Čtení v zámeckém parku

<p>BECHYNĚ: Zámek Bechyně ve spolupráci s členy činohry Národního divadla pořádají 25. 7. v 19 hodin Čtení v parku z literárního deníku Milady Součkové.</p> <p>Válečný deník významné české autorky byl ukrývaný pod Bechyňskou duhou. </p> <p> Světová premiéra! Pouze jedno provedení!</p> <p>Účinkují Eva Salzmannová a Jan Kačer</p> <p>Milada Součková je nejvýznamnější představitelkou české moderní prózy, spolupracovala s Vladislavem Vančurou, posléze se vydala vlastní literární cestou. V době před i během války často s manželem významným českým malířem a grafikem Zdenkem Rykrem pobývala v Bechyni. Jejím manželem jako propagační grafik spolupracoval s řadou českých firem a například jeho obal čokolády Kofila přežil více než padesát let. V době okupace se Rykr snažil chránit své židovské kolegy a nakonec ve strachu před gestapem spáchal v roce 1940 sebevraždu skokem pod vlak.<br />
Po válce se Součková stala čs. kulturním přidělencem v New Yorku, kde po volbách v únoru 1948 už zůstala. Jako emigrantka byla v Česku zcela zapomenuta, zbytek svého života strávila v USA, kde vyučovala na několika univerzitách. Na Harvardově univerzitě pak vybudovala největší českou knihovnu mimo území ĆR. Za znovuobjevení jejího díla a jeho vydání získalo v letošním roce nakladatelství Prostor cenu Magnesia Litera. Deník Svědectví není jedinou knihou, v níž se odráží její vztah k Bechyňsku. Pro báseň v próze, reagující na události roku 1938, si autorka zvolila prastarý název pro Koloděje nad Lužnicí a nazvala ji Kaladý.<br />
Součkové literární deník Svědectví zaznamenává tragické i banální události od jara do podzimu 1939 a vrhá poněkud odlišný obraz na první období německé okupace, než jaký jsme si utvořili v zrcadle pozdější interpretace válečných událostí. Tento obraz navíc autorka podává z dvojí perspektivy, její záznamy vznikaly jednak v Praze, odkud pocházela, ale také v Bechyni, kam pravidelně jezdila a kterou si jako mnozí zamilovala. Deník ukrývala před nacisty v domě svých bechyňských přátel. Součková dokumentovala vlastní postřehy, názory, smutky i obavy. Zaznamenávala i odposlechnuté hovory, včetně planých nadějí, s nimiž byly interpretovány denní aktuality. Například emigraci Edvarda Beneše tak zachytila v lidovém podání, které se blíží mytologii. Součková si byla vědoma, že mnohé z aktuálních prožitků se budou s odstupem času jevit diskutabilně, přesto dala přednost autentické emoci. Zajímavé je, že se později k některým tématům vrátila.<br />
Téma protektorátního prezidenta Emila Háchy zpracovala ve hře Historický monolog, kterou nastudovalo Národní divadlo jako světovou premiéru v červnu 2010, v hlavní roli s Evou Salzmannovou, která se společně s Janem Kačerem představí také v rámci Čtení v parku. Součástí večera bude i jednorázová výstava fotografií Petra Kolihy ze zkoušení inscenace Historický monolog.</p>