děje.
Ian Herbert, Divadelní noviny
El Príncipe Constante dodržuje pravidlo divadla bez kompromisů, divadla nanejvýš současného, a zároveň nám opět připomíná, že se sice mění životní podmínky lidstva a vnější prostředí kolem nás, ale lidstvo samo se ve své podstatě nemění. Kéž by bylo na našich divadelních scénách víc takových počinů.
Veronika Boušová, i-divadlo.cz
V kontextu naší doby se tak z obecně uznávaného světce stává donkichotská postava plahočící se za ideálem, který ale nikdo kromě něj není schopen vidět, natož ocenit.
Kateřina Součková, A2
Miloslav König si s hlavní rolí poradil velmi obstojně. Věrohodně probouzí v divákovi pocity marnosti nad nezvratným osudem, pocity lítosti a zároveň pocity obdivu nad heroismem vytrvalého prince.
Jana Fleglová, Topzine.cz